Utíkala tmavým lesem co jí nohy stačily. Píchalo jí v boku, plíce jí pálili a srdce divže nevyskočilo z hrudi. Její fyzička byla příšerná a teď litovala toho, že nikdy neudělala nic pro to jí zlepšit. Za sebou slyšela kroky tisíců mužů, nebo jí to tak aspoň připadalo. Knihy, jenž se jí vlezly do brašny, jí bouchaly do zad a ty které se tam nevlezly,  jí vypadávaly z rukou. Netušila, kolik jich už ztratila. Vlál za ní její černý kožený plášť, který kdysi dostala od jejího učitele a její dlouhé rezavé vlásky se za ní táhly, jako ohnivý závoj. Otočila se za sebe, aby zjistila, jestli za ní někdo běží a to byla osudová chyba. Sice za ní běžel pouze jeden muž, ale nemohla z něj spustit oči. Nechcete přestat sledovat svůj možný důvod smrti. Najednou však šlápla do prázdna. Srdce jí vynechalo jeden dlouhý úder. Nestihla jinak reagovat, protože už se řítila dolů ze srázu. Pád mohl být okolo 40 metrů a věděla, že už nikdy neotevře svoje oči. Věděla, že jakmile dopadne, tak je konec. Konec její naděje, konec jejího snažení dosáhnout poznání, ale především konec života. To jediné na čem ve výsledku záleží. Zavřela oči, smířená se svým nezvratným koncem a dopadla. Bolelo to asi na dvě sekundy, ale pak nic. Jen temno a prázdno. Jak s velkou radostí by přivítala posmrtný život, ale nebyl. Byla jenom tma.
O několik minut později dolů slezl onen muž, co jí naháněl. Dostat se na zem z takového srázu není vůbec snadné. Chvíli jí hledal, ale co jeho oči zaznamenaly její červeň vlasů, vyšel za ní. Pád nemohla přežít, tak ani nedbal na opatrnost. Nevěděl, proč jí má chytit. Přikázal mu to ten učenec, který se za ní vyřítil z budovy o pár sekund po ní. Bylo mu to fuk, kdo byla. Nezajímal se o nikoho jiného než sám o sebe a jeho dobro. Když mu někdo přislíbil peníze za cenu vysokou klidně i jako lidský život, nezaváhal ani sekundu a už práci bral. Když k ní došel, doufal, že uvidí zlato, kterého učenci a kněží neměli málo, ale to co viděl ho zarazilo. Neviděl zlato, ani šperky a ani dokonce peníze. Viděl knihy. Ona zemřela kvůli pár svazkům papíru obalené kůží. Válely se všude kolem. Za hlavou, u nohou a dokonce i několik metru dál od nich. Nejvíc ho však zaujala kniha, kterou svírala v posmrtné křeči. Byla mohutná, větší knihu v životě neviděl. Klekl si k ní, snažíc se nedívat do její tváře a knihu jí bez problému vyrval. Při tom ostrém pohybu z ní vypadl malý ohořelý list papíru. Když ho otočil byly na něm vypsána červeným inkoustem tato jména:
Agent_Rosselli
A_m_i_s
ArtieWiles
Ashala20
auclairydelune
barboraxjudge
baska-jessicawater
BigSpace
CaptainFione
Catherine2850
Clementine_books
crazy_maris
Danhelka
DaichiMiA
Dauntik
Draliett
Ele_Mei
ElisabetBrian
ElizabethHladikova
ema_bej
Ema_Luna
FemmeFragile
HermioneWeasley03
chris_tian__
Iva_r_r
Jack_A_Purple
JaneWalsdorf
JeanSnape
Jirka_66
Junitka
_just_cassie_
justellas
KatieHoes
Keciska
kesovaa
KikoValdez1
Killerms
klaaracz
klarkamar
K-Pop_fanfics
kvaziliteratka02
lexikamis
LezataOsmicka
Lidabach
LiinaK
LMfantasy
LoisErner
@Lucia_Leonidas
majkaBeni
marcdominicdx
Markii-Reed
martasooo
MartinaD_88
martinkaklim
memeemi5
milliegroot
6mirabelka9
Natally356
Nelus95
ninusa37
one_big_mystery
Petruska28
Pitrys
Puellainrotis
pogmanka
Quentinwizard
SarahJadrnkov
SargonaTwilight
SasuKeAvengerUchiha
shim_nicol
small_crazy
smilingxqueen
snehulacekk
terkatd
Tessie_Goldstar
TiranisTiranis
Toonnddaa_
utopenavcaji
veruuvasi
Wertscha
West_South
zirafice

Když listinu dočetl, objevilo se na ní i jeho vlastní jméno. Leknutím sebou trhl a svalil se na zadek. Při tomhle neopatrném pohybu, ruku s papírem položil na onu knihu. Chvíli jenom tak zíral před sebe a snažil se přijít, co se sakra stalo. Znenadání ucítil pod rukou, jak se kůže knihy různě promačkává. Rychle ucukl a s pohledem upřeným na knihu. Poznal, že to nezapřínil on, jelikož se na knize objevil nápis jazykem, který nedokázal přeložit. Polkl obrovský knedlík, co se mu usadil v krku a podíval se na tu dívku. Pomyslel si, že do čeho ho to zapletla. Párkrát nahlas zaklel, ale pak se odvážil knihu vzít. Otevřel hned na první stránce, kde se psalo: "Chceš-li poznat pravdu a odhalit tajemství, čti dál." Nevěděl, čeho pravdu ani jaké tajemství. Pravda byla velmi mylný pojem. Pokud člověk svému tvrzení věřil, pro něho to pravda byla. A tajemství nemusí být dobré odhalit, ne když jsou to ty špatná.Občas je dobré, když svět neví vše. Ale lákalo ho to. Tak strašně moc. Knihou začal okamžitě listovat na náhodné strany, ale byly prázdné. Ani písmeno. Byl to podvod? Zmatenější jakživ nebyl. Otočil listy znovu na začátek, ale ona výzva ke četbě tam stále byla. Otočil pouze o stránku dál, kde velkým červeným písmem stálo: "Pravda o odhodlání". Věděl, že se zaplétá do něčeho velkého. Cítil to v kostech. Ale taktéž cítil, že nesmí přestat číst. Že by se stalo něco strašného. Tak pokračoval. Pokračoval ve výpravě za pravdou.