Nastal den D, který byl tak dlouho očekávaný, že se mi ani nechtělo věřit, že už je to dnes. Den, kdy se budu muset konečně postavit sama sobě a ukázat ostatním, že nejsem jen pouhá nudná šprtka, ale mám v sobě i kousek té odvázané osobnosti.

Jediné, co jsem potřebovala, bylo přežít dnešní den ve škole, abych se pak psychicky připravila na chvíli, kdy vstoupím do doupěte Picta fiver a předvedu se Harrisonovi v latexové kombinéze. Neustále mi opakoval, jak upjatá jsem, a teď už nebude moct říct nic.

Povzdechla jsem si a oblékla se do normálního svetru a džin. Nechtěla jsem se dnes zbytečně malovat, když budu v noci konkurovat svým make-upem skoro klaunovi, tak jsem si jen rty přetřela balzámem a vlasy si spletla do dvou francouzských copů.

Maya mlčela, protože se cítila pořád provinile, i když jsem ji ujistila, že mi to nevadí. Možná jsem se trochu bála, že to udělá znovu, tak jsem si držela menší odstup.

Zamířily jsme na literaturu a mě hrozně iritovalo to ticho mezi námi. Snažila jsem se rozproudit konverzaci, ale Maya odpovídala jen jednoslovně a tvářila se zaraženě. Vysvobodil mě pohled na usměvavého Dylana a s úlevou jsem si sedla vedle něj. Tentokrát jsem ho poslouchala oběma ušima a on toho samozřejmě využil.

Přerušilo ho až zvonění a příchod profesorky Bloodworthové. Zaparkovala před tabulí a na stůl hodila stoh hustě popsaných papírů. Už musela obodovat ta přání, která jsme včera všichni tak pracně sepisovali. Vypadala ale dost naštvaně a já se bála, že mě tu přede všemi upozorní na nesplněné zadání.

,,Chtěla jsem vybrat zase nějaké práce, které by tu jednotlivci nahlas přečetli a já je pak mohla poslat do jedné menší soutěže. Z toho důvodu jsem Vám svůj záměr na začátku neřekla, aby vás to nějak při psaní neovlivnilo.

Zalíbil se mi nejvíce výkon pana Angela Price, Harrisona Samuelse a i slečny Sparksové, i když k její práci jsem měla nějaké poznámky.

Ano, je to div, ale musím říct, pane Samuelsi a pane Prici, že jste u mě excelovali a dostali jste plný počet bodů.

Vám se, slečno Sparsková omlouvám, ale Vaše práce se mi záhadně ztratila. Ještě včera večer jsem ji měla ve své kanceláři, ale dnes ráno jsem ji už nenašla. Je mi to líto, a proto Vám přičítám ještě dalších pět bodů k těm, které jsem Vám už napsala, jako omluvu, protože Vaše přání se do soutěže už nedostanou,'' sdělila mi a já s vytřeštěnýma očima přikyvovala, protože něco takového jsem vážně nečekala. Myslela jsem, že dostanu mínus body a místo toho jsem získala ještě bonus ke zkouškám. Měla jsem asi vážně štěstí.

,,A protože by to nebylo fér vůči Olivii, práce číst nahlas nebudeme. Ten, kdo ví, co se s tou Oliviinou třeba stalo, ať mi to laskavě nahlásí, děkuji!'' Jako vždy svůj krátký úvod do hodiny utnula a začala přednášet z dalšího období anglické literatury.

***

Po vyučování jsem rychle zamířila na pokoj. Měla jsem ještě dvě hodiny, než přijde Adam, ale i tak už mi žaludek dělal kotrmelce. Maya do pokoje vešla beze slova a hned zamířila ke své skříni. Vytáhla si nějakou tašku a pak se podívala na mě.

