Pořídit fotografie z Vánoc.

"Ari, ještě jednou se pohneš a neznám se." Co by z úst jiného vyznělo jako nebezpečná výhrůžka, z úst pohledného chlapce, jemuž na nose seděly brýle, to spíš znělo jako prosba. Oslovená dívka, jejíž zlatá chříva byla spoutaná do dvou silných copů, se nad jeho slovy pouze pousmála, načež se ze svého místa začala vzdalovat. "Ale no tak," zaúpěla smutně stejně starý mladík. "Moc to hrotíš," mrknula na něj, když mu jednu svou ruku položila na rameno, zatímco mu z té druhé vzala fotoaparát. "Tvoje fotky jsou vždycky nádherné," ujistila jej. Leo s povzdechem omotal své ruce kolem jejího pasu. "Tyhle jsou ale rozmazané. Pohnula si se," pokáral ji, načež jí lípl pusu na špičku nosu, jako kdyby se omlouval. "Jsem člověk, Leo. Musím dýchat," upozornila jej se smíchem Ariana, jež díky jeho přítomnosti zapomněla na to, co jí za poslední dobu tížilo. Snažila se před všemi skrývat, že její soustředění a veselost nejsou to, co bývávaly. Před někým, kdo ji ovšem znal tak dlouho, jako Leo, nemohlo nic na dlouho utajit. Mladík však na děvče, jež ještě pár dní zpátky bylo pouze jeho nejlepší kamarádkou, nechtěl nijak tlačit. Ani jako nejlepší kamarád, ani jako přítel. Přišlo mu lepší počkat než bude sama připravená se mu se svými starostmi a trápeními svěřit. Nezbývalo mu než doufat, že k tomu dojde co nejdříve.

Jeho kroky se ozývaly domem, když se pokoušel najít fotoaparát, jež po svém příchodu odložil neznámo kam. Na odpoledne byl pozván k adoptivním rodičům Ariany, u nich měla být na návštěvě mladší sestra Libby i se svými vnoučaty a Arianin starší bratr se svým dvouletý synkem Rossem. Leo nepochyboval, že v domě bude vládnout pořádný zmatek a také křik. Očekával tedy, že Ariana bude chtít být zalezlá v pokoji, jež patřil jen a jen jí. Nemohl se plést více. Když konečně dorazil k domu Kingových i se svým milovaným fotoaparátem, jež se ukrývaly v pouzdru, které měl zavěšené kolem krku, stiskl nervózně zvonek a netrpělivě vyčkával. Bál se totiž, že se v domě bude nacházet i Davin, otec Ariany. Nebylo to tak, že by ho nikdy nepotkal. Za ty necelé čtyři roky, co se s Arianou přáteli, se s ním setkal hned několikrát. Ovšem nevídal jej tak často jako Libby, jež se k němu vždy chovala, jako kdyby byl součástí rodiny. Ovšem Davin, to bylo něco jiného. Ariana byla jeho princeznička. Sice měl i vlastní dceru, Emilii, ale ke své nejmladší si hned při jejich prvním setkání vytvořil velice silné pouto. Udělal by pro ni vše. A k tomu samozřejmě patřilo i zhodnocení jejího partnera. Davin měl vysoké požadavky pro partnery všech svých dětí. Ne majetkové, či vzhledové, ale rozhodně byly náročné a jen málokdo jimi mohl projít. Leo se modlil, aby jedním z oněch šťastlivců. Minimálně nyní si život bez Ari nedokázal představit.

K jeho hrůze mu otevřel právě Davin. Muž s dobrým srdcem, jež si ovšem dokázal sjednat respekt a pouštět hrůzu, pokud to situace vyžadovala. A právě nyní z něj sálal respekt. Leovi bylo jasné, že to nebude snadné. Musel mu prostě ukázat, že je pro jeho dceru přesně tím, co Ariana potřebovala. Kéžby alespoň tušil, že to Davin už dávno věděl. Jeho žena totiž uměla být víc než přesvědčivá. Davin byl však čas od času trochu škodolibý, a tak chtěl mladého chlapce trochu potrápit. To by mu to ovšem nesměla překazit Libby, jež mu i přesto, že byl vyšší než ona, vlepila pohlavek, popadla Lea za ruku a už jej táhnula do obývacího pokoje.

