Zítra měla být Harrisonova oslava a měl v tom případě také nastat den D a můj žaludek byl už teď jako na vodě. Nemluvě o tom hrozném snu, který se mi zdál. Kdyby tam nebyla Maya, asi bych se psychicky zhroutila. Jen mě zklamal fakt, že Harrison odešel. Ale měl k tomu jistě dobrý důvod.

Oblékla jsem se, jemně nalíčila a jako každé pondělní ráno zamířila na literaturu. Maya mi byla v patách, ale ještě něco neodkladného řešila na mobilu. Určitě projížděla twitter, jak měla ve zvyku. Pokroutila jsem nad tím hlavou, chytla ji za ruku a táhla ji se smíchem za sebou.

Společně jsme došly do učebny literatury a sedly si k Dylanovi. Obě nás objal a začal něco povídat o úzkých džínách. Dylan totiž nic jiného nenosil. Poslouchala jsem ho na jedno ucho a tím druhým to vše vypouštěla ven, takže jsem vlastně nic nepochytila, ale koukala jsem se na místo, kde seděl Harrison, takže se to zčásti dalo pochopit.

Kluci z Picta fiver zarytě mlčeli, nesmáli se a ani nepokřikovali jako obvykle. Mohla za to určitě ta událost předevčírem, kdy jsem přijela do doupěte.

Jediný Adam vtipkoval s nějakou kudrnatou holkou a zubil se, což mě přinutilo se usmát, ač jsem v hlavě stále měla náš vášnivý polibek v autě. Bylo to něco, co mělo zůstat jen mezi námi. I Harrison měl svá tajemství, která mi nejspíš nikdy nesvěří, a tohle bylo mé.

Otevřely se dveře a profesorka Bloodworthová došla k tabuli za hlasitého klapání svých vysokých podpatků. Tvářila se jako vždy přísně a skoro nepřátelsky. Jakmile se zastavila před svým psacím stolem, všichni ztichli. Ta ženská si dokázala udělat pořádek.

,,Mládeži,'' oslovila nás. ,,Byla bych Vám vděčná, kdybyste dnes udrželi svá ústa zavřená a v tichosti sepsali sto vašich přání. Neptejte se mě, proč to po Vás chci, ani proč je toho tolik, ale udělejte to. Máte na to celou hodinu. Na konci vybírám,'' oznámila nám stručně a dál se k tomu nevyjadřovala. Překvapeně jsem zamrkala a rozhlédla se po ostatních. Vypadali stejně zaskočeně jako já. ,,Papíry rozdá pan Price,'' dodala nakonec a blonďatý člen Picta fiver si hlasitě povzdechl. Pak namáhavě vstal a došel k učitelce, která mu podala celý stoh papírů.

Když po schodech vystoupal až ke mně, svěsil hlavu a vypadal posmutněle. Zmateně jsem si ho prohlížela a on mi s chabým úsměvem podal čistý papír.

,,Mrzí mě, jak se k tobě Harrison tehdy choval. Mrzí mě to všechno,'' zašeptal a podal papír i Maye a Dustinovi, kteří dělali, že je nezajímáme, i když měli uši našpicované.

,,Angele, jsi v pořádku?'' zeptala jsem se místo reakce na jeho tiše pronesená slova a on kývl.

,,Relativně.'' Pak rozdával raději dál, protože nás profesorka Bloodworthová propalovala od katedry palčivým pohledem, z kterého by roztál i samotný ledovec.

Já se zaměřila na zadaný úkol a najednou mi těch sto přání nepřišlo zase tak moc, protože jsem jich měla plnou hlavu.

Přála bych si:

1. Stát se slavnou herečkou.

2. Zapadnout mezi lidi, kteří mě nedokáží přijmout takovou, jaká jsem.

3. Stoprocentně důvěřovat pro mě důležitým lidem.

4. Žít bezstarostný život.

