Nastavila jsem si budík na sedmou, abych ráno vstala dřív a stačila si připravit všechny věci. Emma ještě měla půlnoc, a tak jsem ji nechtěla budit a vše vykonala v nejvíc možné tichosti. Oblékla jsem se do bílých džín a starorůžového svetříku a zapletla si vlasy do copů, aby mi při učení nepřekážely.

Když jsem se viděla v zrcadle, skoro jsem nemohla uvěřit tomu, že na mě kouká už dvacetiletá holka. Vždyť v těch copánkách a světlých barvách jsem vypadala sotva na šestnáct.
Vždycky jsem byla spíš roztomilá než sexy, ale nevadilo mi to, protože jsem měla ráda své pastelové oblečení a jemný make-up.

Vyčistila jsem si zuby a pro jistotu si pusu vypláchla ústní vodou, abych udělala dojem zářivým úsměvem, který je jednou z hlavních priorit.
Do své béžové kožené tašky jsem si opatrně naskládala všechny sešity a učebnice, aby za chvíli nevypadaly jak přežvýkané kozou. Přesně v sedm čtyřicet pět jsem měla už vše hotové a Emma se teprve vyštrachala z postele. Hodila na mě nevěřícný pohled a zaplula do naší malé koupelny.

Zatímco se v ní zkulturňovala, vytáhla jsem si svůj rozvrh hodin a pečlivě si ho prohlédla. Každý den kromě dneška jsem měla mít dvouhodinovku herectví a hodinu umění. Z toho jsem byla nadšená, jelikož malování bylo mou velice oblíbenou činností hned po divadle.

Jediný předmět, který mi nepadl do oka, se jmenoval Příprava na život. Což byl zvláštní bonus ve školním rozvrhu, kde se řešily věci ohledně partnerství, lásky, sexu a tak podobně. Tady na Akademii to byla oddělená hodina a kredity, které z ní byly, měly stejný počet jako ostatní předměty.

Když Emma konečně vyšla z koupelny už připravená, malinko mě překvapil její styl oblékání. Byl zcela odlišný od toho mého, a pokud ho preferovala většina žákyň na této škole, tušila jsem, že budu vyčnívat.

Měla na sobě tmavě fialové tílko, které si zastrčila do krátkých upnutých šortek černé barvy, a obula si baleríny se zlatou přezkou. K tomu si vyčesala vlasy do vysokého drdolu a rty přetřela rudou rtěnkou. Ne, že by jí to neslušelo, ale přišlo mi to krapet výstřední na běžnou hodinu ve škole.

,,Dobré ráno,'' řekla mi mile a koutky jí vystřelily směrem nahoru.

,,Dobré ráno,'' zopakovala jsem po Emmě a úsměv jí oplatila. Hned nato jsem si všimla času, který ukazoval čtvrt na devět, a popadla svou připravenou tašku.

,,Jdeme?'' zeptala jsem se Emmy a ta kývla na souhlas.

Opustily jsme náš pokoj a vydaly se k učebně literatury, kde jsme měly mít první přednášku. Byla jsem ráda, že začínám zrovna tímhle předmětem, který mám ráda, a ne například právě naukou o intimních věcech, jíž jsem měla mít až ve středu.

Do učebny jsme vešly jako jedny z prvních, a já si ihned všimla kudrnaté hlavy v přední lavici. Spolu s Emmou jsme Edwardovi zamávaly a ten nám mávnutí oplatil.

,,Ahoj,'' pozdravil nás, když jsme k němu došly. Každá jsme si sedla z jedné strany a já si rovnou připravila věci na hodinu.

,,Ahoj,'' opětovala jsem mu úsměv a Emma to po mně zopakovala. ,,Taky se tak těšíte?'' optala jsem se nadšeně, protože jsem se nemohla dočkat, až všem předvedu, co ve mně je, a to nejen ve vědomostech, ale hlavně, co dokáži na prknech, jež znamenají svět.

,,No, těšíme...'' uchechtla se ironicky Emma a Edward se k ní přidal. Ještě než jsem stačila něco namítnout, do třídy vešla vysoká blonďatá profesorka s přísným výrazem ve tváři.

