2. kapitola

,,Mami! Tati!" zvolala Hermiona a rozběhla se k rodičům, aby je mohla obejmout.
,,Zlatíčko, tak jsme tady," řekla maminka, vykročila z krbu a trochu si upravila oblečení. Za nimi vystoupil i pan Weasley.
,,Tvoji rodiče byli mírně vyděšení, ale nakonec jsme to zvládli."
,,Zvládli? Maminka mě stále držela za ruku a modlila se," řekl Hermionin tatínek.
,,Jako bys neznal mamku," usmála se Hermiona.
,,Jestli můžu, seznámím vás s celou naší rodinou a známými," navrhl pan Weasley a dovedl je do obývacího pokoje. Všichni tam seděli a napjatě čekali. ,,Tohle je má žena Molly," pravil Arthur. Paní Weasleyová si načechrala vlasy a oběma podala ruku.,,Dále náš syn Percy, Fred, George, Bill a jeho žena Fleur, naše nejmladší dcera Ginny a její snoubenec Harry Potter..." začal Arthur Weasley.
,,Tohle je ten Vyvolený?" zeptala se maminka Hermiony. Harry se zasmál a odpověděl za Hermionu: ,,Ano, říká se to o mě."
,,Tohle je můj bývalý profesor, Remus Lupin," pokračovala Hermiona v přestavování. Její maminka se na ní tázavě podívala a pak pravila: ,,Myslela jsem, že jste méně...ehm...lidský..."Hermiona protočila oči v sloup. Remus se jen zasmál a podal jí ruku. ,,Tonksová, to je Remusova přítelkyně." Rozhlédla se, koho ještě neřekla. Přišel k ní, chytila ho za ruku. ,,Mami, tati, tohle je můj nastávající muž Ron," řekla.
,,Rád vás poznávám a slibuju, že s Hermionou mám ty nejčistší úmysly," pravil Ron.
,,Milý mladík, moc nás těší," řekl její otec.
,,Tak se u nás posaďte. Paní Grangerová, dáte si čaj nebo kávu?" zeptala se Molly.
,,Ehm...Jsou to nápoje jako u nás?"
,,Mami..." začala vyčítavě.
,,No jistě," skočila Hermioně do řeči Molly.
,,Tak čaj, ale prosím bez cukru, pouze s mlékem. A manžel to samé."

Všichni si povídali, Hermiona seděla vedle svých rodičů a byla šťastná. Sice s ní nikdo moc nemluvil, ale jí to nevadilo. Byli tu dva lidé, které by za nic nevyměnila, a to jí stačilo. ,,A proč jste nám dali vědět tak pozdě?" vyptávala se maminka.
,,Protože jsem krátce zasnoubená, rozhodli jsme se spojit svatbu s Ginny a Harrym, kteří už byli zasnoubeni déle," vysvětlila Hermiona.
,,Takže dvojitá svatba, to bude krásné," řekla její mamka.
,,A hlavně to bude o to levnější," dodal pan Granger.
,,Také si myslím," souhlasil pan Weasley a začal si s ním povídat o mudlovské ekonomice.
,,Víno?" uslyšela nad sebou hlas, zvedla hlavu.
,,Moc ráda. Děkuju, Remusi," přikývla Hermiona a zvedla svou skleničku. Dolil jí červené víno a šel odnést prázdnou lahev. Najednou uslyšeli praskání v krbu.
,,Haló! Je tu někdo?" ozval se mužský hlas.
,,Tady! V obýváku!" zavolal pan Weasley. Přišla Lenka Láskorádová se svým otcem.
,,Lenko! To jsem ráda, že jsi tady." Hermiona nadšeně vstala a objala ji.
,,Ale, Mio, to přece nic není."
,,Lenko, chtěla bych ti představit mé rodiče. Tohle je moje kamarádka, spolužačka a vlastně i svědek u svatby a tohle jsou mí rodiče."
,,Když už jsme zase u tý svatby, chtěli bysme říct, že na zítřejší noc už mizíme s klukama a všechny ženy a holky dorazí až na svatební ráno," oznámil George.
,,Jak to?" zeptala se Hermiona zmateně.
,,Hele, budoucí švagrová, říká se tomu rozlučka se svobodou," zasmál se Fred. ,,Takže se nemáš čeho bát."
,,Jestli tam ale bude nějaká...lehká děva...tak si to s váma vyřídím!" varovala Molly Weasleyová.
,,Ale mami...."
,,Už jsem řekla!"


