Ostatní splátci a - JÍDLO!!!
Chvíli jsme tu s Miou jen seděly a v šoku zíraly na našeho opilého mentora, jak leží v bezvědomí na zemi. Jako první jsem se probrala já a přiskočila k němu. "Haymitchi." zatřásla jsem s ním, ale pak jsem uslyšela, jak zachrápal, takže bylo jasném, že usnul. Povzdechla jsem si.
"Prim, co tím myslel?" Ozvala se Mia a klekla si vedle mě. Hodila jsem po ní nechápavý pohled. "No to co říkal předtím, než omdlel. Něco o tom, že jsme v pěknym maléru nebo co." Pokrčila jsem rameny. "Prosímtě, blábolil nesmysly. Vždyť je opilý. Nic si nebude pamatovat, takže je to jedno. Pomož mi ho posadit na křeslo." Každá jsme ho vzala za ruku a vytáhly ho na sedačku. Haymitch se jen zavrtěl a spal dál. Posadily jsme se s Miou na druhou stranu, než byl Haymitch a chvíli jsme byly obě dvě z ticha.
Rozhlédla jsem se po vlaku. Byli jsme nejspíš v jídelním vagónu, protože tady byl stůl, spousta židlí a taky vozík s jídlem. Jůůů jídlo! Vyskočila jsem na nohy a přihnala se k vozíku. Vždycky jsem jídlo milovala. Doma ve 12. kraji, jsme ho moc neměli. Nikdy jsme ho moc neměli. I když jsme byli vítězi a byli jsme tak nějak mezi bohatými v 12. kraji, nebylo toho moc. Vlastnili jsme sice Pekárnu, ale stejně toho nebylo tolik, jako například v Kapitolu. Ne, že bych tam někdy byla. Ale když jsem so podívala na to jídlo ve vozíku... no bylo toho hodně. Tolik jídla, jsem pohromadě ještě v životě neviděla.
Mia, vypadala z mého náhlého pohybu zaskočená, ale pak jí došlo, že jsem šla k jídlu a protočila oči. "Ach bože, Prim! Ty musíš pořád myslet jen na jídlo." Zahihňala jsem se a vzala si jeden nádherně vypadající čokoládový muffin. "No tak Mio, ve 12. kraji jsme nikdy neměli tolik jídla! Pojď toho využít. A to je tu tohle jen jako občerstvení." A už jsem si zacpala pusu jídlem. Mňam.
Po nějaké době se Haymitch probral, chvíli na nás zmateně koukal a pak asi poznal mě, protože řekl. "Ahoj Prim." A s tím se odpotácel pryč. Super. No prostě super. Povzdechla jsme si a podívala se na Miu, která jen pokrčila rameny a odešla do svého pokoje. Tak jsem se rozhodla to udělat taky.
Nějak jsem si pamatovala, kde mám pokoj, ale stejně, jsem se chvíli motala, než jsem se domotala do svého pokoje. Když jsem otevřela dveře do svého pokoje zůstala jsem jen zírat. Páni. Tohle bylo... nádherné. Chvíli jsem tu jen stála a obdivovala svůj pokoj, a pak jsem si uvědomila, že pořád stojím ve dveřích, tak jsem zalezla dovnitř.
~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~.~
Po nějaké době nás Cetkie zavolala na večeři s tím, že se máme podívat na záznam ze Sklizně. Sešli jsme se v něčem, co měl být asi Obývací pokoj nebo co a sedli jsme si na pohovku před velkou černou televizi. U nás jsme měli o dost menší telku. Seděla jsem na kraji pohovky a vedle mě seděla Mia. Nervózně jsem na ní pohlédla a ona mi na oplátku povzbudivě stiskla ruku. Z nějakého důvodu, jsme se zůstaly držet za ruce, i po celou dobu vysílání.
Televize se sama od sebe zapla a začala hrát hymna Panemu. Objevil se znak a začaly se promítat sklizně z jednotlivých krajů.
Snažila jsem se pozorně svoje soupeře pozorovat. Potřebovala jsem vědět, proti komu stojím. V tomhle jsem měla výhodu. Dokázala jsem v lidech číst. Nevím, po kom jsem to zdědila, ale dokázala jsem si o dotyčném člověku podle jeho chování udělat obrázek.
1. kraj: Kluk - Docela svalnatý kluk, ale 13. letý. Ovšem, z jeho chladného pohledu bylo jasné, že bude nebezpečný. Holka - překvapivě nebyla moc pohledná, ale ta holka byla jak almara. Vysoká 20 letá svalnatá almara co si říká lidský tvor. Cítila jsem, jak Miin stisk zesílil, když přišla na podiu.
