The thirty-fifth day
,,Cesta od tebe ke mně trvá pěšky deset minut, od tý doby, co jsem ti volal už uběhla hodina a půl, myslel jsem, že na tebe zavolám FBI!" rozmáchl kolem sebe Anthony rukama a nechápavě po mně pohlédl.
,,Ztratil jsem se. Sorry. Zjistil jsi něco?" zeptal jsem se, protože jsem věděl, že má Anthony známosti. Oba dva jsme se znali s lidmi ze spoustu oborů, kteří nám byli v této chvíli opravdu užiteční.
,,Volal jsem Martymu. Ten, jak pracuje na letišti. Říkal, že se podívá po nových objednávkách z celého týdnu."
Poplácal mě po zádech a řekl: ,,Vůbec nechápu, jak ses do tohodle zamotal, Ede." Z kapsy vytáhl balíček cigaret a zapálil si.
,,Kate znám už od malička." pokrčil jsem ledabyle rameny a přenesl váhu z jedné nohy na druhou. Díval jsem se na zem a občas jsem pohlédl Anthonymu na zápěstí, kde měl hodinky. Byl jsem nervózní z každé sekundy, která uběhla.
,,Ale co nejhoršího se jí může stát, ten její kluk ji přece nezabije, když potřebuje její prachy."
To, co řekl dávalo smysl a na chvíli se mi i ulevilo, než mi došlo, co jiného se ovšem mohlo stát. ,,Můžu o ní přijít."
Povytáhl obočí. ,,A to ti jako stojí za to, aby ses vtáhl do potyčky s týpkem, kvůli kterému už jsi několikrát málem chcípl? Největší sračka, co tě mohla napadnout, Ede."
,,Se mnou jí bylo líp." odpověděl jsem a ignoroval jeho poznámku.
,,Mluvíš jako ubožák." zasmál se a krátce na to se na mě vážně podíval. ,,Kuurva." vydechl. ,,Ty ses do ni zabouchl!" Praštil mě do ramene a než jsem stihl zaprotestovat, v jeho kapse mu zazvonil mobil.
Oba jsme v té chvíli ztuhli a Anthony mi ukázal displej. Volal mu Marty.
,,Ano?" Chvíli poslouchal a občas kývnul. Nervózně jsem ho pozoroval a snažil jsem se sám sebe uklidnit. ,,Jasně, díky." Rukama mi naznačil ať jdu za ním a pokračoval v hovoru s Martym. Potil jsem se a cítil jsem se jako kdybych měl každou chvíli omdlít.
Bál jsem se o Kate, už jsem z toho naprosto šílel. Kamkoliv jsem se podíval, jsem viděl Kate, její zářící oči a konečný úsměv, který málokdy ukazovala. Otřásal jsem se při pomyšlení, že bych ho už neuviděl.
V duchu jsem se okřikl, vážně jsem mluvil jako kretén.
Ukázal na své černé auto a pokývl směrem k sedadlu spolujezdce. Beze slova jsem pochopil a nastoupil jsem do jeho vozidla. Anthony se sedl na místo řidiče a rozloučil se s Martym.
Počkal jsem, než se připoutal, aby začal mluvit: ,,Předevčírem byla zarezervována letenka do Mexika na její jméno. Další den přišla rezervace na jméno Thomase Gullina. Marthy si nechal zjistit spojení mezi ním a Kate, aby si ověřil, že je to ten Thomas, o kterém mluvíš. Před lety na ně byla rozjetá celostátní pátračka kvůli vykradené bance. Jestli byli stíhaní bohužel nebylo zapsáno. Je velká pravděpodobnost, že podplatili ty policajty, co je za to stíhali. V médiích se to neřešilo, v podstatě jim to prošlo v naprostým klidu. Všichni víme, jaké tantrum můžou média udělat. Jako kdyby se po tom případu slehla zem. Stejně si myslím, že jsou zapsaní jako vězni, ale nikdo je nekontroluje. Těžko říct, ale říkal jsi, že se jí říkalo Monique?"
Přikývl jsem. Dávalo to smysl, hodně do sebe zapadalo. Proč nechtěla, abych ji říkal Kate, když jsem ji poprvé potkal. Proč Kate byla pronásledována Thomasem kvůli penězům. Ale proč by pracovala ve strip klubu teda? Chtěla? Nebo chtěla mít alibi na to proč má tolik peněz? Nevěděl jsem, co s takovým přínosem informací udělat. Co jsem o ní nevěděl? Co jsem si o ní doposud myslel, nebylo jisté jestli to byla vůbec ona.
Ale do háje s tím. Chovala se ke mně dobře. Byť mě mohla využívat jako svou únikovou cestu, měl jsem v plánu ji najít. Potřeboval jsem od ní vysvětlení a co budu dělat potom jsem se chtěl rozhodnout až na to přijde.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top