,,Do psí prdele to snad neni možný! Kurva drát, já se na to vyseru." Představte si tohle. Ráno vyjdete z bytu a zjistíte, že jste si zapomněli věci, když už si to konečně štrádujete směrem ke Starbucks, kde si hodláte koupit dobrý kafe, který vás probudí a na zbytek dne donutí alespoň minimálně fungovat, vrazí do vás týpek roznášející čínu a vyklopí vám jídlo na boty za 220 liber. Víš doprdele zmetku, jak dlouho jsem na ty lodičky od Versaceho šetřila? A kdo si kurva objednává čínu v půl osmý ráno? To však nebylo to nejhorší.

Poté, co se mi ten mamlas omluvil, já si boty očistila a konečně se dostala do vysněné kavárny, zavolala mi moje asistentka, že se mám do půl hodiny dostavit na nečekanou schůzi, kvůli změně ve smlouvě. S povzdechem jsem se rozešla pryč doufaje, že na mě bude čekat alespoň káva z toho příšerného automatu. V nepozornosti do mě narazil muž asi o hlavu vyšší a vylil na sebe i na moje lodičky svůj kelímek. Lidi, nemůžete si to doprdele zavírat? Rychle se mi omluvil a podal kapesník, kterým jsem si lodičky (opět) setřela a jako blesk vyletěla z kavárny. Ani jsem se neohlédla.

V práci na mne čekala další katastrofa v podobě obrovského štosu papírů, naštvaného zástupce ředitele firmy na jakési sušenky, jejichž název si ani nepamatuju a osm hysterických vzkazů na záznamníku od sestry, která právě připravovala svou svatbu. Nemůže to být lepší.

,,Slečno Baxterová, děje se něco?" Do mé kanceláře vtrhla Stephanie, moje asistentka. S povzdechem jsem pokroutila hlavou.

,,Ne, jen nemůžu najít tu smlouvu se společností Katy kisses." 

Drobná zrzka přicupitala k mému stolu a zpod květináče s orchideí vytáhla modré desky.

,,Tady," podala mi je.

,,Díky Steph, prosím tě, je mi jedno jak to uděláš, ale sežeň mi někde latte se sojovým mlékem, jinak nepřečtu ani jednu větu."

,,Jistě." S tím opět zmizela.

Posadila jsem se na otáčecí židli, která vydala nepříjemný zvuk a hlavou jsem praštila na desku stolu.

,,Doprdele kdy se všechno stihlo takhle posrat?"

****

Večer jsem už úplně vyřízená dopadla na postel ve svém bytě, když mi začal zvonit mobil.

,,Lavinia Baxter, jak vám mohu pomoci?"

Z druhé strany se ozval uječený hlas Tracey, mojí nejlepší kamarádky.

,,Kde zas vězíš Vinnie? Všichni se po tobě sháněj, řeklas, že budeš na mym kolaudačnim večírku i kdybys tam měla dojít pěšky z Austrálie."

V tu chvíli jsem otevřela oči a posadila se. Kolikátého bylo? Jasně... březen... dvanáctého? Doprdele.

,,Jasně dorazím do půl hodiny, měla jsem toho v práci moc."

****

Jakmile jsem se octla u dveří a natáhla ruku, abych zazvonila, dveře se rozrazily a praštily mne do hlavy.

,,Děláte si kurva prdel?" zamručela jsem. Chytila jsem se za hlavu a odstoupila pár kroků dozadu. Dveře se otevřely úplně a vyšel z nich muž v tmavě modrém obleku.

,,Jste v pohodě? Omlouvám se, já- wow." Podívala jsem se něj s výrazem "na co sakra civíš" a zkřížila si ruce na prsou. Chvilku jsem počkala, jestli ze sebe jako hodlá něco vypravit, ale po deseti vteřinách, který jsem si v hlavě odpočítala (částečně proto, abych mu taky jednu neubalila dveřma), jsem čekání na jakýkoliv kloudný i nesmyslný slovo vzdala.

,,Dobře hele, až se vynadíváš na můj výstřih, uhneš a necháš mě projít? Fakt mám den blbec a s dalším idiotem se vypořádávat nechci."

Pokroutil hlavou a podíval se na mě. ,,Nejsi na tom zas tak dobře, vlastně máš tak béčka?"

Nafoukla jsem tváře a znovu napočítala do deseti. A pak v rychlosti do sta. A potom, jsem mu vážně střelila facku. Chytil se za tvář a zasmál. Vtom se ve dveřích zjevila Tracey se spokojeným výrazem.

