Severus Snape nervózně přecházel po pokoji, zatím co jeho otec v poklidu popíjel svůj čaj, jakoby ho vůbec nezajímala skutečnost, že se z něj každou chvíli stane dědeček. Zpoza tmavých dvoukřídlých dveří se po několika hodinách konečně ozval dětský křik. Severus okamžitě pohlédl směrem ke dveřím. I Tobias Snape vstal a zadíval se stejným směrem jako jeho syn. Dveře se potichu otevřeli a do pokoje vešla Eileen. Sev na ni upřel pohled plný očekávání. Jeho matka se na něj šťastně usmála a odstoupila ode dveří, aby mohl vejít, a co nejtišeji za ním zavřela. Severusův pohled padl na postel, kde odpočívala černovlasá žena.
"Alesio," vydechl. Žena unaveně otevřela oči. Jakmile spatřila Severuse, šťastně se na něj usmála. Úsměv jí vrátil a přešel k ní. Jemně ji políbil, když v tom jeho pozornost upoutala tiché nespokojené zakňourání. V kolébce u okna se v zelených pokrývkách převalovalo jeho dítě. Přešel ke kolébce a opatrně vzal dítě do náruče. Stále tomu nemohl uvěřit. Byl z něj otec... Rodič... Oni byli rodiče. On a Alesia. Zadíval se do tmavě hnědých očí svého prvorozeného syna.

"Má tvoje oči," zašeptal ke své milované ženě. Neustále se usmíval.
"Ale jinak je celý ty." Alesia šťastně pozorovala svého manžela s jejich maličkým v náručí. Sev opatrně políbil svého syna na čelo.

"Vítám tě, Axelione Nathanieli Snape."

O 15 dnů později

V nemocnici u sv. Munga trpěla v obrovských bolestech rudovlasá žena. Křičela. Po neuvěřitelně dlouhé době bylo po všem a žena se mohla konečně oddat sladkým temným hloubkám mdlob. Naneštěstí byl ale chlapec, který se na ženě narodil, mrtvý. Lékouzelník i asistentka věděli, že tento chlapec byl to jediné dítě, které mohli manželé Potterovi mít.

"Jak jim to jenom řekneme? Budou zdrceni."

"Neřekneme," řekl důrazně lékouzelník.

"Ale ten chlapec je mrtvý."

"Kousek odtud se před pár dny narodil jiný..." Asistentka hleděla na lékouzelníka jako na zjevení. Tohle přece nemohl myslet vážně.

"Zbláznil si se?!"

"Ta žena je mladá a silná, stejně jako její manžel, mohou mít ještě mnoho dětí, i když si myslím, že takoví jako oni by děti mít neměli... Potterovi tuhle možnost nemají." argumentoval lékouzelník. Ano, takoví jako ti dva , by neměli mít potomky. Smrtijedi.S těmito myšlenkami se přemístil. Objevil se u kolébky uprostřed nádherného dětského pokoje. Byla noc a jen několik dní starý chlapec poklidně spal. Naklonil se nad kolébku a chtěl chlapce vzít, když v tom začal pomalu a ospale otvírat svá hnědá očka. Ve chvíli, kdy nad sebou spatřil neznámou tvář z velké části halenou tmou, se rozplakal. Lékouzelník věděl, že si musí pospíšit. Dětský pláč sem brzy přiláká jednoho z rodičů nebo někoho služebnictva. Zvedl miminko z drahých přikrývek a přemístil se.

Domem se rozléhal dětský pláč. Alesia vstala, jako už tolikrát, oblékla si župan a zamířila k dětskému pokoji za svým maličkým. Od Viktora si vzala láhev a spěchala ke svému synovi.
"Axeli, no tak .. maminka je tady," otevřela dveře a vstoupila dovnitř. Severuse probudil vyděšený výkřik. Vyskočil z postele a spěchal za svou ženou. Našel ji v dětském pokoji. Klečela u kolébky a plakala. Sev k ní rychle přiběhl.

"Ali... Ali , co se stalo?"

"Severusi," upřela na něj uplakané oči. "..náš chlapeček... Axel... je pryč."

Vrátil se i s chlapcem zpět do pokoje ke spící ženě. Předal ho asistentce, vytáhl hůlku a zašeptal:
"Formae familiaris." Rodové kouzlo pomalu začalo chlapce, který se v náručí ženy zatím uklidnil a téměř přestal plakat, měnit. Jeho uhlově černé vlasy dostaly hnědý nádech a hnědé uslzené oči byly teď zářivě zelené i rysy jeho tváře se změnily. Stal se velmi podobným Jamesi Potterovi.

"A co to nebožátko?"

