Loki seděl na pohovce a poklepával botou. Ve tváři se mu již před chvílí objevil nečitelný výraz, Thor ovšem věděl, že jej naštval. Zvlášť když se na něj Loki ani nepodíval.

„Loki..." Přišel k němu, na rtech slova lítosti, ale nebyl s to je zformovat do slov tak, aby nebyl za idiota. „Já ti nechtěl tu dýku rozbít. Nějak se to... stalo."

Loki povytáhl obočí a konečně mu věnoval jeden ze svých chladných pohledů. „Odpustím ti, když mi necháš udělat novou."

Thorovy oči se rozzářily a okamžitě skočil bratrovi po krku, až jej z lenošky málem shodil. „Máš to mít!"