Chytila Rona za paži a zavřela oči. Objevili se přímo před dveřmi, Ron zaklepal, otevřel pan Weasley.
,,Překvapení!" zvolal Ron.
,,Ach, vy už jste tady?" zeptal se zmateně Arthur.
,,Omlouváme se, nebylo tam nic k jídlu a počasí také nebylo nejlepší," řekla Hermiona a objala svého tchána.
,,To nevadí, rádi vás tu máme zpátky. Zrovna večeříme." Hermiona uviděla nadšení v Ronově tváři, sama v duchu také zajásala, protože měla hlad. ,,Tak pojďte dál," řekl pan Weasley a šel do kuchyně. ,,Hádejte, kdo se nám předčasně vrátil!" Hermiona vešla před Ronem a první, koho uviděla... Ihned sklopila zrak.
,,Proč jste se vrátili tak brzo?" vyptávala se Molly.
,,Ryby nechytaly a počasí nám nevyšlo," řekla Hermiona automaticky.
,,Jé! Vy už jste zpátky?" zvolal hlas za Hermionou. Otočila se a objala ji.
,,Ano, Doro, už jsme tady," odpověděla Hermiona. ,,Hlavně se usmívej," pomyslela si.
,,Tak copak si dáte? Máme kuře nebo hovězí," nabízela Molly. Ron si hned sedl a vzal si talíř, Hermiona váhala, kam si sednout. Vyřešila to za ni Dora, která si sedla vedle Remuse, chytila ji za ruku a dotáhla ji vedle sebe.
,,Tak vyprávěj, jak bylo?" Hermiona se pokusila o úsměv a zvedla ramena.
,,Byla hrozná zima," řekla nakonec.
,,Tak hlavně, že tě Ron zahřál," špitla Nymfadora a zasmála se. Hermioně to bylo nepříjemné, protože věděla, že to Remus slyšel.
,,A co jinak? Bylo tak nějaké jezírko?" vyptávala se dál Nymfadora. Hermioně se vybavilo všechno. Musela utéct, rána do tváře, nadávky... Remusovi vypadla sklenička z ruky a roztříštila se na malé kousky. Hermiona se k němu otočila a pohlédla mu do očí.
,,Omlouvám se," řekl tiše ke všem přítomným a mávl hůlkou, aby střepy zmizely.
,,Jak jsi to mohl dovolit?! Ne, nepřemýšlej o tom..." slyšela ve své hlavě a cítila, že se Remus šíleně snaží, aby ho Hermiona neslyšela.
,,Remusi, jsi v pořádku?" zeptala se Nymfadora a chytila ho za ruku. Hermiona ucítila teplo jeho ruky, snažila se netvářit překvapeně, ale moc si na to nemohla zvyknout.
,,Už je to dobré," pravil Remus a stiskl její ruku. Hermiona se raději natáhla pro čaj, aby přestala vnímat jeho dotek.
,,Za pár dní se vrátí i Ginny s Harrym, poslali nám dopis s pohlednicí, Hedvika ho přinesla dnes ráno," řekla Molly a podala Ronovi pár papírů. Ten si je prohlédl a beze slova je poslal Hermioně. Vzala si papír do rukou a začetla se...

Rodiče, příbuzní, kamarádi,
posíláme vám všem pozdrav ze slunečné Itálie. Je to tu krásné, posíláme pár fotek.
Jsme ubytovaní v pětihvězdičkovém hotelu, Harry nám zařídil výhled na moře, takže každý večer pozorujeme, se skleničkou vína v ruce, na balkóně nádherný západ slunce. Je to tu tak romantické!
Když jsme se ubytovali, hned jsme šli na pláž, kde hrála kapela, bylo to skvělé, zatancovali jsme si druhý novomanželský tanec. Dokonce jsme měli zarezervované lístky do divadla, Romeo a Julie v italštině, ještěže jsme měli ty brýle, kterými vidíme titulky.
Pořád se tu něco děje, Italové jsou milí lidé a vždy, když řekneme, že jsme novomanželé dají nám něco zadarmo. Je to prostě jako ve snu!
Zítra jdeme na vystoupení nějaké mudlovské kapely, Harry říká, že je známá, ale já o U2 nikdy neslyšela.
Zatím tu ani jeden den nepršelo, takže pořád chodíme do přírody nebo do města, dokonce i do jiných měst, historie tu ze všeho sálá.
Jinak, Harry si zničil brýle a nemůže si vzpomenout na zaklínadlo, co by je spravilo. Říká, že by se hodilo, kdyby tu Hermiona s Ronem byli taky.
Doufáme, že se máte všichni skvěle. Snad jste aspoň z poloviny tak šťastní jako my.
I za Harryho posílám moc, moc, moc polibků.
Ginny Weasleyová Potterová

