Usnout při vánočním filmu.

"Alice! Máš zpoždění," zakňučela do telefonu dívčina starší sestra. "Seth chodí všude čas, Zoe. Ne já," dostalo se jí pobaveného smíchu. "Hele princezničko, slíbila si, že si uděláme hezký večer. Nakoupila jsem zmrzlinu, brambůrky, tyčinky, čokoládu, mám taky kakao, tvůj oblíbený čaj a už ti chystám horkou čokoládu. Ohřívat ti jí ale nebudu," pronesla varovně, ale Alice si z toho nic nedělala. Bylo jí jasné, že by jí i přes ony výhrůžky Zoe čokoládu ohřála. Stejně jako Seth by jí splnila vše, co jí na očích viděla. "Budu u tebe do patnácti minut, takže koukej tu čokoládu udržet horkou!" Než ji Zoe stačila popohnat, její mladší sestřička zavěsila, nad čímž mladinká žena protočila očima. Schválně z práce šla o dvě hodiny dřív, aby vše stihla nakoupit a následně připravit. Chtěla si se svou mladší sestřičkou užít nejen Vánoce, ale i nějaký ten čas před nimi. Jen tak sedět u televize, zachumlat se do huňaté deky, pustit si nějaký romantický film s vánoční tématikou, popíjet horkou čokoládu, cpát se různými dobrotami, ale ze všeho nejvíce si přála, aby byly spolu. Tak často, jak jen to šlo.

Dříve, když Alice následovala Zoe na každém kroku, byla tím mladá žena pořádně otrávená. Nechtěla mít svojí o sedm let mladší sestru neustále na krku. Chtěla trávit čas se svými přáteli a tehdejším přítelem. Popíjet a tančit celou noc v nějakém klubu, vrátit se pozdě domů a dalšího dne se probudit s pořádnou kocovinou. Projít si krušnýmo časy při hledání sama sebe, a pak se usadit. Nenáviděl Alice za to, že jí často musela dělat chůvu, protože právě s ní její sestřička zůstávala nejradši, místo toho, aby se mohla někde bavit se svojí partou. Nyní toho litovala. Litovala času, který strávila s lidmi, kteří již nebyli součástí jejího života. Stali se pouhou vzpomínkou, jíž neměla Zoe zrovna dvakrát v oblibě. Její dospívání bylo bouřlivé. Okusila toho mnoho, ale nakonec si našla tu správnou cestu. Nelitovala toho, že spadla do věcí, se kterými už víc nechtěla mít nic společného. Musela si tím projít, aby se stala tím, kým byla nyní. Mrzelo ji však, že promarnila mnoho času, který mohla věnovat Alici. Věděla, že nyní ty výčitky nejsou ještě tak hlasité. Stejně tak si byla jistá, že přijde čas, kdy už je nebude schopná zahánět do kouta, protože po svém boku nebude mít toho anděla, jež jí neustále ujišťoval, že to, co pro něj dělá, je víc než dost. Jenže nebylo. Alespoň ne z pohledu Zoe. Ta stále měla pocit, že neudělala dost. Alespoň se však smířila s tím, co bylo nevyhnutelné, zatímco Seth to stále odmítal. Nikdo se mu nedivil. Tohle nebyla věc, s níž by se člověk smířil ze dne na den. Ale jak mu Alice často říkala, stejně by k tomu jednou došlo. Měla pravdu. Ani jeden z jejích starších sourozenců ovšem nečekal, že to bude tak brzy.