,,Jdu teď k Dylanovi. Uvidíme se na Samuelsově party,'' oznámila mi pouze a já stačila jen přikývnout, než Maya doslova vystřelila ze dveří. Doufala jsem, že teď spolu nebudeme komunikovat jen takhle, protože jsem byla vděčná za to, že mám konečně zase kamarádku.

Neměla jsem čas se tím teď však zaobírat, protože mi zbývaly jen dvě hodiny na to, abych se navlékla do modelu, ve kterém by se styděla i pornohvězda.

Ještě než jsem se pustila ale do proměny, sedla jsem si na posteli do tureckého sedu a vydýchala se. Začala jsem pomalým nádechem a pak výdechem ve stejném tempu. Kupodivu to pomohlo.

Pak už jsem nasadila odhodlaný výraz a měla jasno. Bude to asi ta nejtěžší role, kterou jsem za tím hrála, ale to neznamená, že to nezvládnu.

Když jsem na téhle škole začínala s herectvím, první, co nám pan Watkinson zadal za úkol, bylo se svléknout. A já to překonala, i když ano, sice jsem to nesplnila úplně, ale výsledek byl chvályhodný.

Vždyť i v mých stech přáních bylo podniknout něco šíleného, tohle se za to dalo považovat. Takže, Olivie, ať už to dnes dopadne jakkoli, děláš to taky pro sebe, protože jsi vždycky byla jen stydlivá holka, sedící vepředu a hlásící se na každou položenou otázku. Vyhýbala ses plesům, mejdanům a klukům jako je Harrison.

A teď?

Teď je Harrison tvůj přítel, a pokud nechceš, aby ti ho Glorie nebo Lisa přebraly, uděláš, co je správné.

Operace, proměnit se v novou Liv, tím pádem začala. Musela jsem přiznat, že nasoukat se do té kombinézy, nebylo tak hrozné, jako si namalovat linky. Adam mi jasně sdělil, že se budou hodit a že mi budou rozhodně slušet, takže ať se ani nesnažím mu odporovat.

Nikdy jsem si linky nemalovala, takže mi chvíli trvalo, než jsem si je udělala tak, abych s nimi byla alespoň minimálně spokojená. Rty jsem si přetřela červenou rtěnkou, řasy projela štětečkem od řasenky a stíny jsem oželela, protože s nimi bych se už rovnou mohla jít prodávat na ulici.

Další na řadě byly kozačky, ve kterých jsem se dosud nenaučila chodit. Takže jsem chodila rychlostí jeden metr za deset minut. Nebylo to pohodlné, protože mě kombinéza obepínala a přišla mi aspoň o číslo menší, jako bych za tu dobu, co jsem ji na sobě měla naposled, přibrala. Zapnula jsem si ji tak, aby mi zip nekončil někde u břicha, a vyšla s námahou z koupelny.

Adam seděl na mé posteli, v tmavě modré košili a černých kalhotách. Bunda Picta fiver mu ležela zmačkaná v klíně a ve tváři měl znuděný výraz. Nejspíš tu už na mě čekal trpělivě nějakou dobu.

Když zaregistroval můj příchod, zvedl pohled a nuda mu z tváře během vteřiny vyprchala. Nahradilo ji udivení a překvapení. Sjel mě od hlavy až k nohám svýma tmavýma očima a otevřel pusu.

,,Wow,'' zmohl se jen na tohle slovo a já zvedla nechápavě obočí.

,,Je to blbé, že? Připadám si hrozně trapně a hloupě. Nelíbí se mi to. Nemůžu jít normálně v džínách? Nebo klidně sukni. Prosím!'' Sepnula jsem ruce, ale Adam zavrtěl razantně hlavou.

,,Děláš si prdel? Vypadáš hodně dobře. Ty linky se mi líbí. Jen,'' podrbal se na hlavě a já se zamračila.

,,Co?''

,,Nepočítej, že se na tebe bude dívat jenom Samuels. Celej tvůj zjev je totiž tak moc sexy, že mám co dělat, abych tě neojel už já,'' mluvil ke mně, ale i tak většinu času koukal na tu kombinézu. Očima sjížděl mé křivky natěsnané v latexu a nehty zatínal do dlaní.

