Být spolu.

Jak už to tak bývá, onen zbývající čas uplyne rychleji, než jsme čekali. Při zpětném ohlédnutí se může zdát, že jsme stačili pouze jednou mrknout a onen tolik očekávaný den je tu. Dům provoní jehličí, z kuchyně se line vůně svařeného vína, skořice a cukroví. Lednička je nacpaná tak, že její dveře jdou sotva zavřít. Na kuchyňské lince jsou připraveny tácy a mísy s všemožnými pochoutkami. V domě vládla veselá atmosféra, z různých koutů se ozýval smích. Po chodbách cupitaly malé děti a za nimi se hnalo několik jejich starších příbuzných ve snaze je udržet dál od kuchyně a obývacího pokoje. 

Většina ženského obyvatelstva domu se právě v kuchyni věnovala přípravám na večeři. Millie, Katie a Zoe měly na starost prostíraní stolu, Hug, Alice, Ariana a Jackson zase péči o nejmladší členy rodiny, a že jich bylo požehnaně. Raymond, Davin, Norman a Seth přenášeli zbytky dárků pod stromeček ve snaze vyhnout se všem dětem, které se v domě nacházely. Felix, Kay, Jasper a Leo byli pověřeni přenášením již hotových pokrmů do jídelny, kde se ovšem setkali s odporem, jelikož stůl ještě nebyl zcela prostřený. Aby toho nebylo málo, ozval se domem zvonek. Paní domu ihned vyrazila ke dveřím. Nacházela akorát necelé tři metry od nich, když se dveře otevřely dokořán. "Vlastní pravnoučata by nechala zmrznout, to je úroveň!" rozlehl se chodbou hlas, kvůli němuž žena zamrzla na místě. "Stelo?" oslovila překvapeně mladé děvče, jež na jedné ruce drželo synka své neteře, zatímco druhou přidržovalo dveře, aby se mladé mamince, jež byla předchozího dne propuštěna z porodnice, nezavřely před nosem. "Jsem to já," zahlásila Stela s širokým úsměvem, zavírajíc za Elizou, Adamem a jejich dětmi dveře, načež jednoho z oněch trpaslíků postavila na drobné nožky. Než se stačila rozkoukat, Dennis se rozběhl neznámo kam, následován svým o rok mladším bratříčkem. "Půjdu přebalit Enocha," políbila Eliza svou babičku na tvář, když kolem ní procházela, mávajíc na svého manžela, aby šel za ní. Chtěla své babičce a nejmladší tetě dopřát na klid a soukromí na rozhovor, jež už spolu měly vést dávno.

Vánoční svátky nebyly o hádkách, vzteku nebo výčitkách. Byly o smíření, odpuštění, zapomenutí toho špatného. Alespoň na chvíli měl ve všech lidských srdcích zavládnout klid a mír. Zloba měla ustoupit veselí, nenávist lásce, nepřátelství oddanosti. Všichni měli být spolu. Alespoň na chvíli. Na tak dlouho, jak jen to bylo možné, aby až se zase na nějaký ten část rozloučí, měli na co vzpomínat. Možná i proto nechala Sophia všechna slova stranou. Možná jen nechtěla kazit vánoční svátky sobě a zbytku své početné rodiny anebo to možná bylo tím, že se na ni nikdy doopravdy nezlobila. Ano, mrzelo ji, že se její nejmladší potomek odstěhoval do cizí země a domů se vracel jen výjimečně, ale nemohla jí to vyčítat. Byl to její život a Stela měla právo si jej zařídit podle sebe. A Sophia jako matka musela uznat, že si rozhodně nevedla špatně, když jí v těsném objetí nechala vyprávět, co všechno se v jejím životě ode dne, kdy se viděly naposledy, změnilo. 

Při pohledu na přeplněný stůl a všechna ta obsazená místa se musela Sophia pousmát. Její srdce bylo plné radosti a štěstí. Obávala se však, že až malé děti dorostou, starší si přivedou své budoucí protějšky a do rodiny přibude nějaké to další dítko, už se do jídelny nevejdou. Ani nyní to nebylo ideální. Poměrně se tísnili, a to se každý oproti loňskému roku hodně uskromnil. Nikomu z nich to ale nevadilo. Důležité bylo jen to, že mohli být spolu. Jeden druhému podávali mísy jídla, dolévali si sklenice, připíjeli a přáli si jen to nejlepší. A poté, když už byli talíře všech prázdné, se přesunuli do obývacího pokoje k vánočnímu stromečku, kde na každého čekal nějaký ten dárek. Zatímco si navzájem ukazovali, co dostali, Sophia, jež seděla v křesle se svým nejmladším pravnoučetem v náručí, je všechny pozorovala. Viděla v očích svých nejbližších radost, štěstí, lásku a klid. Všechny starosti a obavy byli pryč. Toho večera skutečně v jejich srdcích zvládl klid a mír. A tak se nakonec splnilo i jedno z největších přání, jež toho roku, kdo z oné rodiny měl. A to, aby na Štědrý den byli všichni zase spolu.

_______________________________________

A je to tu!

Krásné, veselé Vánoce, bohatého Ježíška, pohodu klid a příjemné prožití svátků a blízkými! 🎄♥️🎁

Tímto tento příběh oficiálně končí. Které z přání vás oslovilo nejvíce? ♥️

💋🤗💖