Dívčino zpoždění samozřejmě narostlo. Zoe měla sto chutí Alici uškrtit. Vztekala se a nadávala na celý byt, že tu malou potvoru jednou opravdu odpraví, za což by si později nejradši nafackovala. Nechápala však, jak je možné, že Alici ještě nedošlo, že nechce ztratit ani minutu onoho drahocenného času, jež byl vymezen a ani jedna na tom nemohla nic změnit. Alice si uvědomovala, proč její sestra vždy zuří, když přichází pozdě. Na druhou stranu se však na rozdíl od ní a Setha snažila soustředit na jiné věci. Nějaký ten týden zpátky se rozhodla běh času jednoduše ignorovat. Prostě všechno nechala plynout. Přestala se stresovat, kolik je hodin, kde a v kolik má být a jednoduše si chodila, jak se jí zachtělo. Chtěla žít bez všech pravidel, jež si sama nastavila. Ještě něco zažít. Tohle ovšem nebylo téma, jež by se Zoe nebo nedej bože Sethem chtěla probírat. Věděla, že na takové myšlenky bylo pro oba její sourozence ještě brzy. Čas se ovšem krátil a ona doufala, že celou onu nešťastnou skutečnost přijmou co nejdříve, aby jim stačila pomoci se s ní vyrovnat.

Klepání na dveře bytu bylo rázné. Alice to snad už ani nijak jinak ani neuměla. Její starší sestra jí otevřela s naštvaným výrazem na tváři. Moc dlouho se tam však neudržel. Jakmile jí totiž Alice před obličejem zamávala krabičkou želé a nasadila nevinný úsměv, její výraz zjihl. Vřele se na svou sestru usmála, ustupujíc od dveří, aby Alice mohla vejít. Zoe za ní zavřela dveře, počkala, než se dívka zula, pověsila zimní kabát na věšák a poté společně s ní zamířila do obývacího pokoje, kde už bylo téměř vše nachystáno. Konferenční stolek byl plný nejrůznějších sladkých i slaných pochoutek, jež obě nebo alespoň jedna ze sester Grantových milovala. Na gauči byla připravena ohromná, chlupatá deka, a několik polštářů. "Kde je zmrzlina?" přimhouřila Alice oči, když už na tak plný stolek přidala ještě krabičku želé, které Zoe tak moc zbožňovala, a nikde neviděla onu studenou pochoutku. "V mrazáku," uchechtla se Zoe, jež se tedy rovnou vydala do kuchyně pro kyblík zmrzliny a dvě polévkové lžíce. "Přitom čekání na tebe by chudák ještě roztála," zasmála se po návratu do obývacího pokoje, kde nalezla Alice už zachumlanou do deky, jíž dívka právě na jedné straně nadzvedla, aby si její starší sestra mohla vlézt k ní. Zoe tak bez zaváhání udělala, načež kýbl zmrzliny podala své sestřičce. Obě dívky se chopily lžíce a ihned se do oné pochoutky pustily.

Čas plynul. Hodiny na zdi tikaly, ale ani jedna ze sester Grantových si toho nevšímala. Soustředily se na vánoční film, užívaly si přítomnosti té druhé plnými doušky. Alice s uslzenýma očima hleděla na obrazovku, vychutnávajíc si dojemný konec filmu, jež Zoe neviděla. Už v polovině se jí začaly zavírat oči. Únava jí dělala stále slabší. Brzy si tedy hlavu opřela o rameno své mladší sestřičky a než se nadála, sklouznula jí do klína, pohlídat oddechujíc. Alice svou sestru jemně hladila po zádech, sledujíc tvář, jež byla poslední měsíce zkřivena starostmi a obavami. Mladší z dívek věděla, že to byla její chyba. O to víc jí to mrzelo. Zoe jí však nic nevyčítala. Nevybrala si to, nemohla to ovlivnit. Nikdo z nich nemohl. Všichni byli bezmocní. V onu chvíli měla však Alice možnost vidět tvář své sestry uvolněnou, zbavenou všeho negativního. Nacházela se ve světě, jež byl jen její. Nechávala se unášet příjemnými obrazy, jež navazovaly na část filmu, kterou ještě vnímala. Možná, že ten sen byl ještě lepší, než celá romantická komedie. A to bylo co říct, protože právě tento měla Zoe nejradši.

_______________________________________

Krásný zbytek večera a hezký víkend! ♥️

1️⃣8️⃣

💋🤗💖