Albus si nasadil jezdeckou helmu a následně se ladným pohybem vyhoupl do sedla vysokého fríského vraníka. „To je hodný kluk," pochválil svého oře a popleskal jej po krku. Kůň několikrát přešlápl a zafrkal.

„A na tohle že mám vlézt?" ozval mužský hlas. Albus zkrátil otěže a natočil se stranou, takže měl přímý výhled na Gellerta skepticky si prohlížejícího bělouše před sebou.

„Přesně tak, Gelle."

„Vždyť je to velký poník."

„Je to hrdý andaluský kůň. Nasedej."

Gellert o kus couvl a zakryl svou nejistotu nepřístupnou maskou. Při pohledu do Albusových očí zjistil, že odpor je zbytečný, tak si povzdychl a poslechl.

Není to poprvé ani naposledy, co si ti dva zajezdí. Ehehehe. Pokračování v drabble č. 21. :*