"Tak, když už jsme si vyjasnili, že za tím vším je Obadiah, mohl byste se nám představit, pane. Nějak jsem nezachytila vaše jméno a ani pro koho pracujete a spoustu dalších věcí," ohrnula jsem ret.

"Ach, jistě. Agent Phil Coulson. Jsem ze Strategicko-humanitární intervenční elitní logistické divize," pousmál se. Když si však všiml mého výrazu, odkašlal si a pokračoval. "Nebo SHIELD. Ve zkratce to zní lépe," poznamenal do prázdna.

"Proboha, raději si to jméno změňte." Agent Coulson otevřel pusu, ale žádná slova z ní nevyšla. Nakonec se zasmál a řekl: "Váš otec mi pověděl úplně to samé."

"Tak to na tom něco bude, nemyslíte?" Během našeho hovoru Coulsonovi kanceláře přišlo pět neznámých agentů, kteří nás měli doprovodit do Sektoru 16 v továrně. Hned jsem se cítila bezpečněji. Ne že bych jim nevěřila, ale pokud si Obadiah stavěl oblek podobný tomu našemu, nebudou jim stačit jen kulky z pistolí.

"Jessico, zkus zavolat Tonymu. Nezvedá mi telefon," přišla ke mně Pepper s vystrašeným pohledem. Zašmátrala jsem v kapse od mikiny a vytáhla svůj mobil. Našla jsem tátovo číslo a vytočila. Po několika pokusech, jsem to nechala být a rozhodla se zavolat jinému spolehlivému člověku. Chvíli trvalo, než odpověděl, ale zvedl mi to a to je nejdůležitější.

"Rhodey, no konečně."

"Jess, co potřebuješ?" ozval se z druhé strany Rhodey. Po tátovi je to můj druhý nejbližší člověk. I Pepper je pro mě důležitá, ale Rhodeyho znám mnohem déle, už od dětství.

"Kde právě teď jsi?"

"V autě," odpověděl krátce.

"Super, mohl bys přijet k nám domů a zkontrolovat tátu? Nezvedá mi telefon, ani Pepper." Pochodovala jsem během hovoru po místnosti. Agent Coulson i Pepper mě pečlivě a v tichosti pozorovali a čekali, než agent Coulson dostane veškeré pokyny, abychom mohli vyrazit.

"Jess, ty nejsi doma? Kde jsi?"

"To teď opravdu není důležité. Poslouchej. Před pár hodinami jsme byly s Pepper u táty v kanceláři a zjistily jsme, že Obadiah si objednal tátovu smrt. Ten útok tehdy v Afghanistánu byl jeho nápad."

"Proč by si měl objednat Tonyho smrt?" Zakoulela jsem očima.

"Říkám ti, že jsem to viděla v tátově počítači!"

"Hele Jess zpomal, proč by si Obadi-"

"Bylo tam video a slyšela jsem jasně a zřetelně Obadiahovo jméno. Byl to on!" Ztrácela jsem nervy. Měla jsem o tátu každou chvíli větší a větší strach. Bůh ví, co by tátovi mohl Obadiah provést. Táta to od něj nebude vůbec čekat.

"A kde je Tony teď?"

"Nevím, nezvedá nám ani jedné telefon. Možná bude u nás doma. Prosím, postarej se ať je všechno v pořádku a hlavně najdi tátu. Díky Rhodey," típla jsem hovor.

"Slečno Starková," přistoupil ke mně agent Coulson.

"Stačí Jessico," kývla jsem nervózně.

"Dobře, Jessico, bude pro vás lepší, kdybyste na nás počkala tady v bezpečí."

"Tak na to zapomeňte," zvedla jsem možná až příliš hlas. Agent Coulson přimhouřil oči. "Já chápu, že vám jde o bezpečí lidí, ale tady jde o mou rodinu. Nemůžu tady jen sedět a čekat, až se něco stane," na konci věty se mi zachvěl hlas. Nemohla jsem tu jen čekat. Musela jsem se ujistit, že Obadiah je zavřený a že můj táta je v pořádku a v bezpečí z Obadiahova dosahu.

"Tak dobrá. Půjdete s námi. Ale budete pod ochranou našich agentů." Nikdo, dokonce ani Pepper nic nenamítala. Věděla jak je to pro mě důležité, a proto jsme konečně mohli vyrazit.