,,Nikdo tam takhle oblečený nebude, Adame. Budu zase vyčnívat z davu, ale tentokrát to bude spíš ubohé,'' zakňourala jsem a popotáhla si zip zpátky nahoru, protože mi pomalu sjel až do půli hrudi.

,,Liv, jsou to Samuelsovy narozeniny. Většina holek tam bude oblečenejch tak, že vlastně ani nebude. Ty seš zakrytá, jak nejlíp to jde. Koukaj ti kozy? Ne! Zadek? Taky ne! Nohy? Vůbec ne! Liv, bude to dobrý!'' Chytl mě za ruku a já na sucho polkla. Dech jsem měla zase nepravidelný a myslím, že se za chvilku rozbrečím. I tak jsem statečně kýla a natáhla se po velké dárkové tašce pro Harrisona. Svůj nápad v podobě fotky jsem uskutečnila a zarámovala ji, takže s tím jsem byla docela spokojená. Navíc jsem mu koupila ještě jednu velkou Nutellu a přívěsek s hadem, které měl tak rád.

Tašku jsem svírala svými rozklepanými prsty a následovala Adama ven ze dveří. Neustále jsem chtěla couvat zpátky a na tenhle herecký výstup se vykašlat, jenomže mi to bylo k ničemu, protože mě právě povolali na scénu.

***

Dobře. Moje nervozita v kampusu byla jen minimum toho, jak jsem se cítila právě teď, když jsem stála před doupětem Picta fiver. Na větším mejdanu jsem ještě nebyla, a to jsem zvládla posoudit i z bezpečí auta. Slavilo se i venku a dům se otřásal pod hlasitou a hudbou. Držela jsem se pevně sedačky a odmítala vystoupit.

,,Liv, jdeme!'' přikázal mi Adam a já zavrtěla odmítavě hlavou. ,,Co když se tam Samuels už oblizuje s Lisou, hm?'' Na to jsem vystřelila z auta jako neřízená střela a schovala se za Adama. Prohlédla jsem si oděvy nějakých děvčat a s uspokojením zjistila, že na sobě všechny mají buď krátké minisukně, nebo šaty. Byly opravdu odhalené, takže jsem za svou kombinézu byla skoro vděčná.

Držela jsem se ale celou dobu za vysokou vysportovanou postavou Adama a okolí si mě tak nevšímalo. Oči jsem měla přišpendlené k lodičkám, abych nespadla, a až teprve, když jsme zašli dovnitř doupěte, jsem je zvedla. Adam mi odstoupil z cesty a já rozpoznala v hlasité hudbě píseň Under od Alex Hepburn, kterou jsem Harrisonovi pouštěla, když jsme jednou jeli v autě.

První páry očí se na mě zahleděly a okolní davy si začaly něco šeptat. Polykala jsem nervozitu a rozhlížela se kolem, jestli nezahlédnu Harrisona. Snažila jsem se ještě ke všemu držet rovnováhu na těch ohromných podpatcích, které mi to vůbec neusnadňovaly.

Adam na mě povzbudivě kývl a já měla sto chutí mu vpadnout do náruče a odejít pryč. Chvíli se na mě díval stylem, že možná myslí na to samé, ale pak mi pokynul, ať jdu dál, a tuhle možnost tak zavrhl.

Postupovala jsem do obývacího pokoje a očí přibývalo. Adam se držel za mnou a já přemýšlela, jestli ti, co na mě zírají, ve mně rozeznávají tu jeptišku Sparksovou, která na party chodívala oblečená vždy jako do kostela.

Octla jsem se přímo v obýváku a jako prvního zahlédla Trevise. Něčemu se smál a seděl na gauči. Asi vycítil, že se na něj dívám, takže zvedl pohled mým směrem. Chvíli si mě hodnotil a uznale se šklebil, ale když zjistil, že se jedná o mě, otevřel pusu dokořán. Bez dívání poklepal na rameno Angelovi, který seděl vedle něj, a jeho výraz byl ještě šokovanější.

