Získat nové přátele.

"Zapálil si ty svíčky?" houkla na svého manžela Andrea, když se Felix akorát chystal odejít z domu. "Samozřejmě," potvrdil pyšně. "A sfouknul si je?" Samozřejmě, že ne. Rychle se vrátil do obývacího pokoje, kde se tříletá holčička akorát natahovala na poličku, na níž byl věnec se dvěma hořícími svícemi. "Na to se nesahá, Bello," upozornil děvčátko, když svíčky sfoukl a malé dítko si vyhoupl do náruče. "Ale já těla vidět," vyšpulila holčička smutně spodní ret. Její tatínek si povzdychl. Měl sraz se svým starším bratrancem a manželem Millie, své druhé nejmladší tety a už nyní mu bylo jasné, že přijde pozdě. Mrzelo ho to. V poslední době byl buď v práci nebo doma se svou ženou a dětmi. Nevadilo mu to, to rozhodně ne. Jen mu chyběla ta doba, kdy měl čas i na přátele, jichž většinu od odchodu ze střední neviděl. Možná bylo na čase získat nějaké nové. "Dneska mi volala Sophia. Zve nás k ní na vánoce," oznámila mu Andrea, jež na něj čekala v chodbě s jeho kabátem v ruce. "Babička plánuje rodinnou večeři, co?" zašklebil se. "Proč se takhle ksichtíš?" nechápala jeho mladičká manželka. "Už si zapomněla, jak to dopadlo naposledy, když se o to pokoušela? Zapomněla se tak nějak zmínit, že tam budeme všichni, takže se Emilia s Jasperem ocitli pod stejnou střechou." "To nebyly moc vydařené vánoce," zavzpomínala na onu událost Andrea. "No právě. Někdo by jí to měl připomenout, jinak to bude katastrofa." "A nemyslíš, že by to šlo vyřešit jinak?" zeptala se s nadějí v hlase Andrea. Převzala si od něj jejich dcerku a předala mu černý kabát, který si muž po obutí oblékl. "Jak jinak?" "Třeba by sis o tom mohl s Jasperem dneska promluvit a..." "O něm a Emilii?" uchechtl se Felix. "Vím, že to myslíš dobře, lásko, ale pochybuju, že by to mělo cenu. Akorát by přestal mluvit ještě se mnou," vyřkl svůj názor, políbil svou ženu a dcerku na tvář a než jej Andrea stačila zastavit, byl pryč.

Kvůli pozdnímu příchodu si vyslechl rýpavé poznámky můžu, s nimiž se viděl po delší době. Práce v otcově firmě ho zaměstnávala víc než dost. "A co vůbec děti?" zeptal se Setha a Jaspera, když se konečně dostal ke slovu. "Ruby podezřívá Huga, že je upír." Ono oznámení Sethovi společníky rozesmálo. "Má recht. Co jsem ho viděl naposledy, tak jako nějaký přízrak vypadal," pokýval hlavou se smíchem Felix. Pobavilo jej, kam až dětská fantazie sahala. "A jinak se máte jak?" optal se ještě Setha. Mladý muž si povzdychl. "Všichni se snažíme žít, co to dá. Ale není to lehký," přiznal poněkud neochotně. Tohle nebylo téma, které by komukoli bylo příjemné. "Ale Alice je silná holka. Zvládne to," dodal jistě. Felix neměl to srdce mu to vyvracet od Millie věděl, že neexistovala možnost na dívčino vyléčení. "Co ti tvoji raubíři?" rozhodl se Seth konverzaci přeci jen převést jinam. "Bella si ještě zvyká na školku a dvojčata se rozhodla zkomplikovat život všem, co s nima přijdou do styku," zasmál se, ale moc dlouho mu to nevydrželo. Smích jej přešel ve chvíli, kdy si všiml, jak se Jasper zamračil a pohled obrátil stranou.

Felixovi hlavou proběhla slova jeho ženy. A nemyslíš, že by to šlo vyřešit jinak? Věděl, že nakousnout ono téma, bylo rozsudkem smrti. I tak se to ale rozhodl risknout. "Volala nám Sophia," předběhl ho Seth. "Jo," kývl hlavou souhlasně Felix, "nám volala taky." "Zbláznila se," vyšlo z Jaspera. "To už zapomněla, jak to dopadlo minule?" Mužům neuniklo, jak zatnul ruby. "Nechybí ti?" odvážil se optat Felix. Odpověď znal. Pochyboval však, že to jeho o rok starší bratranec dokázal přiznat sám sobě, natož aby se s tím svěřil jim. "Chybí, nechybí," pokrčil rameny, "co na tom záleží?" Jeho slova jeho společníky zarazila. Felix si nedokázal představit, že by se svou sestrou na několik let přerušil úplně kontakt. Eliza nebyla dokonalá, ale byla jeho příbuzná. Vyrostli spolu. Byla téměř u všeho podstatného, co se v jeho životě odehrálo. Byla to jeho sestra. Emilie byla pro Jaspera mnohem víc. Byla jeho o pár minut starší dvojče. Osoba, která se hodbou řádku let nehnula od jeho boku. Stála při něm, podporovala ho. Byli jeden na druhém závislí. Jenže pak, když se Emila rozhodla založit vlastní rodinu, něco se pokazilo. Nikdo netušil, co přesně se mezi dvojčaty odehrálo. Ani jeden z nich o tom nikdy nemluvil. Jen zmínka vyvolala v případě Jaspera vztek, u Emilie spíše lítost a smutek.

Na jeho otázku hledal Felix odpověď dlouho. Marně. Nakonec to byl opět Seth, kdo se odhodlal promluvit. "Záleží na tom, protože nikdy nevíš kolik času zbývá," jeho hlas nebyl tak vážný, jak by člověk očekával. "Někdo má štěstí, že se svými sourozenci dostane celý život a jiný se modlí za dalších pět let," pokrčil rameny, načež upil ze sklenice piva. "Ať se stalo cokoli, Emilia je důležitější než to, proč jste se přestali bavit." "Co mám podle tebe teda dělat?" "Vykašli se na svoje ego a získej svoji sestru zpátky," doporučil mu Seth a tím ono téma skončilo.

Probrali mnohé. Od svých žen, jež byly všechny posedlé výzdobou a vánoční atmosférou, přes vylomeniny svých potomků, své rozdílné práce až po počasí v zemi vzdálené několik tisíc kilometrů. Ani jeden z nich nelitoval toho, že se i přes přeplněný program sešli. Chvíle s přáteli byly vždy kouzelné a uměly člověku pomoci se uvolnit a zapomenout na stres, jež mohl být zapříčiněn mnoha faktory. V takových chvílích, kdy se smál, až jej bolelo břicho a nebo naopak se vší vážností naslouchal druhému, docházelo Felixovi, že nepotřebuje nové přátele. Ne, když měl takové, se kterými byl schopen zapomenout na celý svět.

_______________________________________

Někdy se přání neplní úplně tak, jak jsme si představovali, ale i tak jsme spokojení 🤷♥️

1️⃣6️⃣

💋🤗💖