5. Dostat další radu od svého dědy ve Švýcarsku.

6. Být lepší pro lidi, které mám ráda.

7. Vrátit čas.

8. Pomoci všem, kteří tu pomoc opravdu potřebují.

9. Dosáhnout své vysněné budoucnosti.

10. Mít vilu s výhledem na jezero, zelené lesy a skály.

11. Zestárnout po boku člověka, který mě bude milovat za jakékoli situace.

12. Napravit všechny své chyby.

13. Být lepší v tom, co dělám.

14. Být odvázanější v situacích, ve kterých se to hodí.

15. Změnit pár věcí ve své minulosti.

16. Být zase tlustá, protože v té době to bylo všechno možná lepší.

17. Pochopit okolí.

18. Napsat knihu, která by se prodávala ve všech knihkupectvích.

19. Nebát se věcí jako jsou auta, voda a stísněné prostory.

20. Strávit alespoň týden na samotě a v přírodě.

21. Běhat po loukách v dešti a hodit všechny problémy za hlavu.

22. Potkat slavného pana Darcyho z Pýchy a předsudku.

23. Aby mi někdo složil písničku a pak mi ji zazpíval.

24. Celý den ležet v posteli, jíst popcorn a dívat se na romantické filmy.

25. Zůstat na téhle škole co nejdéle.

26. Umět mluvit sprostě, abych se mohla pořádně vyřvat.

27. Být neustále pozitivně naladěná.

28. Být hezčí.

29. Cestovat a natočit v každé zemi jiný film.

30. Umět ovládat čas.

31. Mít jasno v lásce.

32. Umět číst myšlenky.

33. Mít více přátel.

34. Zvládnout všechno s přehledem.

35. Být sama sebou.

36. Umět řídit a nebát se sedět za volantem.

37. Být méně skeptická.

38. Mír ve světě.

39. Vrátit se do minulého století a překazit Hitlerovy plány.

40. Být prezidentkou a udělat spoustu věcí jinak.

41. Umět italsky a španělsky.

42. Mít aspoň jednoho sourozence.

43. Mít v budoucnu velkou rodinu.

44. Jíst týden jenom sladkosti a nezdravé věci.

45. Začít úplně od znovu.

46. Umět jezdit na koni.

47. Být šikovná na sport.

48. Být dokonalá.

49. Být vzorem pro ostatní.

50. Nezestárnout.

51. Být pořád ještě dítě.

52. Poznat, když mi někdo lže.

53. Nebýt tak naivní.

54. Pochopit věci, co nechápu.

55. Mít kouzelnou hůlku, s kterou bych si všechno přičarovala.

56. Nebát se.

57. Aspoň chvíli nebýt Olivii Sparksovou.

58. Strávit noc ve velké knihovně a popíjet horké kakao.

59. Aby žilo pár lidí, kteří už tu bohužel nejsou.

60. Spravedlnost pro nás všechny.

61. Aby se můj přítel usmířil se svým bratrem.

62. Aby se vrátil jeden důležitý člověk a odpustil mi.

63. Aby se ke mně už nikdy nikdo neotočil zády.

64. Aby mi lidi nelhali přímo do očí.

65. Už nikdy nebrečet.

66. Aby rodiče měli své děti rádi stejně a nedělili je na oblíbené a neoblíbené.

67. Poznat mamku svého kluka a poděkovat jí.

68. Aby tu se mnou navždy zůstali ti, které mám ráda.

69. Nebýt žárlivá.

70. Aby mě někdo namaloval a ten obraz mi věnoval.

71. Být pták nebo motýl, abych aspoň na pár dnů mohla odletět.

72. Nebýt tak stydlivá.

73. Vidět do budoucnosti.

74. Poznat Boha, abych mu vyčetla, jakou bolest za sebou zanechal.

75. Dostat Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli.

76. Nebýt bláhová.

77. Aby mě můj budoucí manžel požádal o ruku ve chvíli, kdy to budu nejméně čekat.

78. Být hloupá, abych nechápala věci, které mě zraňují.

79. Mít malé růžové autíčko, protože v tom bych se sedět nebála.

80. Odjet na pár týdnů do Ameriky a nakupovat všechno, co se mi zalíbí.

81. Namalovat něčí nahý portrét.

82. Mít soukromý tryskáč a létat s ním, kdy se mi zachce.