Blížila jsem se k nim a rozpoznávala víc a víc tváří. Clay, Lisa, Glorie, Carley, Ben, ta fialovlasá, kterou jsem také často zpozorovala v přítomnosti Picta fiver, dokonce i Dustin, ale bohužel bez Emmy. Také chumel plný členek O'Barbies a dalších mně neznámých lidí. Všichni mě zaregistrovali a tvářili se, jako by zahlédli Jennifer Lopez nebo jinou slavnou celebritu, přičemž jsem to byla stále já. Já, Olivie.

A pak můj pohled spadl na Harrisona. Zrovna se otáčel a někoho se smíchem okřikoval. Nejdřív se podíval na kroužek před sebou, a když zjistil, že se všichni koukají jedním určitým směrem, následoval je. Na tváři pořád slabý úsměv.

Spatřil mě.

V těsné kombinéze, na hrozivých podpatkách, s linkami a rudými rty. Tváře jsem měla ještě červené z toho sálajícího vzrušení a srdce mi divoce tlouklo, jak jsem se bála jeho reakce. Když zjistil, že jsem to já, v očích mu zažehly dva žhnoucí plameny. Sjížděl mě pohledem od shora dolů, jako by se ujišťoval, že se opravdu jedná o jeho stydlivou Liv.

Zorničky se mu rozšířily a na rukou mu vystouply žíly, když pochopil, že ano. Přešlápla jsem z nohy na nohu a malinko se pousmála, abych odlehčila situaci, která byla už tak dost napjatá a mně přišla dokonce i trapná. Ke všemu mi do uší řvala ta písnička, jejíž text byl k téhle situaci docela přesný.

,,Kurva,'' vyčetla jsem z jeho úst. To se u Harrisona dalo považovat za kompliment. Hladově se mi vpíjel do modrých duhovek a v duchu si mě nejspíš celou hodnotil.

,,Všechno nejlepší, Harrisone,'' dostala jsem ze sebe přiškrceně a pomalu k němu ladnou chůzí došla, abych mu předala dárek. Dobře, tak za ladnou chůzi se to považovat zrovna nedalo, protože jsem se musela proplétat mezi sedícími těly a nakonec jsem se málem zřítila k zemi, kdyby mě Harrison nezachytil, ale i tak to mělo účinný efekt.

Cítila jsem, jak je Harrison celý napjatý. Jeho horké dlaně zůstaly položené na mých bocích a pohotově mě umístily do stabilní polohy, takže jsem opět stála na pevné zemi. Podala jsem mu dárkovou tašku a navlhčila si rudé rty.

,,Chtěla-Chtěla jsem ti říct, že se omlouvám za poslední dny, kdy jsem trávila více času s Adamem než s tebou, ale šlo o to, že mi s něčím pomáhal,'' začala jsem mluvit už s větším sebevědomím a snažila se ignorovat jeho ruce, které mě něžně hladily po bocích a pasu. Shlížel na mě s ohromením a plamínky v očích mu palčivě žhnuly víc a víc.

,,Jde o to, že si o mně myslíš, že jsem pořád ta stydlivá a upjatá šprtka, která na sebe nenechá sáhnout. A vadí mi, že si proto na mě naštvaný. Překonal si sám sebe už jen tím, že jsi šel se mnou do vztahu, takže je teď řada na mně. Chci být lepší. Pro tebe,'' zakončila jsem svůj menší proslov a doufala, že to pochopil. Vypadal ještě víc překvapeně než předtím.

,,Olivie,'' vydechl. ,,Seš tak zkurveně sexy, že mám co dělat, abych se držel, ale to nemění nic na tom, že tě miluju i jako svou nevinnou jeptišku. Nenutím tě se měnit. Fakt ne. A jestli si měla pocit, že to musíš udělat, tak seš na omylu,'' ujistil mě a já se šťastně uculila, protože přesně tohle jsem toužila slyšet.

