Čas. To bylo to jediné, co Tabby potřebovala. Trochu víc času. Bohužel data v kalendáři se neúprosnou rychlostí blížila k datu svatby. Každý večer se rozhodovala, jestli má vůbec nějakou cenu se na svatbě ukázat. Bála se toho, že Dylanova mysl je už tak prožraná tím, co si myslí Mickey, že není sebemenší šance dostat Dylana zpátky. 

Možná její smýšlení bylo až příliš sobecké. Přece jen tohle nebylo pouze o Tabby. Naopak, tohle se Tabby vůbec netýkalo. Uvědomila si, že je na čase přijmout věci tak, jak jsou a smířit se s nevyhnutelným. Na Dylanovi jí stále velmi záleželo. Víc, než si chtěla přiznat. 

Ahoj, Dylane...chtěla jsem ti nakonec potvrdit mou účast na tom vašem pohřbu. Teda, svatbě, soráč. Ukázalo se, že mé kdysi neodkladné plány nakonec odkladné jsou. A nemůžu si nechat ujít příležitost vidět tě konečně slušně oblečeného. To bych si vyčítala do konce svých dnů. Vím, že si chtěl, abych přijela o něco dřív. Bude 17. stačit?  

Trvalo jí nepřirozeně dlouho tuto zprávu odeslat. Slova se zamotávala do sebe a prsty se jí klepaly, jakoby v místnosti nebylo dostatečné teplo. Na odpověď čekala něco málo přes minutu.

Ahoj!!! Ani nevíš jak jsem rád. Vzhledem k tomu, že ti toto potvrzení trvalo více než měsíc budeš muset sedět u nejhoršího stolu, který máme. Mickey se pustila do veškerého plánování před měsícem a byla si jistá, že nepřijdeš.  Ale neboj, sice nic moc neuvidíš, ale za to si moc dobře pokecáš s mým senilním strýcem. Je fajn. Myslím. Jo, 17. by mělo stačit. Napiš mi, kdy přiletíš, abych tě mohl vyzvednout. Moc se na tebe těším. 

Dylan byl opravdu rád, že se Tabby ozvala. Uvítal by víc, kdyby se ozvala o pár týdnů dřív, aby mohla sedět o něco blíž k němu. Každopádně byl rád, že tam vůbec bude. Věděl, že její přítomnost všechno zlepší. Uleví mu od nervozity a ujistí ho, že dělá správnou věc. 

Poslední týdny se s Mickey viděl pouze ráno a večer. Celé dny plánovala veškeré detaily týkající se svatby. Trochu ho otrávilo její rozhodnutí. Mickey věděla, že Dylan chce spíše malou svatbu. Něco nenápadného, žádnou velkou oslavu nechtěl. Nikdy se necítil dobře, když byl nucen trávit večery s lidmi, které sotva znal. Naopak takové večery Mickey zbožňovala. Ráda si povídala s lidmi, které neznala a formovala nová přátelství. Dylan tomu nerozuměl, ale respektoval to. Možná proto jen mlčky přikývl, když viděl dlouhý seznam hostů. Polovinu jmen neznal vůbec, ta druhá polovina mu zněla povědomě. 

Dlouho se s Mickey dohadoval o tom, jestli by bylo moudré na svatbu pozvat i Dylanova bratra. Dylan byl zásadně proti, jen Mickey se pokaždé tvářila velmi nechápavě a nevinně, jakoby o nic nešlo. Jakoby minulost nebyla vůbec podstatná. Pro Mickey nebylo důležité to, co bylo, pouze to, co je a bude. Bylo také velmi těžké, někdy vyloženě nemožné přemluvit Mickey, aby aspoň jedno rozhodnutí týkající se svatby bylo na Dylanovi. 

Dala mu proto na výběr. Oba dva měli na svém seznamu jméno člověka, kterého na svatbě ten druhý nechtěl. Dylan tam měl svého bratra, Mickey tam měla Tabby. Výběr zněl jasně. Buď na svatbu půjde Tabby i Dylanův bratr, nebo ani jeden z nich. Mickey věděla, že jedině tak dosáhne svého. Netušila proč je tahle Tabby pro Dylana tak moc důležitá, ale využití její důležitosti ji v ten daný moment nedělalo problém. 

"Mickey! Hádej, kdo nakonec přijde na svatbu." Zvolal Dylan nadšeně. Jakmile ho Mickey uslyšela, naježily se všechny chloupky na jejím těle. Touto dobou byl Dylanův bratr na svatbu dávno pozván. Mickey ale žila v naději, že když Dylanovi povolí Tabby kdykoli připsat na seznam hostů, dosáhne svého. V perfektním světě by Dylanův bratr na svatbu přišel a Tabby by kvůli své tvrdohlavosti nedorazila. Za to by samozřejmě Mickey nemohla a do samotného konce by byla viděna jako ta hodná a benevolentní přítelkyně, tou dobou už žena, která neměla problém s Tabbyinou účastí na svatbě. 

"No nene, tak ona se nakonec ozvala?" Mickey se snažila o to, aby zněla co nejpříjemněji, jak bylo možné. Nechtěla, aby Dylan poznal, že jí tato zpráva rozhodně nepotěšila. "Ale miláčku, já si nejsem jistá, jestli ještě máme volné místo...musela bych se pro jistotu podívat, ale opravdu o tom pochybuji." 

"Dívat se nemusíš. Pro jistotu jsem nechal jedno místo volné. Sice je u stolu, kam si usadila-chci říct, kam jsme usadili nejdivnější rodinné příslušníky, ale Tabby to určitě vadit nebude. Tabby nevadí skoro vůbec nic." Dylan vypadal jako pětiletý kluk, který dostal novou hračku. Jeho nadšení bylo stejně čisté a nevinné jako nadšení malého kluka. To Mickey naštvalo ještě víc.