83. Své sny uskutečnit.

84. Jet do Afriky a pomoct těm nebohým dětem, které nemají, co jíst.

85. Namlouvat audio knížky, aby si mě lidé pouštěli ještě předtím, než půjdou spát.

86. Aby se na mě nezapomnělo a zůstala po mé smrti ve světě stopa.

87. Vydělávat hodně peněz, abych těm, které mám ráda, dopřála to nejlepší.

88. Mít děti, pro které budu ta nejlepší máma na světě.

89. Mít svůj život opravdu pod kontrolou.

90. Ležet hodiny na pláži a poslouchat, jak vlny naráží do útesů a vracejí se s šuměním zpět do vody.

91. Pochopit muže.

92. Podniknout něco šíleného.

93. Strávit se svým přítelem aspoň jeden den, kdy bychom se nehádali a dělali jen samé romantické věci.

94. Každý den vidět ten krásný úsměv s ďolíčky

95. Už nikdy se znovu nezamilovat do nikoho jiného.

96.

97.

98.

99.

100.

Dopsala jsem devadesáté páté přání a najednou mi přišlo, že víc už nejspíš nevymyslím. Vytřepala jsem si bolavou ruku a rozhlédla se po třídě. Pár lidí už mělo hotovo, nebo to alespoň předstírali, protože znuděně zírali před sebe či do mobilu, a někteří ještě psali. Byla jsem na sebe naštvaná, protože v hlavě jsem těch zbylých pět přání za boha nemohla vymyslet.

Profesorka Bloodworthová tleskla a práce si od nás vybrala. Já jen v šoku párkrát zamrkala, protože mi docházelo, že jsem nesplnila úkol. Olivia Sparksová nedostane plný ani chvályhodný počet bodů, protože nedodržela zadání, což se v jejím životě rozhodně nestávalo.

Tvářila jsem se, jako by mi právě někdo z rukou vytrhl koťátko, a raději o tom pomlčela.

Tím, jestli je to dostatečně vyhovující, jsem se nezabývala, protože jsem tam psala to, co opravdu chci a co mi hned přistálo na jazyku.

Byla pravda, že většina přání se motala okolo Harrisona a spousta z nich byla naprosto nesplnitelných, ale aspoň jsem sama poznala, co si od života přeju.

***

   Když jsme měli mít historii, nezamířila jsem jako obvykle ke svému místu, ale došla k Harrymu do zadní lavice. Mračil se, nohy měl položené na lavici a projížděl sociální sítě na mobilu. Angel, Clay, Adam a Trevis mlčeli a dělali v podstatě to samé.

Pár členek O'Barbies se hloupě chichotalo, a když zpozorovaly, že se blížím k jejich teritoriu, napřímily se a zatvářily se jako divoké šelmy, které ucítily čerstvou kořist. Prostě na mě zíraly tak, že jsem měla sto chutí je přetáhnout židlí.

V duchu jsem se okřikla za své výrazy, ale přišlo mi spíše vtipné, jak už jsem dokázala být agresivní. Z ustrašené šprtky se stala průbojná osobnost, která se sebou nenechala jen tak zametat.

,,Ahoj, lásko,'' zašvitořila jsem na Harrisona a k jeho překvapení si mu sedla do klína. Letmo jsem ho políbila na rty a usmála se. Párkrát zamrkal, protože to nečekal, a okolí na nás vrhalo nevěřícné pohledy. Taky to bylo poprvé, co jsem Harrisona přede všemi políbila jako jeho přítelkyně.

,,Ahoj... miláčku,'' přivítal mě potěšeně nazpátek a přitáhl si mě k sobě. On prostě věděl, kdy má co říct.

,,Proč si včera odešel?'' zašeptala jsem mu do ucha otázku a on mi prohrábl vlasy.

,,Nechtěl jsem tam tu tvou spolubydlící vystrašit. A taky se jí trochu bojím, je děsivá,'' přiznal pološeptem a já se zasmála.

,,Je milá, třeba si ji oblíbíš, až Vás blíže seznámím,'' řekla jsem a po očku se kochala znechucenými pohledy blondýnek v sukních. ,,No nic, musím. Dneska se už asi neuvidíme, co?'' posmutněla jsem a Harrison si povzdechl.

