Albus Brumbál se opřel ramenem o strom a zcela ignoroval konverzaci, jíž vedli jeho přátelé jen o malý kousek vedle něj. Nenápadně totiž pokukoval po druhém hloučku mladých kouzelníků, kteří blbli jako psi pod voňavým, rozkvetlým stromem. Mezi nimi zářil Gellert Grindelwald, jemuž Albus věnoval své srdce již rok zpátky, ale Gellert si ho doposud pořádně nevšiml.

Byl natolik ponořen v myšlenkách, že nestihl svůj zrak odvrátit včas a byl přistižen. Jejich pohledy se na několik vteřin střetly a Albusovi připadalo, že mu srdce vynechalo několik úderů a kyslík zcela vymizel z jeho bezprostřední blízkosti. Líce mu zrudly. Byl odhalen.