"Tabby nevadí skoro vůbec nic," zopakovala potichu posměšně Mickey. "Tabby je totiž dokonalá a vůbec nic jí nevadí." 

"Řekla si něco?" otázal se Dylan. 

"Kdy se chystá ta tvá kamarádka ukázat?" zareagovala Mickey. Aby skryla svůj rozhněvaný obličej, obmotala své paže kolem Dylanova pasu a objala ho. 


"Psala, že přijede sedmnáctého. Poprosil jsem ji, aby přijela dřív, abychom spolu s Wrenem stihli moji rozlučku se svobodou. Už se na ní moc těším. Neviděl jsem ji strašně dlouho!" Dylan celým nadšením objal Mickey zpátky a mírně ji zmáčkl a políbil na temeno hlavy. 


"No to je ohromné. Řekneš mi už konečně co plánuješ na svou rozlučku se svobodou? Doufám, že nepůjdete do žádných bordelů. Dylane, víš, jak já to nesnáším." Mickey se zamračila nad představou svého budoucího manžela obklopeného polonahými ženami. A Tabby. Možná, že ji Tabby vadila víc, než hromada striptérek. 

"Mickey, víš, že ti to říct nemůžu. Wren by mě zabil. Už tak byl naštvaný, že jsem to překvapení z něho dostal já. Navíc se bojí, že kdybys o tom věděla, nechtěla bys mě pustit. To by ho zničilo. Plánuje to už hodně dlouho." Poslední slova Mickey pouze utvrdila v tom, že se za každou cenu musí dozvědět, kam Wren a Tabby vezmou jejího snoubence. 

"Dylane, tohle se mi vůbec nelíbí. Už jen to, že se Wren bojí toho, že tě tam nepustím. Určitě k tomu má pádný důvod. Tak, šup, ven s tím. Přísahám, že ti to nezakážu. Jen chci vědět, kam se chystáte, ať se zbytečně nestrachuju." Moc dobře věděla, že Dylanovi zalhala. Jestli se jí Wrenův plán líbit nebude, je téměř jisté, že se bude snažit jejich rozlučku se svobodou zatrhnout. Bohužel, Dylan byl velmi naivní a neměl jediné pochybnosti o tom, že by mu Mickey někdy zalhala, nebo se ho snažila obelstít. 

"Wren chtěl jet do Vegas. Kdysi dávno jsem tam jednou byl s Tabby a bylo to šílený! Tam jsem přece přišel o své auto! Když jsem o tom vyprávěl Wrenovi, několikrát mi řekl, že se tam musíme podívat. A když se dozvěděl, že jsem tě požádal o ruku, jedna z prvních věcí, kterou mi řekl byla, že musíme uspořádat rozlučku se svobodou právě ve Vegas." Když tohle Mickey slyšela, vřela jí krev v žilách. 

"Na to zapomeň! Nikam nepojedeš! Co si to o sobě vůbec ten tvůj kamarád myslí? Ještě štěstí, že jsi mi o tom řekl, protože kdybych se to dozvěděla v den svatby, tak by žádná svatba ani nebyla!" Křičela Mickey. Své ruce odpoutala od Dylanova pasu a agresivně jimi mávala sem a tam. Dylan se jí snažil uklidit tím, že položil své dlaně na její ramena. 

"Ale to přeháníš. Mickey, o nic nejde. Nic zlého se nám tam nestane. Navíc mě moc dobře znáš. Budu ti každou chvíli psát, nebo volat a můžeš si být jistá tím, že neudělám žádnou hloupost. Jen se tam spolu chceme podívat. " Ujišťoval jí Dylan. "Vždyť mě znáš," zašeptal a políbil jí na líčko. "Mám takový pocit, že já budu ten, který bude na všechny dávat pozor, ne naopak." Uchechtl se a objal Mickey, která byla o něco klidnější. 

"Vůbec se mi to nelíbí." Zamrmlala do jeho hrudi a obejmutí mu opětovala. 

"Já vím, ale Wren už má lístky a zaplacený hotel, no prostě všechno. A když mě pustíš, jen tím všem ukážeš, jak hustá snoubenka jsi. Já už to samozřejmě dávno vím! A-a ostatní také." Dodal, když se podíval na zamračený pohled své milované. 


"No dobrá. Ale budeš se mi hlásit každou hodinu. Chci tě mít pod kontrolou." Jakmile Mickey dořekla své podmínky, Dylan hlasitě zajásal. 

"Pane bože! Ty jsi nejlepší!" těšil se Dylan a několikrát Mickey vděčně políbil. "Musím zavolat Tabby! Asi by se měla připravit na další výlet do Vegas!" zvolal radostně a vytáhl mobil z kapsy. Mickey pouze znechuceně protočila očima a odešla z místnosti. Nechtěla slyšet co si ti dva mají říct. Nechtěla na Tabby vůbec myslet. Už teď litovala toho, že mu výlet do Vegas povolila. Nechtěla ani myslet na to, co všechno ta zatracená Tabby může ve Vegas s Dylanem provést.



_________________________________________________________
Ahoj všichni :) tak se hlásím po hodně dlouhé době s novým dílem. Bylo pro mě těžké se do příběhu zase dostat. Přece jen jsem ho začala psát ve svých 15-16 a teď mi bude 21. Je to hnus jak ten čas letí. Pokusím se tento příběh dokončit jak nejrychleji budu moct. Omlouvám se za to čekání.