Rozhozený devatenáctiletý student, jež byl stejně jako Ariana v posledním ročníku, srovnal s ženou krok a nechal se jí vláčet domem. Jen, co se ocitli v obývacím pokoji, upoutala jeho pozornost zlatovláska, jež seděla na koberci, obklopená čtveřicí dětiček. Leo nikdy celou Arianinu rodinu nepoznal. Setkal se pouze s jejími adoptivními rodiči, nevlastním bratrem, sestrou a několikrát také se Sophií, Arianinou babičkou. Dívčiny neteře a synovce nikdy nepotkal. Nejen oni pro něj však byly novinkou. Překvapila jej i Arianino chování k dětem. To, s jakou láskou se na ně dívala, jak pozorně naslouchala jejich brebendětí, jehož smysl byla mnohdy nucena odhadovat, a také to, že jí stačilo říct jediné slovo a dětičky zpozorněly. Měla v sobě jakési kouzlo, jež z ní vyzařovalo už na dálku. Kouzlo, které měl Leo už možnost okusit, ale nikdy jej necítil tak, jako nyní, když jí na klíně seděla malinká holčička, jež snad ani na okamžik nezavřela pusinku. "Leo," usmála se zlatovláska na svého přítele, když jej zpozorovala. "Pojď jsem," mávnula na něj rukou, ignorujíc fakt, že by jej měla nejprve představit své tetě Georgii. "Hned," usmál se, když si teprve nyní zul boty, jež zanechal u vchodu do obývacího pokoje. Zimní bundu odložil na jedno z volných křesel a z krku si sundal pouzdro, z nějž vytáhl fotoaparát. Dříve, než se posadil vedle Ariany, pořídil několik fotografií, které dívce následně ukázal. "Páni," vydechla okouzleně Ariana, jež neměla tušení, že by na fotografii mohla někdy vypadat tak dobře. "Je to v pořádku, když ti ukradnou srdce?" zeptala se Lea se smíchem. Ten zavrtěl hlavou, načež vzal jednu její ruku do své a naklonil se k jejímu uchu, aby mohl zašeptat slova, jimiž ji odzbrojil. "To se ptáš brzy, když už si to dávno udělala."

"Ticho," napomenula Ariana své příbuzenstvo včetně svého přítele u večeře, načež se sama dala do povídání. Právě to Lea přimělo k úsměvu. "Řekla jsi, abychom byli ticho, ale jsi to ty, kdo pořád mluví," upozornil svou přítelkyní v hlase. Jen málokdy odolal možnosti jí pošťuchovat. Zvláště proto, že Ariana mu to s radostí vracela, takže nepochyboval, že při první příležitosti přijde odveta. Tentokrát však zlatovláska jako na povel zmlknula. Nafoukla tvářičky a svraštila obočí, čímž rozesmála všechny okolo. Byl to jen moment. Chvíle, na kterou se zapomene hend, jakmile kouzlo onoho okamžiku vyprchá. A právě v takových chvílích, vznikají ty nejlepší fotografie. Leo by o tom mohl vyprávět. Když si večer procházel snímky, jež během odpoledne v domě Kingových pořídil, musel se spokojeně a šťastně usmívat. Nepochyboval, že tyhle Vánoce do jeho sbírky fotografií oblíbených momentů přibude spousta nových, jež zbydou jako připomínka chvílí, na něž by se bez nich možná zapomnělo.

_______________________________________

Doufám, že nikoho neodnesl čert 😈

1️⃣9️⃣

💋🤗💖