,,Tákže jste se už seznámili?" Podívala jsem se na ni tím pohledem, který jasně říkal, co si myslim o jejím Znáš tady Trevora? Dohazování chlapů byl její koníček a vlastně taky práce, ale to neznamenalo, že by mela dělat pokusy na mně. To ji ovšem neodradilo od toho, aby se snažila mi předhodit cokoliv, co mělo mezi nohama něco jinýho než vagínu. Vlastně i vagínu.

,,On se seznámil jen s určitou částí mě a tak mu jiná část jednu ubalila."

,,Tak počkat, ty mi zase mlátíš příbuzný?"

Vyvalila jsem oči a couvla.

,,Jak příbuzný? A zase? Tvoje sestra si to zasloužila. Doprdele ta kravka... Proč se vůbec snažim. A teď příbuzný."

Dotyčnej se na mě zašklebil a natáhl ruku. ,,Jsem Sebastian, Tracyin bratranec."

Střelila jsem po něm vražedným pohledem.

,,Jsem vysoce znechucena a nezajímá mě to. Ty mi radši vysvětli, ty huso, proč máš tak nevychovanou rodinu." 

,,Počkat, Seb je zlato. To ještě neznáš jeho brášku."

,,Ono to má sourozence? "

Zamračila se na mě. Jasně... Stop těmhle dětskejm hláškám. 

,,Ano. Sakra jak to, že jsi je nikdy nepoznala?"

,,Známe se jen tak pět let. Žila jsem celej život v Nebrasce a ty se mě ptáš, proč jsem nikdy nepotkala tvýho bratrance, co žije ve vidlákově v Anglii?"

,,Tak hele-"

Podívala jsem se na toho týpka v modrym obleku a jednoduše mu naznačila, ať už zmizne. Pouze se na mě pohrdavě usmál a opřel se o futro dveří. Zafučela jsem, ale znovu se otočila na Tracey. 

,,Takže, ty mi chceš tvrdit, že tohle má ještě bratra?"

,,Jo, staršího.Ten je trošku... no, nevychovanej? Ale na druhou stranu pro ženský fakt okouzlující a-"

,,Tak hele. Timhle mi s tou nemocí fakt nehelpneš. Takže mi s tim laskavě dej pokoj, já chci fakt mít spokojenej ničim nerušenej život, kterej je už takhle zpříjemňovanej podobnýma individuama."

,,Urážíš tím i mě."

,,Jak to?"

,,Jsou z rodiny."

Zasmála jsem se. ,,Zdáš se adoptovaná. Teď mě laskavě pusť dovnitř a představ mi sklenku nějakýho chlastu, jinak už to fakt nepřežijou moje nervy a rozmlátí tady lidem hlavy o ten pěknej nábytek."

Opět jsem zabloudila očima k tomu Sebovi a zamračila se na něj.

,,A ty se ode mě a mejch holek drž kurva daleko nebo to nezůstane u facky."

Povzdechl si a podíval se na Trace.

,,Ona je skvělej materiál pro krocení Bustera."

Trace přikývla a zamrkala na mě.

,,Tak pojď. Buster tady stejně neni, ale vrací se za tejden z Austrálie a ty jsi čestnej host na uvítacim večírku." Plácla jsem se do čela, zatímco jsem ji následovala. Cupitala na těch vysokých podpatcích a vyhýbala se odpadkům. Její kolaudační večírek připomínal spíš vysokoškolskou párty. Prostě klasika. Když jsem otočila hlavu, následoval nás i ten pitomec. Rozhodla jsem se ho raději ignorovat.

,,Jak mám bejt čestnej host, když jsem ho nikdy neviděla?"

,,Zlato, ty jsi čestnej host všude, navíc tam bude chlast."

,,Přijímám svůj úkol, ale drž mě od tohohle dál," kývla jsem hlavou na jejího bratrance. Ten si mě opět prohlížel od hlavy až k patě. Na některejch místech si pohledem pobyl podstatně dýl.

,,Klid, ten je neškodnej. Toho jsem si zpacifikovala už kdysi."

,,Spíš Sean."

,,Ty jsi buzna?"

Zamračil se. ,,Dvě věci, zaprvý - neni slušný takhle o homosexuálech mluvit a zadruhý - technicky vzato jsem bisexuál. Jinak bych si tě takhle neprohlížel."

,,Kecá, je zásadně na chlapy, ale ví, co je ženská."

Povzdechla jsem si a promnula si spánky.

,,Vy dva, jste fakt divný. U tebe jsem si zvykla a tebe... už doufám nebudu muset vidět." S tím jsem sebrala skleničku a cosi, co připomínalo něco se spoustou procent alkoholu a vzdálila se. Pro svoje vlastní dobro.

*********************