"Pohřběte ho."

"Ale ... jméno?"

"Později."

Po 15 letech..

Dům číslo 4 v Zobí ulici byl tichý, jako obvykle v tuhle noční dobu. Harry seděl v rohu své postele zády opřený o zeď a díval se do tmy svého pokoje. Poslední dobou se mu zdály velmi divné sny. Nebyly to noční můry, které normálně míval. Děly se v nich věci, kterým Harry nerozuměl, ale nějakým zvláštním způsobem se ho dotýkaly. Vyvolávaly v něm divné pocity. Věděl, že ty věci, co se mu zdají, jsou důležité, jen nevěděl proč. Nedávaly mu smysl. Proč se mu zdají sny o tom, že on není syn Potterových, protože ten v podstatě ani nežil a on se ve skutečnosti narodil někomu, kdo mu až nebezpečně moc připomínal Snapea. Harry seděl na posteli až do doby, kdy začalo vycházet slunce. Pokaždé, když se mu tyhle sny zdály, se probudil uprostřed noci a znovu už neusnul. Musel o nich neustále přemýšlet. Přes den ho natolik zaměstnávala práce zadaná tetou Petúnií, že si na své sny nevzpomněl do doby, než se v noci kvůli nim znovu probudil. Z přemýšlení Harryho vytrhlo zaklepání na okno. Otočil se a viděl na parapetu sedět sovu. Otevřel okno a pustil ji dovnitř. Sova k němu natáhla hlavu a Harry si od ní převzal dopis. Sova vyletěla z okna a zamířila pryč. Harry se za ní dlouho díval, než svou pozornost obrátil na obálku se své ruce. Otevřel ji a :

Axelione Nathanieli Snape,

Zaraženě zíral na písmena na papíře. Axelion Nathaniel Snape... To bylo jméno toho dítěte z jeho snů !

"Pottere!" křičel na něj strýc Vernon zpoza dveří a zuřivě do nich bušil. Harry dopis rychle přeložil, vložil zpět do obálky a schoval do šuplíku pod několik papírů. Bude muset počkat. Odešel připravit svým "milovaným" příbuzným snídani.

Když se večer vrátil do pokoje, byl hrozně unavený. Z Bradavic se vrátil teprve před pár dny, ale práce měl tolik, že mu připadalo, jakoby ho teta se strýcem nutili dohnat vše, co kvůli škole nestihl. Harry vytáhl schovaný dopis a začal číst.

Axelione Nathanieli Snape,

v první řadě bych se ti chtěla omluvit. Věř, že všechno v tomto dopise je pravda... Před 15 lety 16. července se manželům Snapeovým narodil syn. Byli velmi šťastní. Jejich štěstí ale netrvalo dlouho. 31. července jsem u sv. Munga asistovala složitému porodu Lily Potterové. Její chlapec se ale narodil mrtvý. Pro Lily bylo ze zdravotních důvodů velmi nebezpečné znovu otěhotnět. Lilyin lékouzelník se proto rozhodl udělat... TU věc. Michael unesl malého Axela Snapea a udělal z něj Harryho Jamese Pottera. Vím, že mi asi nevěříš, ale všechno je to pravda. V obálce najdeš kopii rodokmenu od sv. Munga.

Emily Petterson

P.S. Axeli, rodové kouzlo, kterým Michael zajistil podobu po Potterových, slábne. A do několika dní vyprchá úplně.

Harry svíral dopis v rukou. Dopis, který přeměnil jeho sny na skutečnost. Všechny ty věci, které v nich viděl, se stali. Byla to minulost, jeho minulost. Byl to on. Ten chlapec z jeho snů byl on. Unesli ho z domu jeho rodičů, z jeho pokoje, přímo z kolébky. . . A dali ho Potterovým. Udělali z něj vyvoleného. Vytáhl z obálky roztřesenýma rukama druhý pergamen.

Linima Silwer(Leviss) + Filius Silwer                      Eileen Snape(Prince) + Tobias Snape

                '                                                                        '

Alesia Snape(Silwer) + Severus Tobias Snape

'

Axelion Nathaniel Snape
(Harry James Potter)

Skutečně to byl rodokmen končící jeho jménem. Nevěřil tomu. Nechtěl tomu věřit. On přeci nemůže bát synem Snapea. Svého tolik nenáviděného učitele, který ho nesnáší stejnou měrou. Na druhou stranu... Možná má rodinu. Kompletní rodinu, která by ho mohla konečně vysvobodit z tohoto pekla. Když nad tím tak přemýšlel, pomalu se mu přestávala příčit představa Snapeových jako jeho rodičů. Začal se na ně dívat jako na naději, naději pro normální život.