,,Vážně? Protože já už v tom nemůžu ani dýchat a ráda bych někam zmizela, jelikož tu na mě všichni koukají a je mi to dost nepříjemné,'' zašeptala jsem mu do ucha zoufale a on se uchechtl.

,,Pak mizíme. Tahle party skončila stejně tehdy, kdy si sem vešla v těch sexy hadrech!'' řekl tak tiše, abych to slyšela jen já.

,,Jdi nahoru do mýho pokoje. Za chvíli tam za tebou přijdu, lásko.'' Souhlasila jsem a dala mu pusu. Byla jsem štěstím celá bez sebe, takže jsem se dokonce usmála i na ten hlouček přede mnou. Neustále se na mě dívali a nevěřili tomu, co vidí. Adam postával opodál a tiše mi zatleskal. Nechtěla jsem se nechat rozhodit tím, že se tvářil napůl jako po prohrané bitvě, a tak jsem věnovala pozornost zbylé Picta fiver, blondýnkám a neznámým.

,,Ahoj!'' zvolala jsem k nim nadšeně. ,,Bavíte se dobře?'' Podívala jsem se na každého zvlášť a oni nejistě kývli. ,,Tak trochu radosti! Můj kluk má narozeniny!'' Mávla jsem na DJe, aby pustil něco rychlejšího, a on to pochopil.

Vzala jsem Angela za ruku, pak Claye a Trevise a dovedla je na provizorní parket. Začali na můj povel tancovat a postupně se k nim přidali i ostatní, kromě Glorie a Lisy, které jsem neřešila.

Nechala jsem je tam všechny tancovat a zamířila k Harrisonovi do pokoje. Obratně jsem se vyhýbala všem cizím tělům a ignorovala chlípné pohledy opilých kluků. Když jsem konečně za sebou zabouchla dveře, oddechla jsem si.
Měla jsem chuť to ze sebe všechno svléknout, ale nevzala jsem si nic jiného na sebe, takže jsem si sundala aspoň ty kozačky, z kterých se mi dělaly puchýře.

Sedla jsem si na postel, že počkám na Harrisona, ale sotva jsem to udělala, rozrazily se prudce dveře. Nestál v nich ale on, nýbrž Lisa s Glorií. Protočila jsem nad tím očima a vstala. Tvářily se dost naštvaně.

,,Co tu děláte?'' zeptala jsem se otráveně a Glorie za sebou zavřela. S překvapením jsem zjistila, že otočila i klíčem v zámku, takže jsem s nimi v pokoji zůstala uvězněná. ,,Liso? Glorie?'' oslovila jsem je váhavě a požadovala vysvětlení.

,,Konec hry, Sparksová! Už mě nebaví neustále soutěžit s takovou malou krávou!'' vyprskla jedovatě Lisa jako první.

,,Ani mě ne. A proto si teď pokecáme jen ve třech. Ty, já a Lisa. Bez Picta fiver, Harrisona, Adama a dalších. Musíme si ujasnit totiž pár věcí!'' Přešly ke mně a založily si ruce na prsou, až se jim vzedmuly výstřihy.

,,A nečekej, že tě teď někdo zadrží. Harrison si užívá s ostatníma party dole a děvčata z O'Barbies mu dělají společnost.'' Lisa se škodolibě usmála a hlavu naklonila do strany. ,,Přiznej si to, Sparksová, ty prostě nikdy nemůžeš bejt pro Harrisona dost dobrá.'' Uhnula jsem pohledem a kousla se do rtu.

,,Máš pravdu, nemůžu, ale zjevně jsem, když mě miluje,'' usadila jsem ji a ona si odfrkla.

