Do dalšího dne se Rose vzbudila s dobrou náladou. Tentokrát však zůstala ve svém pokoji a čekala na Arcalimona. Po včerejším nepříjemném zážitku se sama nechtěla pustit do lesního bludiště. Seděla na posteli a pohupovala nohama, když se ozvalo tiché zaklepání. Vyzvala dotyčného, aby vstoupil, a když spatřila Arcalimona, ihned mu skočila kolem krku.
,,Moc ti za včerejšek děkuju, " zašeptala, objímajíc Arcalimonovo svalnaté tělo. I jeho paže se po chvilkovém zaváhání obmotaly kolem Rose. Sám nechápal, proč váhal, protože ji moc chtěl obejmout.

,,Nemáš zač," usmál se od ucha k uchu, když spatřil její radostí jiskřící oči. Popadl ji za ruku, čímž překvapil sebe i ji a vydali se společně na snídani. Arcalimon odhodil svou ledovou masku a v Rusovlásčiné společnosti se úplně uvolnil. Už dlouho se s nikým necítil tak příjemně.
Zrovna mu zapáleně líčila jednu historku ze svého dětství, které se mladý elf hlasitě smál, když se před nimi zjevil král Thranduil. Arcalimonovi zamrznul úsměv na rtech a bleskově se poklonil. Rose nezůstala pozadu a také se sklonila. Arcalimonovi bylo jasné, že z tohohle bude veliký problé. Tohle se nemělo stát, neměl ho přistihnout bez jeho ledové masky. Aby trochu zachránil situaci a pustil ruku Rose.

Thranduil je měřil ledovým pohledem, kterému neunikly ani před chvílí spojené ruce. Ta holka ho rozčilovals. Jasně jí řekl, že se nemá zaplétat s jeho lidmi. Zatvářil se znechuceně.

Mladý kapitán stráží to postřehl a dostal strach. Neměl strach o sebe, ale o rusovlásku po jeho boku. Trochu ji stáhl za sebe.
,,Fy brenin Thranduil, " pronesl Arcalimon. (Můj králi Thranduile)

,,Dilynwch fi, Arcalimon(Pojď za mnou, Arcalimone). Ty si pokračuj dál svou cestou," pohlédl znechuceně král na Rose. Tahle holka byla sice chytrá, ale také lehkovážná. Jako Tauriel. Poslouchala srdce ne rozum. Byla jí až nebezpečně podobná.

Arcalimon se na ni smutně usmál. ,,Tu historku mi dopovíš později. Kuchyně je dál touto chodbou rovně, a pak do prava. Tam už to snadno najděš," popsal jí stručně cestu.
,,Tak zatím ahoj, " sklopila pohled k zemi, poklonila se Thranduilovi a okamžitě se vydala pryč. Arcalimonovi tak nezbývalo nic jiného, než jít za svým králem.

V trůním sále se zastavili a Arcalimonovi splašeně bušilo srdce, ve své tváři však nedal nic znát.
,,Můžeš mi to vysvětlit? " procedil Thranduil skrze zaťaté zuby a otočil se k mladému elfovi. Oči se mu leskly vztekem. Tohle nesnesl. Né znovu v jeho panství. Žádný další elfský život se nebude zahazovat s lidmi, trpaslíky ani jim podobnými.

,,Nevím co, pane," pravil odvážně Arcalimon.
,,Nehrej na mě hloupého. Moc dobře víš, co mám na mysli," zvýšil hlas král.

,,Doopravdy nevím, čím jsem se provinil, " pronesl sebejistě a pohlédl králi do očí. Čekal trest za svou drzost, ale bylo mu to v tuto chvíli jedno. Rose pro něj byla důležitější než cokoliv na světě.

,,Rhoi'r gorau i chwarae gêm hon gyda mi (přestaň se mnou hrát tuto hru), " vykřikl Thranduil.
,,Gwelais i chi ddal ei law! Beth rhyngoch chi ?! (Viděl jsem, jak ji držíš za ruku! Co mezi vámi je?!)"

,,Dim byd! Rydym yn cael eu ffrindiau, ond byddwch yn byth yn deall! (Nic! Jsme přátelé, ale to vy nikdy nepochopíte!)," lhal sám sobě Arcalimon, neboť cítil, že se mu tato drobná lidská dívka dostala pod kůži. A to jinak než jen přátelsky.

,,Yn gorwedd! (lži) To povídej někomu jinému, né mě. Chceš snad ztratit svou pozici? Je smrtelná! Vzdej se jí nebo se postarám o to, že její marný život skončí dřív než začne a ty se staneš tím nejpodřadnějším z elfů. Rozuměls mi? " pohlédl král Arcalimonovi do očí plných vzdoru.

,,Tak rozuměl!" vykřiknul Thranduil.
Uvnitř Arcalimona se něco zlomilo, snad to bylo jeho srdce, které se díky Rose probudilo k životu.

Něco se v něm ale zlomilo a cítil najednou velikou prázdnotu, když vyslovil: ,,Ano, pane," poklonil se a opustil trůní sál. Zamířil k sobě do pokoje, kde se zavřel, po dveřích sklouznul k podlaze a po tváři mu stekla opuštěná slza. Nechápal, co to s ním ta holka udělala, ale věděl, že se jí musí vyhýbat. Nemohl dopustit, aby se jí něco stalo. Věděl, že Thranduil je toho schopný. Ne, měl rozhodnuto. Už se s Rose nebude vůbec bavit ani vídat. Ochrání ji. Takhle to bude nejlepší pro všechny.