Procházela se napůl zničeným Londýnem, lidé vůbec nemluvili, na jindy přeplněných ulicích chodilo jen pár lidí. Zamířila do mudlovské drogerie, chvíli bloudila v regálech a snažila se najít to, co chtěla. ,,Potřebujete pomoct?" zeptala se prodavačka, která kolem ní zrovna procházela.
,,Ne, totiž ano," opravila se Hermiona. ,,Je mi to trapné. Hledám těhotenský test."Prodavačka se usmála.
,,To vůbec není trapné, zvlášť. Pojďte, tady si můžete vybrat."
,,To jich je tolik?" zeptala se překvapeně Hermiona.
,,Ano, doporučuji vám tenhle, není zbytečně drahý, ale je spolehlivý," pravila prodavačka a podala jí jednu krabičku. ,,Vidím, že máte prstýnek, to bude mít manžel radost," dodala.
,,To ano, u nich v rodině je tradice, že do roku od svatby se vždy narodí potomek." Zaplatila, rozloučila se a vyšla z obchodu. Krabičku pečlivě schovala do kabelky a šla si sednout do kavárny. Bylo tam jen pár lidí, posadila se k oknu.
,,Co si dáte, slečno?" zeptal se číšník. Hermiona smutně ukázala prstýnek. ,,Omlouvám se, mladá paní."
,,Nevadí. Dám si kafe," řekla a zamyslela se. ,,Nebo ne, raději čaj."
,,Tady jsi, hledám tě už dobu, chtěla jsem jít si koupit oblečení, ale měli tam zavřeno a teď se nudím. Co sis dala? Já si asi taky něco dám. Co tu máte? Tak třeba vídeňskou kávu a cheesecake," vychrlila Ginny, která se zničeho nic zjevila v kavárně. ,,A co ty? Sehnala jsi něco?"
,,Ne, buď to mají zavřeno a nebo nikdy nic není," odpověděla Hermiona.
,,No jo, je to škoda. Myslela jsem, že už seženu naprosto všechno a teda nemám ani kozačky."Její problémy chtěla mít.
,,Omluv mě na chvíli," řekla Hermiona a odešla na toalety. Musela se opláchnout studenou vodou. Cítila se zase špatně a unaveně.

Zamkla se v koupelně a posadila se na okraj vany, krabičku pomalu a opatrně otevřela. Vyndala papír a začala číst. Byla připravená na to, že už to zjistí. ,,Test můžete použít den po očekávaném začátku periody? Takže mám čekat víc než týden?" Zamračila se, vrátila papír do krabičky, tu schovala do svých věcí. Vyšla z koupelny a posadila se vedle Rona, který si četl v novinách.
,,Tak jak bylo v Londýně?" zeptal se jí, aniž by se na ní podíval.
,,Jo, bylo hezky, jen jsou lidé takoví vystrašení a uzavření."
,,Ani se jim nedivím, blíží se válka," řekl a už nepromluvil.,,Půjdeme si dolů sednout?" navrhla Hermiona. Ron jen přikývl a vstal. Posadili se vedle sebe, Ron si nalil víno a pohlédl na Hermionu. Ta zatřásla hlavou, ani ho to neznepokojilo, přitom ona nikdy víno neodmítala. Nevšiml si toho, věděla, že je to detail, ale zamrzelo jí to. Bylo to zvláštní manželství, navíc teď, když byla s největší pravděpodobností těhotná, se cítila ještě víc v pasti. Smutně pohlédla na Remuse, kterého zrovna za ruku chytila Nymfadora. Někde se prostě stala chyba a ona věděla, že už dřív než došlo k jejich spříznění. Už předtím byl v něčem jiný.