2. kraj: Kluk - vysoký pohledný a vypadal tak na 17. S jeho zářivě modrýma očima a havraními vlasy bylo jasné, že bude miláčkem všech dívek v Kapitolu. Přihlásil se, ale dobrovolně. Věděla jsem, že jeho největší zbraní bude jeho vzhled. U tohodle jsem si i zapamatovala jméno - Elijah. Holka - nic zajímavého. Asi 16 let, blondýnka.
3. kraj: Bratr a sestra. Oba dva vypadali nervózně, když vylosovali jejich jména. A oboum dvoum bylo jen 11. Vypadali na dvojčata. Kluk: Jack, vypadal z nich dvou jako ten silnější. S hlavou vzpřímenou přišel na svoje místo. Ale jeho sestra Anne se rozbrečela. Podívala jsem se na Miu. Viděla jsem jak se jí lesknou oči slzami. Mohl se mnou jít její bratr. Jemu bylo jen 10...
4. kraj: Kluk: Přihlásil se dobrovolně. Hned na první pohled bylo jasné, že je to debil. Teda, nic proti, ale... no prostě vypadal tak. Ale vypadal jako další nebezpečný soupeř. Svalnatý 19 kluk. Holka: Hezká zrzka se zářicíma zelenýma očima. Ta mohla mít dobrou výhodu.
Když jsem si prohlédla profíky, musela jsem se otřást.
5. kraj: Kluk: 15 let. Holka: 16. Oba dva byli vyhublí.
6. kraj: Kluk: Další docela vyhublý splátce. 15 let. Byl vystrašený, ale snažil se to nedat najevo. Dívka: Och bože... bylo jí jen 10. Ale byla rozkošná. Jmenovala se Chloey. Chudák. Složila se. Nevěřícně jsem zírala na to, že se za ní nikdo nepřihlásil jako dobrovolník.
7. kraj: Kluk: 16 let, docela vysoký a svalnatý. To mě překvapilo, když jsem uvážila, že je to 7. kraj, ale pak mi došlo, že musel nejspíš celý život sekat dříví. Takže bylo jasné, že bude silný. Holka: Překvapivě to byla dcera Johanny Masonové. Alice. 18 let. Vím, že moje máma a Johanna byly přítelkyně. Ale Alice byla Johannina jediná dcera. Byla to nespravedlnost. Mohla jsem bojovat proti ní. Co když jí bude jedno, že se naše matky spolu baví a bude mě chtít zabít? A nebo, co když se staneme spojenkyně, ale zabije ji někdo jiný? Nebo zůstaneme jen já, Alice a Mia? Ach bože... Alice měla krátké černé vlasy s červeným přelivem a modro-šedé oči.
8. kraj: Kluk: Vyhublík. Holka: Měla vlasy obarvené na tyrkysovou. Super. Takže tu máme modrovlásku a růžovovlásku. Kdo bude další? Budu v aréně bojovat ještě proti zelenovlásce?
9. kraj: Kluk: 13. let. Holka: 15. let.
10. kraj: V tomhle kraji měli jen 4 děti vítězů a všechno to byli kluci. Vylosovali jednoho docela malého, a hubeného, ale to v jeho případě mohla být výhoda. Bylo mu 14. Druhý splátce, kterého museli vylosovat, byl taky kluk a bylo mu 17. Když přišel na pódium, ušklíbl se, jako by mu tohle nic nedělalo. Ale v jeho očích byl vidět strach. Pravda, že se uměl dobře přetvářet. Nemyslím si, že si toho všiml taky někdo jiný. Zaujal mě, ale jméno jsem si nezapamatovala.
11. kraj: Kluk: Ne moc hezký 19-letý svalnatý kluk se špinavě blonďatými vlasy a divným obočím. Dívka: 20 letá nervózně vypadající dívka. Měla hodně bledou pleť a plavé vlasy. Vypadala, že se necítí ve své kůži.
A pak přišel 12. kraj: Oddychla jsem si, když jsem zjistila, že jsem vypadala docela vyrovnaně. Přešla jsem na své místo a pak Cetkie vylosovala Dennyho. V mém obličeji se jasně zračila nevěřícnost. Pak nastal rozruch, když se Mia začala prodírat davem. Došla na podium vedle mě. Její výraz byl vyrovnaný a odhodlaný. Já vypadala nevěřícně, šokovaně, zničeně a z očí mi tekly slzy. No super. S.K.V.Ě.L.E. Teď si o mně všichni budou myslet, že jsem slabota. Urgh!
