Dva zmijzelští chlapci se loudali ke školníkovi, se kterým měli strávit svůj trest.
"Mohl bych se tě na něco zeptat?"
"Odkdy žádáš o svolení?" zeptal se Axel s úšklebkem."Když nám Umbrigeová dala ten trest, řekl si, že je to tvůj nový rekord.... Míval si často školní trest?"
Axel se zasmál.Jo... a většinu kvůli tobě, ty parchante. Ušklíbl se v duchu Axel nad vzpomínkami na předchozí 4 roky v Bradavicích.
"Občas."
"Jak často je občas?"Snape se na chvíli zamyslel.
"Tak... dvakrát - třikrát.... do týdne." odpovědl mu po pravdě.
"Cože?! Ty? Syn Severuse Snapea si strávil tři dny v týdny na školním trestu? Tak to ti nevěřím.."
"Třeba jsem po matce." zazubil se na něj.
Axel byl docela překvapený, jak rychle si dokázal s mladým malfoyem najít společné téma. Byl s ním celý den, protože je jedním z mála zmijozelských, o kterém něco ví. Nebyla to ale taková hrůza jak si myslel. Draco byl v ryzí podstatě docela fajn kluk a byla s ním celkem zábava, jen jste prostě nesměl být Nebelvír.Školník jim dal za úkol uklidit chodbu v druhém patře po partě třeťáků, kteří považují čmárání po zdech za kreativní činnost. Hůlky jim byly samozřejmě zabaveny a nahrazeny dvěma rejžáky a kýblem s vodou.

Práce byla nudná. Ajak už to bývá. . . Co je nudné trvá mučivě dlouho.Když zadanou práci konečně dokončili, balo už dávno po večerce. Ani to je ale nedinutilo k tomu, aby při cestě na kolej přidali do kroku. - Na to byli až moc unavení.
"Za dva dny se koná nábor do kolejního družstva." nadhodil jen tak mimochodem Draco.
"Přidáš se?"
"Určitě..!"Axel sice nejprve nechtěl tento rok hrát,protože by se musel postavit proti přátelům, ale nakonec zjistil, že rok bys fanfrpálu by asi nevydržel. . . Navíc mu přišlo hloupé, že by nehrál, když mu Severus koupil takové koště.
"Na jaké místo?" zetal se blonďáček znovu.
"Chytač."
Malfoy se ušklíbl."Tak to by si měl vědět jednu věc. A to tu, že chytač jsem já."
"V tom příbadě, je mi líto, ale už nebudeš." ušklíbl se Snape.
"Nevadí." dostalo se mu překvapivé odpovědi.Axel se na něj podíval s nechápavě pozvednutým obočím.
"Ty snad letos nebudeš hrát?"
"Neřekl jsem, že nebudu hrát. . . Jen už prostě nechci být chytač."
"Proč?"
"Tato pozice mi teď, když už nehraje Potter, přijde tak nějak nudná. Ani před tím mě to moc nebavilo, když jsme nehráli proti sobě. Rozhodl jsem se, že to tentokrát konečně skusím na střelce." vysvětlil.
Axelion jen chápvě pokýval hlavou. Opravdu Malfoye chápal...! I jeho bavily nejvíce zápasy proti Zmijozelu.Přišli na kolej, zlehli do postele a téměr okamžitě usnuli.. . . . . . . .

"Axeli! Axeli!" křičel na něj někdo a silně s ním třásl.
"Axeline! Vzbuď se, ty blbe! Už teď jdeme pozdě! No tak..."Na bledé tváři maldého Snapea přistíla něčí dlaň. Okamžitě se vymrštil do sedu a chytil se za bolavou tvář. Rozhlédl se. Hledal toho, kdo byl zodpovědný za tohle kruté probuzení.
"Že mě to nenapadlo dřív..." ozvalo se.Axel se za hlasem otočil. Vedle posele stál Draco Malfoy s ruka vbok.
"Co to, sakra, děláš?!" obořil se na něj.
"Už dobrou půlhodinu se tě pokouším probudit. Abys věděl, příště, až zase znovu zaspíš, se na tebe vykašlu!"
Axel hodil očkem po hodinách stojících v rohu místnosti. Jejich černé ručičky ukazovaly necelých pět minut do osmé hodině. Což byl čas, který mu zbýval na to, aby stihl začátek vyučování v 8:00. Axel vyskočil z postele jako namydlený blesk. Co nejrychleji na sebe naházel oblečení a vběhl do koupelny. Ve společence se setkal s Dracem, který tam na něj čekal, a oba se rozeběhli na přeměňování.