Hermiona smutně dočetla a prohlédla si fotky, na kterých se Harry usmívá, Ginny mává a objímají se.
,,No nevypadají nádherně?" zahlaholila Molly.
Hermiona se pousmála a zalhala: ,,Jsou ten nejhezčí pár, jaký znám."
,,Neboj, Mio, vy jste taky krásný, jen Ron ti to kazí," řekl George a poplácal ji po zádech.
,,Idiote," zasyčel Ron naštvaně, ale Hermiona se od srdce zasmála. ,,Jasně, i ty ho v těch kravinách podporuj."
,,Hej, Rone, tak se zklidni, ne? A nech Miu na pokoji," zastal se jí George.
,,Tak ať se mi nesměje," řekl Ron.
,,Tady je někdo citlivka," začal se smát Fred.
,,Promiňte," špitla Hermiona a odešla. Vyšla ven na terasu, sedla si na schody a zavřela oči. ,,Nesmíš brečet... Nebreč... Přece jsi silná holka, tak hlavně nebul!" křičela sama na sebe. Slyšela, jak se za ní otevřely dveře a věděla, že to Ron nebude.
,,Z toho si nic nedělej," řekl George a sedl si vedle ní. Hermiona otevřela oči, pohlédla na něj a pousmála se. ,,Já vím, někdy se chová jako kretén...teda spíš pořád, ale má tě rád," pokračoval.
,,Vždyť já to vím..." řekla Hermiona.
,,Tak už se pořádně usměj, přece bys tu celej večer neseděla." Hermiona sklonila a zasmála se. ,,No vidíš, hned je to lepší."
,,Díky, Georgi, za to jak ses mě zastal a taky, že jsi za mnou přišel." George ji chytil za ruku a řekl: ,,Dyť seš moje švagrová. Drž se." Pustil ji, vstal a odešel. Ještě chvíli tam jen tak seděla a pak se vydala do svého pokoje.

Ron ležel na posteli a prohlížel si nějakou knihu, to Hermionu překvapilo. Jak vešla, položil knihu a natočil se k ní. ,,Asi jsem to přehnal, co?" zeptal se. Hermiona přikývla, Ron vstal a došel k ní. Políbil ji a řekl: ,,Zítra ti koupím dárek, zasloužíš si ho, byl jsem hloupý."
,,Nic mi nemusíš kupovat," pravila Hermiona a také ho políbila. ,,Počkáš chvilku?" zeptala se. Ron se pousmál a přikývl. Hermiona se zavřela v jejich koupelně, vyčesala si vlasy do vysokého culíku a oblékla si košilku. Nalíčila si rty a řasy, navoněla se a vyšla ven. Ron už ležel v posteli, byla tam tma, Hermiona k němu šla pomalým krokem. Vlezla si k němu a zjistila, že má zavřené oči.
,,Rone," zašeptala mu do ucha. Ron se zamračil a otevřel oči.
,,Co se děje?" zeptal se.
,,Myslela jsem, že dnes oslavíme návrat domů," řekla. Ron si zhluboka povzdechl a řekl: ,,A jo, já usnul."

Stačilo mu pět minut, Hermiona necítila naprosto nic. Otočil se k ní zády a spal. Zarazil se jí dech, nemohla vydat ani hlásku. Ucítila Remusovu vůni, když se nahnul k jejímu krku a jemně ji políbil. Zavřela oči, aby mohla vidět jeho tvář.
,,Urychli to nějak, Remusi," slyšela Nymfadořin hlas, cítila jak ho to zarazilo a jí samotnou to také vyvedlo z míry. Otevřela oči a jen poslouchala jeho zmatené myšlenky, cítila, jak je uražený a raněný. Vstala a utekla do koupelny. Pustila studenou vodu a sehnula se pod ni, ledová voda stékala po vlasech a krku a jeho myšlenky pomalu přestávala slyšet. Nakonec nastalo úplné ticho, necítila nic, jen chlad. Sedla si na kraj vany a ručníkem si začala sušit vlasy.