Twentieth Hour | RM

00:16

Ačkoliv odešel ve spěchu, za prvním rohem zastavil, aby se ujistil, že Hoseok skutečně zalezl do skrýše. S uspokojením zjistil, že se ho chlapec nepokouší pronásledovat, a pokračoval dál. Víc toho pro něj teď nemohl udělat.

Cítil se trochu provinile, že byl na Hoseoka tak tvrdý; vždyť to byl jenom vyděšený kluk! Nehrozilo mu od něj nic. Ale musel to udělat, jestli chtěl mít jistotu, že oba zůstanou v bezpečí.

S hořkostí si vzpomněl na zděšení, se kterým jej ten chlapec pozoroval. Krev se mu vařila v žilách při pomyšlení na druhého agenta, který neudržel své emoce na uzdě a napadl toho kluka. Jasně, Jung Hoseok je grázlík a zlodějíček, ale to není nic, za co by si v Namjoonových očích zasloužil surově zbít.

Navíc ho obměkčil jeho zájem o ztraceného kamaráda. Jak by asi reagoval, kdyby mu Namjoon prozradil, že polomrtvý Jungkook se válí na dlažbě jen několik ulic odsud?

Ne, nemohl mu to říct. Jedna věc byla, že se Kookovi rozhodl pomoct. Ale zatahovat do svého neuváženého a nanejvýš riskantního plánu civilisty, to už bylo něco jiného.

Při vzpomínce na zraněného mladíka přidal do kroku.

Kam se asi poděl V? Byl teď Jungkookovi mnohem blíž, než předtím. Jaká je šance, že na něj narazí? Nijak se ho nesnažil ukrýt, prostě ho položil ke kraji cesty a doufal, že to bude pro tu chvíli stačit. Ale co kdyby...

Namjoon teď prakticky utíkal opuštěnými uličkami. Docházel jim čas a V začíná být zoufalý. Kdyby objevil nějakou spolehlivou stopu, necítil by potřebu zaútočit na Hoseoka.

Zoufalství je nebezpečné. Namjoon si toho byl až příliš dobře vědom.

Na nejbližším rozcestí zahnul doprava, přeskočil díru v zemi a utíkal dál. Jeho kroky se nešly tichem do noci. Nakrátko se ho zmocnila myšlenka, že se takhle prozradí, ale pak nad tím v duchu pokrčil rameny. Kdyby V chtěl zjistit, kde se Namjoon potuluje, nijak mu v tom nemůže zabránit. O to se postará kód na jeho krku. Oproti tomu Jungkook...

Překonal poslední rozbitou uličku a zahnul doleva.

Okamžitě zastavil.

I v naprosté tmě si byl jistý tím, co vidí. Nebo spíš nevidí.

Místo, kam před hodinou odložil Jungkooka, zelo prázdnotou.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top