5. kapitola
,,Tak jak se cítíte, paní Weasleyová?" zeptal se jí Ron.
,,Kromě zlomeného palce, dobře," odpověděla.
,,Omlouvám se. Doufám, že ti to teď vynahradím..." řekl a přišel až k ní. Jemně ji políbil, hrozně jí tlouklo srdce.
,,Počkal bys chvilku?" zeptala se a vběhla do koupelny. Sedla si na vanu a hlavu schovala v dlaních. Chvíli sbírala odvahu a pak se převlékla do noční košilky. Když se vrátila, Ron už čekal u postele. Přišlo jí to jako nějaký vtip, jako nějaké klišé, které všichni musí dělat. Šla za ním a přitom chtěla utéct.
,,Promiň," omluvil se, když jí zatáhl za vlasy.
,,Promiň," řekl, když ji dost neohrabaným způsobem připravil o to nejcennější, co měla.
,,Promiň," pravil tři minuty poté.
Ležela tam, hleděla na strop a přemýšlela jestli je tohle opravdová svatební noc. Otočila se k Ronovi, ale ten už spal. Potichu se vytratila do koupelny. Napustila si plnou vanu horké vody a lehla si do ní. Cítila se hrozně špinavá, asi to poprvé není tak dokonalé, jak se říká. Přemýšlela asi hodinu, voda už dávno nebyla teplá. Vylezla a všimla si znecitlivělých konečků prstů. Oblékla se do košilky a lehla si. Nedokázala usnout, pořád musela myslet na celý den. Prohlédla si prstýnek a povzdechla si. Hodiny utíkaly pomalu, ve tři ráno si otevřela knihu a četla si.
O půl páté knížku zavřela a oblékla se do letních šatů, šla si udělat kafe a usadila se v kuchyni. Chvíli po ní přišel dolů Snape, překvapeně na ni pohlédl a pak zamumlal něco jako: ,,Dobré ráno, Grangerová."
,,Chyba, pane profesore," řekla Hermiona.
,,Co prosím?" zeptal se zmateně Severus Snape.
,,Už nejsem Grangerová."
,,Já vám tak budu říkat stále," řekl pouze, nalil si šálek čaje a odešel. Chvíli na to přišla Tonksová jen v dlouhém tričku.
,,Brý ráno, Mio," řekla s úsměvem.
,,Dobré," odpověděla Hermiona.
,,Můžu si přisednout?"
,,Jasně, dáš si taky kafe?"
,,Moc ráda," přitakala Nymfadora. Hermiona jí podala hrneček s kávou.
,,Tak jak?"
,,Jestli se ptáš na manželství, tak..." zarazila se, nevěděla, co odpovědět. ,,Vlastně to není nijak jiné." Tonksová se zasmála a přikývla.
,,Já ti nevím, jestli se vdám...Všichni se nás ptají... Já se zatím nechci vázat a Remus na sňatku taky netrvá. A copak svatební noc?" zamrkala na ni.
,,No..." hlesla Hermiona. Tonksová se zasmála a vzala ji za ruku.
,,Takže poprvé, z toho si nic nedělej. Bude líp."
,,To doufám," pravila Hermiona.
,,Měla bys za ním jít," řekla Tonksová.
,,Máš pravdu, stejně si musím zabalit na líbánky."
Ron stále spal, Hermiona si nejdřív lehla k němu a koukala na něj. Pak vstala a vzala si kufr. Zabalila si spoustu šatů, lodičky, plavky. Sice nevěděla, kam pojedou, ale tušila, že to bude za sluncem a pískem. Když už bylo hotovo, sedla si na postel. Koukala na hodiny, které tikaly hrozně hlasitě. Nahnula se k Ronovi a zašeptala: ,,Už je ráno."
,,Ještě pět minut," zamumlal Ron a přikryl si hlavu peřinou. Hermiona se zamračila a odešla zpátky do kuchyně. Tentokrát tam seděla Ginny na Harryho klíně. Zamilovaně si něco šeptali.
,,Dobré ráno," řekla Hermiona o to víc naštvaná.
,,Dobré ránko, Mio," pozdravila Ginny.
,,Brý ráno," pravil Harry, aniž by spustil oči z Ginny.
,,Dáš si kafe, Mio?" zeptala se Ginny.
,,Ne, díky, už jsem jedno měla," odvětila znuděně. Do kuchyně přišel Remus.
,,Dobré ráno, jen vás informuji, že jdu nakoupit do Příčné, tak jestli něco nepotřebujete...?"
,,Asi ne," řekla Ginny a zase se líbala s Harrym.
,,Tak se tu mějte," řekl Remus a vydal se ven. Hermiona pohlédla na nechutně šťastný pár, pak na odcházejícího Remuse. Vstala a běžela za ním.
,,Můžu s tebou?" zeptala se zoufale.
,,Jistě," odpověděl překvapeně Remus.
,,Jen se obuju..." vzala si balerínky a vyšla ven.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top