,,Postavte se, žáci!'' přikázala nám a prohlédla si celou už zaplněnou učebnu. ,,Chápu, že po ránu tolik energie nemáte, ale byla bych ráda, kdybyste už zapojili své mozkové buňky!'' Z jejího hlasu byla znát podrážděnost, ale i tak jsem si hned profesorku kvůli neskrývané autoritě oblíbila. ,,Nejdříve bych vám chtěla před-,'' nedopověděla to, protože se rozrazily dveře a do nich vešla partička čtyř kluků.

Ihned jsem ohrnula nos nad tím, jak byli oblečení. Každý z nich měl koženou bundu s nějakým nápisem a úzké černé kalhoty. Všimla jsem si u jednoho dokonce cigarety za uchem. ,,Ah, kdepak máte pana Samuelse?'' zeptala se profesorka místo toho, aby je okřikla, že jdou pozdě. Zřejmě už byla na opozdilce zvyklá.

,,My nevíme, pančelko,'' řekl ten nejvíc vepředu. Měl tmavou pleť a vlasy vyčesané vysoko nahoru. ,,Po cestě se zakecal s nějakou holkou a zmizeli někde na záchodě.'' Při jeho slovech jsem zalapala po dechu, ale všimla si, že jsem byla asi jediná, kdo takhle zareagoval. Kluk, který stál po jeho pravém boku, se nad tím jen ušklíbl a zaplul do jedné ze zadních lavic. Byla jsem ráda, že mi nebude ani jeden na blízku.

,,Sednout!'' zahřměla profesorka a zbylí tři se neochotně vydali za svým kamarádem. Pak paní Bloodworthová přenesla svou pozornost opět na nás a pokusila se o vřelý úsměv. ,,Tak, ještě než sem stačili chlapci vtrhnout, chtěla jsem vám oznámit, že-,'' Opět větu nedopověděla, protože do třídy vtrhl další kluk v kožené bundě. Při pohledu na něj mi vystřelilo obočí vysoko nahoru, protože i přes množství tetování, která mu vykukovala zpod upnutého trička, měl na chlup stejný obličej jako kudrnatý Edward po mé levici.

,,Co to-,''

,,Pak ti to vysvětlím,'' šeptl mým směrem Edward a já svou otázku nechala tak nepoloženou.

,,Omlouvám se, zdržel jsem se,'' promluvil ten potetovaný dvojník Edwarda a mrkl na paní Bloodworthovou, jejíž jméno jsem si přečetla z tabule.
Kluk se bez dalšího slova odebral ke zbytku party a usadil se vedle toho tmavovlasého.

Paní profesorka si mlčky promnula obličej a svůj zrak přemístila přímo na mě. Malinko jsem zrudla, ale pohled jí nervózně opětovala.

,,Dobře,'' hlesla. ,,Ještě než sem stačí vtrhnout někdo další, poprosila bych vaši novou spolužačku, slečnu Sparksovou, aby se šla představit.'' Zahledělo se na mě několik párů očí a já se malinko roztřeseně postavila. Edward s Emmou mi věnovali povzbudivý pohled, a tak jsem sebrala trochu více odvahy a došla před tabuli. ,,Tak, Olivie, že?'' zeptala se profesorka a já kývla na souhlas. ,,Něco nám o sobě pověz,'' vybídla mě se zaujetím a posadila se na okraj svého stolu.

,,Takže, jak už jste slyšeli, mé jméno je Olivie Sparksová, ale jsem radši, když mi lidé říkají Liv,'' začala jsem a nervozita ze mě náhle opadla. Připisovala jsem to svému hereckému talentu, který veškerou nejistotu brzy zakryl. ,,Přistěhovala jsem se z Manchesteru sem z toho důvodu, že jsem si chtěla splnit své celoživotní přání stát se herečkou. Ráda maluji, čtu, a i když to někomu přijde třeba divné, tak se ráda učím.
Nic víc vám o sobě myslím říkat nemusím, jelikož stejně vím, že vás to vůbec nezajímá a už se těšíte, až konečně zazvoní, a vy budete moci jít pryč,'' dokončila jsem svůj krátký monolog a třída se nad mým závěrem zasmála.

,,Děkujeme ti, Olivie. Snad se ti tu u nás bude líbit,'' popřála mi učitelka štěstí a já se vrátila na své místo. ,,No, a teď se konečně vrhneme na to učení...''

***

Zazvonilo na polední přestávku a já se spolu s Em a Edwardem přemístila do školní jídelny. Na talíř jsem dostala nějaké kuřecí maso, salát a brambory. S pokrčením ramen jsem si sedla k prvnímu volnému stolu a moji dva noví kamarádi se ke mně přidali.

