Tak a je to tady. Jsme na konci. 

Abych k vám byla zcela upřímná, jsem za to docela ráda. Psaní této povídky jsem si sice opravdu užila, ale byly chvíle, kdy jsem měla vážně chuť všechno smazat a jednoduše na to zapomenout. A. N. Snape vycházelo na Wattpadu od roku 2015, povídka ale začala vycházet už na konci roku 2013 ještě na blog.cz, jak vidíte, tak jsem se s tímto příběhem prala poměrně dlouho. Objevilo se nemálo okamžiků, kdy jsem se zasekla a jednoduše jsem netušila jak dál, což mělo za následek několik nudných a nezáživných kapitol, které celkový děj nikam neposunuly. Nakonec se mi ale podařilo vrátit se zpět na vytyčenou cestu a dostat se tam, kam jsem chtěla.A tak jsme teď tady.

Nabízí se ale otázka: Co bude teď? 

Pokud by se snad našel někdo, kdo by se bál, že tímto všechno končí a jakmile budou dopsány Dva břehu, bude se muset s naší rodinkou Zmijozelů rozloučit, tak si nemusí zoufat. Nic takového se nestane!

Tohle totiž ještě není všechno!

Pozorně jsem si průbežně pročítala všechny komentáře, které se pod jednotlivými kapitolami objevily a nejen tu, ale i u Dvou břehů a Většího zla a musím vám přiznat, že jste se trefili dost přesně do toho, co teď mám v plánu. 

1) Anthea, Alesie a Nathaniel, tři potomci pána zla, dostanou vlastní povídku, popisující jejich školní léta. Jak se Alesie poznala se Severusem, Anthea s Regulusem, jak se dostali do Ameriky nebo co se vlastně stalo jedinému Voldemortovu synovi. Tohle všechno a ještě něco navíc v povídce The Golden snakes. Původně měl mít každý z potomků vlastní příběh, ale vzhledem k mému, nazvěme to třeba zlozvyk, dělat mezi kapitolami klidně i několika měsíční mezery, jsem je všechny spojila do jedné jediné. 

2) Také jsem se rozhodla udělat radost věrným čtenářům a začala jsem pro vás psát povídku, která nepopisuje nic jiného než Sebrick, tedy vztah Sebastiana Siriuse Blacka a Rodericka Melwillea - 31 dní. Je to můj první slash a opravdu se na to těším a doufám, že vy taky. 

3) Je-li mezi vámi někdo, kdo by snad chtěl vědět, co se se Zmijozeli stalo poté, co odešli z Bradavic a kde tedy vlastně jsou, existuje krátká povídka tohle popisující, která nese název: Zmizelí. Sama ale nevím, zda ji chci zveřejnit nebo ponechat jisté tajemství okolo tohoto příběhu. Rozhodla jsem se to tedy nechat na vás. Vyjádřete se do komentářů a uvidíme, jestli by se povídka líbila.

Tak a to je ode mě vše. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří to se mnou doklepali až do konce, za každý hlas i komentář. Moc si toho cením. Opravdu jste mě podpořili a navnadili k tomu psát dál.

Pac a pusu 

Allreil H. H.