Z kapsy jsem vytáhl mobil a zavolal jsem Anthonymu, byl jediný, který u mě byl od té doby, co tu byla Kate. Potřeboval jsem aspoň jeho pomoc, v případě, že bych to nezvládl sám. 

„Sejdeme se vzadu u kontejnerů, tady u nás za restaurací, dobře? Chlape, vydrž to." 

Stál jsem ve svojí ulici, za stromem před vlastním barákem a telefonoval s Anthonym. V dáli se ozývaly hromy a obloha se zatahovala. V ruce jsem držel dva dráty u sebe, jako mi to říkal Anthony a snažil jsem se dostat do domu. V životě bych nečekal, že se budu pokoušet se vloupat do vlastního bytu. Otočil jsem dráty s nadějí, že se dveře otevřou, jako to bývá lehce vyznačené ve filmech, jenže se s dveřmi nic nestalo a já pokračoval ve svých slabých pokusech se dostat dovnitř.

Chystal jsem se to vzdát, předtím než jsem se rozhodl dveře vykopnout. Moje jediná naděje. Ve dveřích křuplo a uvolnili se. Když jsem se ohlížel zpět k době, kdy jsem si ty dveře kvůli bezpečnosti kupoval, udělal jsem vcelku dobře. Vešel jsem dovnitř a podíval jsem se kolem sebe. Nic tu nevypadalo jako dřív. Všechen nábytek byl na jiném místě. Držel jsem se, abych přežil to nutkání tady dát vše do pořádku. 

V ložnici byl na zemi kufr a holčičími věcmi a mě už jen z pohledu na to oblečení bylo jasné, že to nepatřilo Kate. Protože kromě toho faktu, že s sebou v letadle nic neměla, by nikdy na sebe nevzala sukni a ta ležela přímo na vršku hromádky oblečení. Kolem toho byly injekční stříkačky, ještě v obalu a nádobky z plastu naplněné drogami. Zvedl jsem je, všechny tyhle sračky, co tady připravil Thomas, a vyhodil jsem je z okna. 

Z nočního stolku jsem si chtěl vzít klíče od auta, jenže to by nebyl správný kretén, kdyby si je Thomas nevzal s sebou. Chtěl jsem najít aspoň peníze, který jsem pro jistotu vždycky schovával v kouskách oblečení ve skříni, ale uslyšel jsem dupot po chodbě, který zněl jako razie policie v akčních filmech. Věděl jsem, že nikdo ze sousedů to není, po chodbách jde slyšet všechno a co se týká kroků každého z mých sousedů, měl každý svůj, který jsem mohl lehce poznat. 

Kupříkladu paní Stevansová cupitala jako balerína. 

Za tu noc a skoro - ráno jsem si spoustukrát řekl kolik jsem toho za ten život ještě neudělal. Tentokrát to bylo kvůli tomu, že jsem musel vyskočit z okna vlastního bytu. Nepotřeboval jsem, aby mě odvezli na policejní stanici. Čas se mi krátil a nakonec mi bylo k ničemu, že jsem se doma vůbec zastavoval. To bylo ode mě vcelku hloupé. 

Běžel jsem k Anthonymu, už dlouho jsem nebyl v jeho restauraci, musely to být roky. Vždycky jsem zavolal a on přišel a zůstal. Běžel jsem kudy mě instinkt vedl a neotáčel jsem se za sebou. Potřeboval jsem se k němu dostat co nejrychleji to bylo možné. 

Začíná jít do tuhýho. Omlouvám se, že je to krátký.  Chtěla jsem něco přidat a taky vás nechat napjatý. Brzy to bude končit. (Ale s rychlostí mýho přidávání to potrvá:D).