,,To on jen tak říká. Až se s ním vyspíš, odkopne tě a téhle 'lásky' bude konec,'' ujala se slova zase Glorie. ,,Obmotávej si ho okolo prstu, jak dlouho chceš. Dostávej se mu do hlavy i pod kůži, ale zapomeň na to, že byste mohli mít vy dva nějakou společnou budoucnost. Harrison tě opustí, Olivie. Dřív nebo později.'' Zavrtěla jsem hlavou a její slova tak vyvrátila, protože jsem jim odmítala věřit.

,,Ne, zůstaneme spolu. Slíbil mi to,'' řekla jsem pevně, ale trochu jsem nad tím i tak pochybovala, protože vždycky, když jsem zmínila budoucnost, byl celý nesvůj.

,,Nebuď naivní, Olivie. Vzdej to teď, ať pak nemusíš zbytečně brečet!'' poradila mi Lisa a povýšeně se napřímila.

,,Nevzdám! Prostě se smiřte s tím, že my dva jsme pár. Nenutím Vás, abyste mne měly rády, ale respektujte to!'' zvýšila jsem hlas a ony se ironicky zasmály.

,,Liv, ty chceš kluka, kterej s tebou bude chodit do kina, do knihovny, na procházky. Nechceš kluka, co tě bude tahat na mejdany, bude tě nutit se měnit a vozit tě v rychlejch autech. A stejně jako ty chceš slušnýho kluka, Harrison nechce holku. Znám ho dýl než ty. Vím, po čem touží!'' Glorie ke mně mluvila upřímně.

,,Jsem k tobě hnusná už od září, protože mi bylo od prvního mejdanu jasný, že se k tobě Harrison bude chovat úplně jinak než k ostatním holkám. S žádnou šprtkou se nikdy nebavil. Nehádal. Neutahoval si z ní tak, jako si utahoval z tebe.
Tušila jsem, že budeš další holka na jeho tučným seznamu. Stejně jako kdysi ošukal a odkopnul Edwardovu přítelkyni, stejně jako ošukal Blackovou a miliony dalších holek, je schopnej to udělat i s tebou. Seš pro něj výzva. Celý to na tebe ty dlouhý měsíce hraje. Snažím se tě varovat, do prdele, protože vím, že ty nejsi jako já a Lisa! Máš budoucnost! Nezkaz si ji tím, že budeš ztrácet čas s Harrisonem!''

Někdo zabušil na dveře a zakřičel mé jméno. Harrison. Chtěla jsem se rozejít ke dveřím, ale ty dvě mě zadržely.

,,Přemejšlej nad tím, Liv. Myslíš, že by tě furt nutil chodit na mejdany? Myslíš, že žárlí na Adama proto, že nechce přijít o holku? Ne, žárlí proto, že se bojí, že tě Kylen ojede dřív než on!'' syčela Glorie a vážně se mi zdálo, že mluví pravdu. Zamrkala jsem, abych zahnala slzy.

,,Nenávidíš mě. Stejně i ty, Liso. Chcete mě dostat od Harrisona, protože víte, že mu na mně záleží. Že jsem jediná holka, o kterou konečně opravdu stojí. Vím jeho tajemství. Vím, že-,''

,,Nevíš. Nevíš nic! Pusť ho k vodě nebo ti ublíží tak, jak ještě nikomu!'' přerušila mě rychle Glorie a podívala se ke dveřím, do kterých Harrison nahlas bušil.

,,Otevřete! Vím, že jste tam s Liv! Nechte ji na pokoji!'' běsnil a v jeho hlase bylo slyšet skoro zoufalství.

,,Vidíte? Bojí se o mě. Vaše řeči jsou zbytečné. Nikdy Vám věřit nebudu. Držte se vy dvě dál ode mě, nebo půjdu za ředitelem alias mým otcem a ten už si s Vámi poradí, když mu řeknu, že jste mi vyhrožovaly!'' zašeptala jsem výhružně a Lisa mě sjela nenávistným pohledem. Než jsem se nadála, její ruka s dlouhými růžovými nehty mi přistala na tváři.