,,Takže,'' začala Em, když jsem polkla první sousto. Musela jsem přiznat, že tu špatně nevaří. ,,Abychom ti trochu představili obyvatelstvo celé naší slavné Akademie.'' Uchechtla jsem se nad jejím výrazem.

,,Máme tu hodně spolků s různými typy lidí. První spolek, kam budeš patřit nejspíš i ty, se jmenuje ''Normalis''. Latinsky Ti Normální. Jsou tam většinou studenti, kteří se o něco zajímají a v životě chtějí něčeho pořádného dosáhnout. Neříkám, že tam nejsou šprti a nebo děsně přechytralí týpci, ale jsou tu hlavně lidi, se kterýma si budeš skvěle rozumět. Neboj.'' Usmála se a já se v duchu zaraduji, že budu patřit právě sem. ,,My s Edwardem jsme se také přiřadili nějak tak k nim a oni nás s radostí přivítali. Jsou totiž rádi za každého člena, co má mozek.'' Zasmála jsem se spolu s ní a napila se svého jahodového džusu.

,,Další spolek si říká ''Gothi''. Jinak Gotici,'' ujal se slova Edward, a tak svou pozornost přemístím na něj. ,,Nejsou moc přátelští a uznávají jen své lidi. Když chceš vstoupit do jejich spolku, musíš si nechat vytetovat velké G na zápěstí a obarvit si vlasy na černo. Jsou příšerně bílí, a to proto, že na sluníčko chodí jen zřídka a ještě si obličej přetírají bílým make-upem.'' Zavrtěla jsem nesouhlasně hlavou. Jsem ráda, že zrovna k nim patřit nemusím. ,,Taky je možné, že je můžeš o volné hodině potkat na záchodech, jak si jehlami propichují uši. Je to nějaká jejich úchylka, ale dál jsem to radši nezkoumal.''

Pane Bože... Už vím, že školním záchodům se vyhnu a poběžím raději do své koupelny na pokoji.

,,No, to je teprve začátek,'' začala opět Emma. ''O'Barbies'' nebo-li Sprosté Barbie, jsou ty největší mrchy v celém okolí. Jsou načančaný, falešný a projdou každýmu klukovi postelí nejméně třikrát.'' Mohla jsem čekat nějakou takovou skupinku holek. Většinou jsem to tedy vídala ve filmech, ale odněkud se ty nápady čerpat musí. ,,Upřímně? Nesnáším je. Hlavně jejich hlavní královnu,'' ukázala k jednomu stolu, který byl obklopen několika holkami v mini sukních. Zrak mi padl na vysokou blondýnu s obrovským výstřihem a zářivou růžovou rtěnkou na rtech. ,,Glorie Baldwinová.'' Emma vyřkla její jméno s obrovskou nechutí. ,,Říká se o ní, že se vyspala s naším bývalým ředitelem. Museli ho proto odvolat z funkce a nastoupil místo něj někdo novej.
Nechci být sprostá, ale je to strašná děvka. Přišla o panenství ve třinácti, a to s třicetiletým učitelem zpěvu, kterej ji chodil doučovat každej víkend. Když se to její otec dozvěděl, toho chlapa vyhodil a milou Glorii nepustil měsíc z domu.'' Čím víc jsem toho slyšela, tím hůř mi začínalo být. Jestli tohle měli být moji spolužáci, tak jsem opravdu netušila, jak mezi ně zapadnu. Asi si budu muset vystačit se svým spolkem.

,,Předposlední spolek si říká ''Athletae'', to jsou Sportovci,'' dostal se ke slovu následně Edward. ,,Jsou v něm všichni kluci a holky, co nějakým způsobem sportují. Může to být fotbal, tenis, badminton, volejbal, basketball a všechno možný, co se na téhle škole dá dělat. Jsou nám povahově asi nejbližší a dá se s nimi i normálně bavit. Proto, když už se koná nějaký večírek, vydáme se k nim, protože nebývají tak agresivní a nemají tam skoro žádný alkohol. Nechtějí si totiž ničit svou imunitu a zdravý životní styl.'' Jakmile se Edward zmíní o večírcích, nakrčím obočí. Doufala jsem, že to nebude nějaké povinné nebo tak, protože se mi opravdu nechtělo chodit někam, kde se - i když třeba jen málo - popíjí alkoholické nápoje a hraje například flaška.