Ale pak přišel 13. kraj a já se napjala.
Kluk: 14-letý kostnatý kluk s kamennou tváří. Držel si nic neříkající výraz a bylo na něm vidět, že si k sobě nikoho moc nepouští. Černé rozcuchané vlasy a hnědé oči. Holka: Drobná hnědovláska. Bylo jí 16 a na podium šla s hlavou vztyčenou a bojovným výrazem. Vypadala docela přátelsky. Jmenovala se Emily. Ale i když se v očích obou dvou zračilo odhodlání, bylo vidět jak špatně na tom 13. kraj je. Oblečení na nich viselo a ten kluk - Mark - byl až nezdravě bledý. A oba dva měli kruhy pod očima.
Pak se znovu ozvala hymna a televize zčernala.
Chvíli bylo ticho. Haymitch, který už vystřízlivěl prohlásil. "Myslím, že 13ka by se k vám mohla přidat. Tak ale teď jedna otázka. Chcete, abych váš trénoval společně nebo odděleně?" Vyměnily jsme si s Miou pohled. Bylo to jednoznačně. "Dohromady." Odpověděly jsme naráz. Haymitch přikývl. "Okay. Ale teď už běžte spát."
S Miou jsme vstaly a vydaly se ke svým pokojům. Ale když jsme byly v dostatečné vzdálenosti, aby nás ti dva nemohli slyšet, chytla jsem Miu za ruku a zastavila ji. "Hej s kým myslíš, že bychom se mohly spojit?" Mia na chvíli přemýšlela a pak navrhla. "S 13ctkou určitě. Ta holka z 8ičky se mi taky líbila," nad tím jsem se musela zasmát, "ale myslím, že bychom se určitě měly pokusit spojit s tou ze 6ky. Vypadala tak slabě..." Její hlas odezněl do ticha. Přikývla jsem. "Holka ze 13cky vypadala přátelsky. Myslím, že se jmenuje Emily. U kluka si nejsem jistá. Vypadal dost uzavřeně. Tu z 8ičky ani neznáš, to, že má vlasy obarvené na tyrkysovo neznámená, že je přátelská, a že by s námi chtěla být spojenkyní. A tu ze 6ky... máš pravdu. Je jí jen 10. Myslím, že bychom to měly zkusit. A ještě mě napadla Alice ze 7ičky. A napadli mě ti dva sourozenci ze 3ky. Co ty na to?"
Mia se zašklebila. Ty z 3ky by šli... ale Alice? Jak víš, že s námi bude chtít utvořit spojenectví?" "Je to dcera Johanny. Moje máma a ona přeci byly přitelkyně, ne? Myslím, že by to šlo." Mia si založila ruce na prsou. "Jakou máš jistotu, že to tak bude? Uvidíme až budem v Kapitolu. Zkusíme s ní promluvit a uvidíme." Přikývla jsem. "Takže koho všechno, že jsme to navrhly?" Zeptala jsem se jí pro jistotu. "I když je ten kluk ze 2ky hezkej, mám dojem že jen pokusit se s ním utvořit spojenectví by byla sebevražda. Takže; 3. kraj, holka ze 6. kraje - Chloey, že jo? -, Alice ze 7. kraje. Ten starší kluk z 10ky vypadal jako šprýmař. Možná by šlo uvážit spojenectví i s ním. A pak je tu 13. kraj. I když ta holka z 11. kraje, vypadala hodně nervózně. Takže, tak to je."
Přikývla jsem. Tak tedy: 3. kraj, holka ze 6. kraje, holka ze 7. kraje a 13. kraj. U těch jsme si obě byly jisté, že s nimi chceme utvořit spojenectví. Ale ještě nás museli přijmout.
Mia se na mě uklidňujícně usmála. "No tak neboj. V nejhorším případě skončímě spolu. A teď už pojď spát, nebo nás tu Haymitch s Cetkie nachytají a bude to průšvih!" A ze srandy se na oko zděsila. Zasmála jsem se. "Doubrou Mio." "Brou, Prim." A s tím jsme se každá vydala do svých pokojů.
Druhá kapitola přijíždí! Teďka tu bylo hlavně představení ostatních splátců, ale... moc se toho předtím, než dorazí do Kapitolu asi dít nebude... =D. Na obrázku nahoře je asi tak představa jak by měla Mia vypadat. Lepší obrázek jsem bohůmžel nenašla =/ Ale moc mi to nevadí =D. Omlouvám se za chyby a doufám, že se líbí.
Ginny Weasleyová
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top