Zaklepala na dveře a vešla. ,,Chtěla jsi se mnou mluvit, zlatíčko?" zeptala se a zavřela.
,,Ano, mami, posaď se."
,,Tak copak?" Hermiona si poposedla, aby získala více času na promyšlení.
,,Víš, já..Nejsem si jistá, zda budu dobrá manželka a už vůbec nevím, jaká budu matka," řekla nakonec Hermiona.
,,Ale otěhotnět můžeš za hodně dlouho, to ještě vůbec nemusíš řešit. Navíc - nebudeš na dítě sama."
,,Jenže paní Weasleyová otěhotněla po třech měsících manželství a ty po půl roce, to není moc dobrý... Co když to půjde vážně tak rychle?"
,,Milá Hermínko, neměj strach, přece víš, že se o vás Ron postará," pravila její maminka a pohladila ji po rameni.
,,Já vím, ale...Já nevím..."
,,Ty se nechceš vdávat? Protože jestli to děláš jen kvůli tomu, abychom věděli, že je o tebe postaráno, tak to dělat nemusíš. My s tatínkem už víme, že se o sebe dokážeš postarat sama. Nenutíme tě do vdávání."
,,Ale ne... Chci se vdát, jen se strašně bojím," řekla tiše Hermiona.
,,Neboj, budeme s tebou. Kdykoliv se nám budeš moct ozvat. Nemusíš se bát, přeci to nebude tak hrozné."
,,Když mně se zdá, že je to moc brzo."
,,Podle toho, co jsem slyšela dole v obýváku, tak vám to předpovídali od prvního ročníku... Ale mě se zdálo, že jsi víc mluvila o tom Harrym, že jste si byli blíž a rozuměli jste si." Hermiona se rozbrečela.
,,Já si myslela, že se zamiluje do mě... Jenže je to jinak. On má Ginny, já Rona, je to jako v nějakým filmu, kde ti osud někoho předurčí. Asi to tak má být."
,,Znamená to teda, že ho nemiluješ? Jsi pořád zamilovaná do Harryho?"
,,Ne, do Harryho jsem nikdy nebyla skutečně zamilovaná, jen jsme nejlepší přátelé. A Rona mám ráda...Doopravdy ho mám ráda."
,,Ale miluješ ho?" Hermiona se zarazila, otřela si slzy a pohlédla na svou matku. Chvíli jen mlčela a snažila se zahnat slzy.
,,Já nevím," zašeptala skoro neslyšitelným hlasem.
,,Ach, holčičko!" špitla soucitně a objala jí. ,,Neboj se, určitě ho miluješ, jinak bys nesouhlasila s žádostí. Budete šťastní, jen teď musíš vydržet, tyhle dva dny budou velmi těžké."
,,Mami, ty jsi někdy pochybovala o tom jestli tátu miluješ?"Maminka se pousmála a pak řekla: ,,Jistě, nejhorší to bylo, když jsem otěhotněla...Bála jsem se, že mě opustí. Ale nestalo se tak. O to víc ho teď miluju."
,,Takže se nemám bát," zopakovala si pro sebe Hermiona.
,,Přesně tak, někdy je těžké poznat jestli toho druhého skutečně milujeme, ale myslím, že až budeš vdaná tak to poznáš. Vypadá jako milý a citlivý kluk, určitě tě miluje."
,,Děkuju, mami."
,,Není zač, tatínek ti vzkazuje, že kdyby ti někdy něco Ron udělal, tak mu ukousne hlavu a hodí do sklenice s dentální vodou."
,,Tak mu vyřiď, že děkuju a přeju dobrou noc."

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top