,,Liso! Seš pitomá?! Ona je vážně dcera ředitele!'' vykřikla na to Glorie a já si sáhla na zasažené místo. Takovou facku jsem snad ještě nikdy nedostala. Celá tvář mě začala pálit a na konečcích prstů jsem nahmatala něco lepkavého. Její dlouhé nehty mi rozsekly líc do krve.

Už jsem nestačila ani zareagovat, protože se dveře prudce rozrazily. Harrison s rozzuřeným výrazem ve tváři rychlou chůzí došel k nám a po něm hned následoval Adam. Oba se postavili ochranitelsky přede mě a sevřeli ruce v pěst.

,,Vypadněte! Nadobro! Odteď se už Váš zkurvenej spolek nikdy nesmí stýkat s tím mým. Nikdy!'' zařval Harrison a ony sebou polekaně trhly. Začaly klopýtat na podpatcích dozadu a Harrison je během několika minut vyhnal pryč. Mezitím ke mně natáhl ruku Adam a prohlédl si mou poraněnou tvář.

,,Jsi v pořádku?'' zašeptal a já přikývla, i když mě čerstvá ranka nepříjemně pálila.
Harrison práskl silně dveřmi a zaměřil se na nás dva. Když uviděl mou poraněnou tvář, rysy v obličeji se mu zjemnily a starostlivě ke mně došel.

,,Co ti to udělaly? Ty zkurvený, proradný a nechutný svině!'' zaklel dost nahlas a jednou rukou mě objal. Dovedl mě k posteli a odhrnul mi vlasy z obličeje. Měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela, protože na mě dolehla Gloriina slova. Adam nás sledoval a nejspíš sváděl boj sám se sebou, jestli má odejít nebo tu s námi zůstávat.

,,Myslím, že po tomhle už je opravdu hloupost, abychom my dva byli spolu,'' zašeptala jsem a Harrison zavrtěl hlavou. Do očí mu vstoupila panika a klekl si ke mně.

,,To neříkej! To nesmíš říkat! Já bez tebe nejsem nic. Jsem jenom debil bez budoucnosti. S tebou mám nějakej cíl! Liv, miluju tě tolik, že představa, že bych o tebe přišel, mě ničí. Nesmíš jim nic věřit, chtějí, abych byl pořád v Picta fiver a byl král večírků, ale to už mě dávno nebaví!'' sypal ze sebe v rekordním čase a já si povzdechla. Podívala jsem se na Adama, který mi pohled opětoval, a Harrison se k němu obrátil.

,,Dík za varování. Už se můžeš jít zase bavit,'' sdělil mu tiše a nezaslechla jsem žádnou jedovatost. Adam svěsil ramena a něco tiše zamumlal.

,,V pohodě, brácho,'' odvětil a zamířil ke dveřím. Pak se na mě ještě naposledy podíval a řekl něco, co mi vyrazilo dech: ,,Patříš k němu. Buď si jistá.'' Odkráčel pryč a Harrison i já jsme mlčky zírali na dveře, které se za ním zabouchly.

,,Co to mělo znamenat?'' protrhl ticho Harrison a já zavřela oči.

,,Jen přátelská rada,'' zamluvila jsem to a hned na to se zeptala na otázku, která mě trápila ze všeho nejvíc. ,,Když se s tebou vyspím, opustíš mě?''

,,Prosím? Ne! Jasně, že ne! Kurva, to ti řekly?! Liv! Nemusíš se mnou spát, jestli nechceš. Jen se mnou proboha zůstaň!'' Chytl mě za kolena a vystrašeně kmital z mé rány na tváři k modrým očím.

,,Fajn,'' vydechla jsem vyčerpaně. ,,Máš něco na ošetření, prosím?'' zeptala jsem se a svedla hovor raději jinam, protože jsem bála, že mezi námi zase vypukne nějaká hádka.