,,No, a teď ten poslední spolek,'' povzdechla si Em. ,,Tvoří ho jen pět kluků, a to z toho důvodu, že většina jejich členů byla vyhozena ze školy. Ti zbylí jsou tak zazobaní, že stačí, aby jejich tátové vytáhli peněženky, a chlapci jsou v suchu.'' Emma si odfrkla a Edward sklopil hlavu. Najednou Em zpozorněla a zahleděla se někam za mě.
Podívala jsem se stejným směrem a spatřila přesně ty kluky v kožených bundách, kteří dorazili pozdě na hodinu.

,,Na ty si dávej pozor, Liv. Jsou možná sexy a stáli by za hřích, ale to, co dělají, není rozhodně nic bezpečného. Kromě toho, že každej z nich hulí, pije, účastní se všemožných mejdanů anebo pouličních závodu, tak holky jenom zneužijí a odkopávají je jako kus hadru. I když většina holek jde dobrovolně. Rozdali si to snad už se všemi blondýnami z ''O'Barbies'', a to nemluvím o tom, že každej den jim nějaká ta holka na jejich seznam přibude.'' Polkla jsem. Jsem si jistá, že jim se budu vyhýbat obrovským obloukem.
,,A jak, že se tihle jmenují?'' položila mi řečnickou otázku. ,,Potom, co se jejich počet členů zúžil na pět, začali si říkat ''Picta fiver'' - Potetovaná pětka.

Tamten blonďatej vzadu se jmenuje Angel. Angel Price. Na první pohled může působit nevinně a roztomile, ale když ho poznáš, názor změníš během několika vteřin. Není moc potetovanej, jak vidíš, ale zato má požehnaně piercingů a náušnic.'' Pohlédla jsem na blonďatého kluka s modrýma očima, který nesl tak nevinné jméno. Byl zabraný do rozhovoru se svými kamarády, a tak si naštěstí nevšiml toho, že si ho prohlížím.

,,Támhleten menší, který stojí vedle Angela, se jmenuje Trevis. Trevis Stevenson,'' vložil se do toho opět Edward. ,,Dřív to býval docela sportovně založený kluk, dokud se nechytl téhle party. Říká se o něm, že dokáže sehnat i ty nejtvrdší drogy za pár hodin. Proto mejdany, které Picta fiver pořádá, jsou nejnebezpečnější. Nejenom, že tam lidi hulí, chlastají a spí s lehkýma holkama, oni tam taky šňupou a píchají si všechny tyhle svinstva,'' vyplivl znechuceně Edward a já překvapeně zamžikala řasami. ,,Trevis má hodně tetování. Hlavně po pažích. Celkově se dost změnil. Jakmile se dostal k drogám, stal se z něj někdo úplně jinej. '' Začínala jsem mírně pociťovat strach.

,,Dále Clay Rowland. Ten je z nich možná nejrozumnější. I když taky pije a kouří, tak má alespoň uspokojivý známky a chce se stát architektem. Bohužel si myslím, že s jeho pověstí to nepůjde.
Ještě k tomu všemu má celý záda pokreslený mýtickými bytostmi. Je to dost divný,'' dořekla Emma a já si změřila Claye pohledem. Musela jsem říct, že na můj vkus byl i docela pohledný. Tedy, až na ten kroužek v nose.

,,Zástupce jejich kápa a zároveň druhá největší hrozba celé školy je Dustin. Dustin Gayle. Jednou musel strávit noc v chládku kvůli tomu, že ukradl policejní auto a naboural s ním do stromu. Jeho táta mu ale zaplatil bez problému kauci, a tak si Dustin ve vazbě moc nepobyl. Má slabost pro vysoký tmavovlásky, takže máš štěstí, že si malinká a plavovlasá. Bohužel, Emma takové štěstí neměla. Sbalil ji, a hned potom, co se sní, vyspal, odkopnul. Pama-,''

,,Těžce jsem to nesla,'' skočila mu do řeči Em zastřeným hlasem. ,,Dala jsem mu, co chtěl. Opravdu všecko. Byl můj první kluk a o to víc mě vzalo, že mě chtěl jen do postele, po tom, co mi namluvil, že mě miluje. To je celá Picta fiver. Jsou to bezcitný zrůdy, kterým na nikom nezáleží!'' Hodila vražedným pohledem směrem k jejich stolu a já ji chápavě pohladila po ruce. Už teď tu pětici nesnáším, i když mě neskutečně zajímá, co je zač ten Samuels.

