2. Den Louvre
Pohled Honzy :
Probouzet se v něčím objetí je tak krásný pocit. Cítil jsem Míšovu ruku kolem mých ramen a slyšel, jak pravidelně oddechuje. Někdy během noci jsme změnili polohu takže teď ležím s hlavou na jeho hrudi a jednu ruku mám okolo jeho pasu. Vnímám každý jeho klidný nádech a výdech. Je to tak uklidňující, že vůbec nechci otevírat oči. Chci, aby tento moment trval věčně. Oči otevřu ve chvíli co ucítím polibek do vlasů. Zvednu hlavu a podívám se na něj.
,, Dobré ráno. "
,, Dobré."
Po několika dlouhých minutách líbání jsme se konečně vyhrabali z postele, oblékli se a po snídani vyrazili do ulic Paříže. Nadšeně jsem se rozhlížel kolem sebe a nasával tu jedinečnou atmosféru. Rozhodli jsem se s Míšou, že dnes navštívíme Louvre.
Vidět to muzeum naživo bylo něco neskutečného. Před budovou byla taková fontána s trojúhelníkem uprostřed. Procházeli jsme se okolo a fotili. Pak jsme absolvovali zajímavou prohlídku různých expozic uvnitř. Když jsme odcházeli tak mi zrovna Míša něco vyprávěl a nekoukal na cestu. To mělo za následek, že zakopl o okraj fontány a spadl do ní obličejem napřed. Rychle jsem mu pomohl se zvednout a když jsme byli dostatečně daleko od lidí, tak jsem to nevydržel a propukl v záchvat smíchu. Míša se téměř hned přidal. Co nejrychleji to šlo, jsme dorazili na hotel, kde se okamžitě převlékl z toho mokrého oblečení. Jelikož už byl večer rozhodli jsme se jít na večeři a pak do bazénu si zaplavat. Využili jsme toho, že jsme byli sami a vlezli do vody bez plavek. Sice to nebylo poprvé co jsme před sebou byli nazí ale i tak jsem z toho byl zezačátku nervózní. Nakonec to bylo úplně úžasné, plavali jsme a dělali blbosti. Cítil jsem se volný a snad úplně poprvé naprosto sebevědomě. Věděl jsem, že se na té naší dovolené stane ještě spousta skvělých věcí a jak se později ukázalo měl jsem pravdu...
Chvíli jsem tento příběh nemohla nikde najít a bála se, že zmizel. Naštěstí ne. Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu ❤️
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top