,,Asi ne, ještě jedu za fotrem. Kvůli narozkám.'' Vypadal otráveně a zamyšleně si namotával prameny mých vlasů na ukazováček. ,,Přijdeš zejtra na to mejdlo?'' zeptal se a já ztuhla, když jsem si vzpomněla na svou dohodu s Adamem. ,,Protože nebudu mít čas tě vyzvednout,'' sdělil mi sklesle a mně úsměv z tváře zmizel. Pohled jsem přišpendlila k jeho pásku. Úplně bych zapomněla na novou Liv.

,,Jo, to je dobré. Přijdu s Adamem,'' vypadlo ze mě znenadání a Harrison zatnul čelist. Lícní kosti mu vystouply a já očekávala scénu.

,,Tak s Adamem?'' zopakoval po mně dost nevrle a Adam se ohlédl, když uslyšel své jméno. Podíval se na mě, pak na Harrisona, a když mu došlo, že jde o oslavu, obdivně hvízdl. V jeho očích jsem ale nacházela znepokojení, když nás viděl tak blízko spolu.

,,V pohodě, brácho. Svezu ji. Aspoň se budeš víc těšit,'' prohodil Adam s úšklebkem a Harrison zakýval hlavou. Na Adama se ale nepodíval a svýma zelenýma očima se mi provrtával až do nejzazších koutů mysli.

Kdyby se dozvěděl o tom, že jsme se s Adamem líbali, kdyby se dozvěděl, že jsem ho políbila já, nepřežil by to. Zradila jsem ho a nenáviděla jsem se za to, ale předtím v tom autě jsem si nemohla pomoct, ať to bylo špatné jakkoli.

,,Fajn,'' ucedil Harrison a já vstala. Naposledy jsem se na něj usmála, poté jsem se plašeně podívala na Adama, který dělal, že je zaujatý svými prsty, a pak si šla raději sednout k Maye.

***

   Seděla jsem opět naproti Adamovi a snažila se chovat tak, že se ten polibek mezi námi neudál. Myslela jsem, že se mu budu kvůli tomu vyhýbat, ale byli jsme tak dobrými přáteli, že by mi moc chyběl. Adam mě držel za ruce, neusmíval se jako jindy a ujišťoval mě, že to zítra zvládnu. Bylo na něm vidět, že se snaží hrát si na to samé co já. Tudíž, že jsme se vždy považovali jen za kamarády.

,,Adame, tohle celé byla hloupost, chápeš to? Budu vypadat jako prostitutka, budu se cítit nepohodlně a jakmile mě Harrison uvidí, bude dělat, že mě nezná!'' začala jsem jako vždy panikařit. ,,Už tak je teď naštvaný, protože jsem mu řekla, že mě na tu oslavu odvezeš. Možná se mu mstím za to, co se stalo předtím v doupěti, ale i tak je hloupé, že tam přijdeme my dva spolu!'' nabírala jsem na hlasitosti a vůbec si to neuvědomovala. Adam se na mě koukal jako věrný pes, který chce uchlácholit svou paničku, a jeho hnědé velké oči ten dojem akorát tak podtrhovaly.

,,Krásko,'' oslovil mě klidně. Vzpomněla jsem si na dnešní sen, ve kterém na mě shlížel znechuceně, a bylo mi z té představy hrozně úzko. ,,Už si toho zvládla dost. Všechno, co potřebuješ, máš v hlavě, bude to fajn!'' ujišťoval mě neustále.

,,Vzhledově seš na tom skvěle. Nalíčíš se přesně tak, jak jsem ti řek. Rudý rty, obtáhnutý oči a řasenka. Nic moc velkýho. Možná si trochu rozjasni tváře, protože budeš určitě bílá jak stěna,'' poradil mi s tichým smíchem.

,,Pak jsme měli oblečení. Kombinéza bude sexy, fakt v ní vypadáš božsky! Ne jako žádná prostitutka, prosím tě.'' Protočil očima, vstal a o kousek odstoupil, aby zase mohl při svém krátkém monologu pochodovat.

,,Mluvení je horší, protože furt zníš hůř jak Bloodworthová, ale pohyby máš za jedna. Svádět a flirtovat, to ti jde, pokud to pojmeš jako herectví. Žárlení snad nebudeš potřebovat, ale i v tom nijak moc neplaveš, a všechno to ohledně sexu si snad pobrala.