,,Jo, jasně, počkej.'' Odběhl do koupelny, chvíli tam s něčím rachotil a pak se vrátil s náplastí, mokrým ručníkem a desinfekcí. Něžně mi otřel ručníkem krev a usušil mi slzy, které mi zničehonic vytryskly. Byla jsem už unavená z toho, jak mě ostatní chtěli od Harrisona odloučit. Chtěla jsem klidný vztah, který by každou chvíli nebyl něčím ohrožený.

,,Neplakej, zlato. Prosím. Když brečíš, bolí mě z toho tady.'' Ukázal na místo, kde mu zběsile tlouklo srdce, a já se pokusila zadržet další vzlyk.

,,Já už to takhle nechci! Já už nechci, aby mi říkali, že ti na mně nezáleží!'' brečela jsem dál a kroužila mu dlaněmi po ramenech. ,,Chci, aby mě přijali a já s tebou mohla mít normální vztah.'' Harrison mi ránu vyčistil a zalepil náplastí. Mračil se a souhlasně přikyvoval.

,,Pak musíme dát vědět úplně všem, že jsme pár. Musíme vcházet do školy ruku v ruce. Dávat si pusu u skříněk, obědvat spolu a odcházet ze školy k mýmu autu. Musíme spolu bejt víc. Pak už je nebudem zajímat,'' rozhodl Harrison pevným tónem. ,,A pokud nevyjde ani tohle, tak já odstoupím z Picta fiver, koupím nám dům, třeba vilu, kterou si přeješ, a budeme bydlet spolu,'' mluvil dál a já s dalším slovem zvedala obočí výš a výš. ,,Ale nevzdám se tě. I kdybys mě tisíckrát prosila!'' upozornil mě a líbl mě na mokré slané rty.

,,Vážně?'' ujistila jsem se a otřela si zarudlé oči.

,,Vážně,'' odsouhlasil mi to a posadil se vedle mě.

,,Miluji tě,'' řekla jsem jistě a propletla si s ním prsty.

,,Já tě miluju víc,'' odvětil a ruku mi stiskl. Chvíli jsme mlčky seděli a užívali si přítomnost toho druhého, než Harrison rozhodl, že si rozbalí dárky ode mě. Tašku položil na postel a vytáhl největší a nejdůležitější dárek ze všech.

,,Nekupovala jsem ti nic drahého, protože vím, že to nemáš rád, ale je to od srdce a na památku,'' zamluvila jsem to rychle, když Harrison při pohledu na fotku ztuhl. Důkladně si ji prohlížel a celý se rozzářil.

,,To je úžasný!'' zvolal a já si oddechla. ,,Sice nevím, kdes vzala moje hadry, ale je to úžasný a ty seš tu sladká!'' Pohladil mou miniaturu a vděčně mě políbil na uslzenou tvář. Fotku si pak položil k posteli a další dva dárky otevřel se stejným nadšením. Na fotku se ale díval každou chvíli a já věděla, že jsem se trefila do černého. Doslova.

,,Všechny odsud vyženu a my dva půjdeme spát, jo?'' Otočil se ke mně, když už jsme zase mlčky seděli vedle sebe.

,,Jo, ale dala bych si sprchu,'' zamumlala jsem a podívala se na něj skrz vlhké řasy.

,,Tak jdi, zamknu tě tu, aby sem nikdo nemohl.'' Harrison vstal, ale já ho zadržela. Stoupla jsem si a odhrnula si vlasy dozadu, čímž jsem odhalila svůj hluboký výstřih. Během večera mi zip sklouzl opět níže, takže jsem před Harrisonem stála v dost odvážné pozici.

,,Asi jsi mě dobře nepochopil. Já nechci jít do sprchy sama,'' zip jsem stáhla ještě níže. ,,Já tam chci jít s tebou.'' Harrisonovi klesla brada a já se v duchu poplácala po rameni, protože ta moje změna byla přeci jen k něčemu dobrá.