,,A nakonec slavný kapitán,'' vydechl všechen vzduch, co v sobě měl, Edward a opřel se o opěrku židle. ,,Asi se divíš, jak děsivě mi dva jsme si podobní. Tedy až na ta tetování. Ta největší svině, sketa, hrozba a dalo by se říct, že i největší rebel školy, je můj bratr. Co hůř, dvojče. Jo, možná jsme k nerozeznání, ale říkám ti předem, že si vnitřně nejsme vůbec podobní.''

Vykulila jsem na oba dva oči, protože tahle zpráva mě asi dostala nejvíc. Ano, přišlo mi podezřelé, že mají stejné rysy v obličeji, ale nikdy by mě nenapadlo, že to budou příbuzní.

,,Harrison a já se lehce řečeno nemáme rádi. Nevím, kdy přesně to začalo, ale Harrison se mi během puberty dost odcizil. Začal dělat problémy a hodněkrát si přes noc poseděl ve vazbě. Na tuhle školu se dostal jen díky penězům našeho táty. I když je to moje krev, radím ti, drž se od něj co nejdál. Ne jednou ublížil holce jako jsi ty. Nikdy nevíš, co chystá.'' Edward se odmlčel a pohlédl na Emmu, čímž jí naznačil, aby pokračovala.

,,Harry je typ kluka, kterej nezná vztahy nebo lásku. Pro něj existuje jen tvrdej sex s náhodnou holkou, chlast, prachy a propařený noci. Edwardovi hodně ublížil, a to proto, že když si Harrison Samuels o něco řekne, tak to vždycky dostane. Může to být úplně nový auto, anebo to může být Edwardova přítelkyně.'' Nechápavě jsem nakrčila obočí.

,,Ve čtvrťáku na střední se Edward zamiloval do své tehdy nejlepší kamarádky Sophie. Sophie mu city opětovala, a tak po nějaké době spolu začali chodit. Samozřejmě to jejich přátelství nezničilo, spíše je to ještě víc sblížilo. Když se zdálo být vše perfektní, vložil se do toho Harrison. Chtěl si nějakým způsobem dokázat, že mu podlehne prostě každá holka a ani přítelkyně jeho bratra nebude výjimkou. Nebyla. Stačil týden a s Harrisonem se vyspala.'' Přikryla jsem si vyděšeně ústa hřbetem ruky a překvapeně zamrkala.

,,Ale-Ale, jak to mohla udělat potom, co Edwardovi řekla, že ho miluje?'' zeptala jsem se nevěřícně.

,,Harry má své zbraně, Liv. A chytne na ně každou. Věř mi,'' zašeptal tiše Edward.

,,Mě ne! Nejsem naivní husa. Navíc mě kluci jako je on neberou!'' řekla jsem rozhodně a oba dva se na mě přívětivě usmáli. Nemohla jsem říct, že se mi Harry nezdál pohledný, akorát si své tělo každým dalším tetováním jen hyzdil.

,,A poslední pikantnost o našem špatném dvojčeti,'' uchechtla se Emma a já s ní. ,,Možná by si to do něj nikdy neřekla, ale Harry nikdy nelíbá na rty. Bavily se o tom všechny holky, které s ním strávily noc. Prý jim nedovolil se dotknout jeho pusy, a tak je jen líbal na krku a bůh ví, kde ještě. To jsem nechtěla poslouchat dál.
Možná je dobrej v posteli, drahá Liv. Ale je to ten největší hajzl, kterýho jsem kdy poznala. Až po Gaylovi, samozřejmě.'' Jen jsem kývla na souhlas a nervózně se kousla do rtu. Bála jsem se, že o Harrym mluví z vlastní zkušenosti.

,,A-A proč vlastně nelíbá na rty?'' zeptala jsem se na otázku, která mi prolétla hlavou.

,,Je to pro něj prý moc osobní záležitost. Víc nevím ani já a ani Edward.''

Všichni tři jsme se naráz zvedli a odnesli jídlo k výkladnímu okénku. Každou vteřinou mě tahle škola víc a víc překvapovala.