Každopádně, netušim, jestli na to vlítnete hned zejtra, ale připravená kdyžtak seš, neboj.'' Adam všechno překotně shrnul a já se cítila ještě hůř, protože se mi najednou nelíbilo, že to musím rozebírat s ním. Proč se mi připletl do života zrovna teď? Proč nemohl být nudný, neatraktivní a ne tolik Adam? Všechno by pro mě bylo o mnoho jednodušší.

,,Pokazím to,'' fňukla jsem a seděla na posteli s hlavou v dlaních. Bylo mi mizerně jak kvůli té pitomé dohodě, tak kvůli vztahu mezi mnou a Adamem.

,,Ale kurva už!'' naštval se Adam. I když v jeho podání, to opravdu nebylo moc přesvědčivé, protože jsem ho nikdy rozzuřeného neviděla. ,,Já ti věřím, jasný? Věřím. A vím, že to dáš, protože už tě pár týdnů znám! A taky vím, že všechno bude tak, jak má bejt!'' Zíral na mě s takovým přesvědčením, že jsem tomu byla nucena uvěřit i já.

,,Zvládnu to,'' pošeptala jsem si sama pro sebe. ,,Bude to fajn,'' pokračovala jsem Adamovu oblíbenou hláškou a nepatrně zvedla koutky rtů nahoru. ,,Díky, Adame. Moc si mi se vším pomohl.'' On kývl na souhlas, pokusil se o slabý úsměv a pak jen chvíli postával na místě.

,,Olivie?'' oslovil mě po nějaké době něžně a já vycítila, že je tu zpět ten vážný Adam, kterého jsem poznala včera v pokoji, v nákupním středisku a v autě.

,,Ano?'' odtušila jsem a polkla. Pár minut mlčel, ale pak se ke mně sklonil a objal mě.

,,Zejtra, už to bude jiný. Zejtra už bude po dohodě, a to, co jsme zažívali po celou tu dobu, jako by se rozplynulo,'' začal opatrně a já ho se sevřeným žaludkem poslouchala. ,,Nezapomenu nikdy na to, jak si mě políbila v tom autě. Byl to asi nejhezčí moment v mým životě,'' zašeptal a pak odešel.

Zůstala jsem na pokoji sama se zrychleným dechem, špatným svědomím a naprosto zmatenými myšlenkami.

***

   Maya vešla do pokoje, zatímco já jsem si dělala věci do školy, a usmívala se. Úsměv jsem jí opětovala a poklepala na místo vedle sebe. Shodila ze sebe kabát a skočila na mou matraci, až pod její vahou postel zavrzala.

,,Ahoj, kotě,'' pozdravila mě a rozzářila se jako sluníčko. ,,Kouknem na nějakej film?'' navrhla ihned vesele a natáhla se po svém notebooku.

,,Ahoj, Mayo. Jasně,'' odsouhlasila jsem její návrh a poposedla si, abych jí udělala větší místo. ,,Viděla si už Hříšný tanec?'' zeptala jsem se a Maya se zamyslela.

,,Jo, to je s tou Baby a Patrickem Swayzem, ne?'' Kývla jsem. ,,To mám ráda!'' Spokojeně tleskla a hned to začala hledat na internetu. Pobrukovala si úvodní soundtrack a vypadala přitom roztomile s těmi našpulenými rty a rudými tvářemi.

,,Mayo?'' oslovila jsem ji už vážnějším tónem a ona ke mně ihned otočila hlavu.

,,Jo?'' odtušila váhavě.

,,Děkuji ti za to, jak si mě podržela při té noční můře. Bylo to opravdu děsivé a jsem vděčná, že si tu pro mě v ten moment byla,'' dostala jsem ze sebe a zamrazilo mě, když jsem si na ten ošklivý sen znovu vzpomněla. Maya mi položila ruku něžně kolem ramen a tvář si opřela o mou hlavu. Začala se mnou pomalou kolébat stejně jako včera v noci.

,,Já jsem tu pro tebe, Liv. Pamatuj si to. Nemohla bych se k tobě nikdy otočit zády už jen proto, jak skvělá seš!'' Pohupovala se a určovala tak klidný rytmus nám oběma. ,,A prostě... tě mám ráda,'' zamumlala s menší odmlkou.

Zvedla jsem k ní pohled a usmála se. Dívala se na mě tak hezky. Tak vřele a přátelsky. Byla moje druhá Em. Moje druhá opora. Jen menší a zrzavější.

Uculila se a pak si prohlédla celý můj obličej. Vypadala soustředěně, ale sváděla jsem to jen na situaci, že se třeba zapřemýšlela nebo si na něco vzpomněla. I já to často dělávala... Fakt jsem si myslela, že je zkrátka zahloubaná do svých myšlenek, jenomže pak se ke mně začala naklánět. Pořád mi to nedocházelo, letmo jsem se usmívala a napůl létala ve svých myšlenkách jako obvykle, avšak najednou se její rty otřely o ty mé a já zkoprněla.

Seděla jsem vedle ní jako socha a snažila se pochopit, co se to tu právě událo. Než mi to ale stačilo dojít, zopakovala to a tentokrát vydržela na mých rtech déle. Byla jsem jako v transu a Maya kmitala mezi mými rty a blankytnými duhovkami.

Sáhla jsem si na ústa a zamračila se.

Maya mě políbila.

Maya.

Moje spolubydlící.

A ještě k tomu holka.

,,Co to-,''

,,Promiň, promiň! Neudržela jsem se. Zapomeň na to. Jako by se to nestalo!'' začala se rychle omlouvat a byla v obličeji celá červená.

,,Ty jsi mě políbila?'' otázala jsem se jí ohromeně a ona se plácla do čela.

,,Jo, ale... sakra! Nebylo to plánovaný, jenomže ty seš tak hrozně krásná, že jsem se neudržela!'' zamlouvala to a obličej si schovala do dlaní. Krásná? Byla jsem tím jejím předešlým činem tak šokovaná, že jsem nemohla skoro mluvit.

,,Proč mi to říkáš? A proč si mě políbila?'' nechápala jsem a z mračení se mi mezi obočím utvořila hluboká vráska.

,,Neudržela jsem se. Ježiš, to je trapas. Liv, odpusť mi to!'' Skoro si klekla a sepjala ruce. Pročísla jsem si vlasy a kousla se do rtu, který mě z nedávného kontaktu ještě brněl.

,,Mayo,'' odmlčela jsem se. ,,Ty jsi na holky?'' zněla jsem nevěřícně, ale do hlasu se mi vmísila i kapka znechucení.

,,Liv, nedělej, že to nevíš. Už si na to před několika dny přišla,'' osočila se a vypadala vážně rozčíleně. Prosím?

,,Jak přišla? Myslela jsem si, že se ti líbí nějaký jiný kluk. Ne, že jsi lesba, Mayo!'' vyjekla jsem a vstala. ,,Musíte mě všichni líbat?! Vždyť mám kluka, sakra!'' Další libra. Maya se zastavila v pohybu a přimhouřila oči.

,,Kdo další to jako udělal?'' Maya si založila ruce na prsou a já si povzdechla.

,,Adam. Včera. A já mu za to mrskla zmrzlinu do obličeje. Buď ráda, že jsem u sebe teď neměla žádné jídlo!'' křikla jsem, ale vlastně jsem naštvaná ani nebyla. Spíše zmatená.
,,Tohle je celé až moc komplikované. Proč si mi to neřekla hned? Mohla jsem se s tím smířit. Nevadí mi, že si lesba. Vadí mi, že mě líbáš, protože jsem zadaná!'' rozčilovala jsem se a ruce si dala naštvaně v bok.

,,To je debil,'' prohodila na Adamův účet. ,,Myslela jsem, že to víš. Tak promiň!'' omluvila se už poněkolikáté a svěsila sklesle ramena. Musela se cítit trapně a já jí v tom svým chováním moc nepomáhala.

,,Dobrý.'' Vydechla jsem všechen vzduch z plic a zavřela oči. ,,Jen to už prosím nedělej.''

Přesně tahle situace nastala včera s Adamem. Tedy ještě předtím, než jsem se na něj v podstatě vrhla.

Kdo jako bude další na seznamu těch, co mě znenadání políbí? Pan profesor Wooley?

Protože já už bych se vážně nedivila.