Přijeli jsme k továrně Stark Industries, kde se měla nacházet Sekce 16, ve které by měl být Obadiah. Pepper nás dostala dovnitř, kde jsme chvíli hledali blok šestnácté sekce. Netrvalo dlouho a stáli jsme přímo před ní. Dál jsme se ale nemohli dostat.

"Nevím, proč to nefunguje," Pepper se snažila svou kartou otevřít dveře. „Neotevřu to." Jeden z ostatních agentů vložil agentu Coulsonovi něco do ruky. Zvědavě jsem natáhla hlavu, když agent Coulson tu věc připevnil na dveře.

"Co je to? Nějaké speciální zařízení, které to otevře?" hned se ptala Pepper

"Postavíme se kousek dál." Agenti se otočili zády a obklopili nás. My dvě jsme si přikryly uši dlaněmi. Zařízení na dveřích vybouchlo a umožnilo nám dostat se dovnitř. Naneštěstí zvuk, který se šířil, nebyl zrovna tichý. Mohli nás slyšet. Potichu jsme vešli dovnitř. Agenti se rozdělili do několika směrů a jeden zůstal se mnou a Pepper.

Procházeli jsme temnými chodbami okolo kovových polic a skříní plných různých železných součástek, drátů a mřížkovaných polic. Zabočila jsem další uličkou doprava a slabě vyjekla. Pak jsem si uvědomila, na co koukám a trochu se uklidnila.

"Měly jste pravdu. Vážně si stavěl oblek." Coulson přistoupil blíž ke kovové napodobenině tátova obleku.

"Na obrázku vypadal o dost větší," poznamenala jsem tiše. Až na tiché šramocení kovových řetězů bylo ticho. Až nepříjemně intenzivní. Hromadilo se okolo nás jako těžká pokrývka a jen tak nás neopustí. "Nejspíš ho museli někam přenést a schovat." Dalších několik minut se seběhlo strašně rychle.

První jsme zaslechli ženský křik. Pepper. Nespatřila jsem toho moc, jen její postavu, jak před něčím utíká. V té tmě jsem uviděla jen nějakou temnou ohromnou siluetu přímo za ní. Všude okolo nás létaly ohnivě zbarvené jiskry. Někdo mě chytil za paži a trhl mnou vší silou, až jsem upadla. Dotyčný mě zalehl a já nemohla dělat nic víc, než si krýt hlavu. Zaslechla jsem střelbu, která rychle skončila. Chvíli bylo ticho, a tak se uvolnilo sevření agenta, který mě chránil. Když jsem se na něj otočila, zjistila jsem, že to byl agent Coulson.

"Jste v pořádku?" vyhrkla jsem okamžitě. Neodpověděl, jen přiložil prst ke svým rtům. Pochopila jsem, že mám být zticha. Trvalo asi pět minut, než mi dovolil se postavit.

"Jdeme, musíme se dostat ven." Chytil mě za paži a vedl mě chodbami k východu.

"A co ostatní agenti? Nemůžeme je tam nechat." Agent Coulson se zastavil.

"Vy opravdu myslíte jen na ty okolo sebe, že," povzdechl si a já kývla. "Dobrá. Běžte nahoru, buďte potichu a já se pro ně vrátím. Rozdělili jsme se. Dostala jsem se konečně nahoru do místnosti s obloukovým reaktorem. Přede dveřmi jsem zahlédla Pepper. Rychle jsem se za ní rozběhla.

"Pepper!" Nadskočila leknutím. Vlasy měla rozcuchané a v očích měla obavy. "Co se ti stalo? Kde je Obadiah?"

"Tony s ním někde bojuje. Přiletěl v tom svém obleku," pověděla mi roztřeseně.

"Táta je tady?"

"Pottsová!"

"Tony?" Napřímila jsem se. Je tady, a bojuje s Obadiou, který si zjevně postavil vlastní oblek podle toho modelu dole. Jelikož se Pepper ozval, ještě je naživu.

"Kde je Jessica?"

"Je tu se mnou a je v pořádku," otočila se na mě.

"Dejte mi ji k telefonu." Pepper mi rychle předala svůj telefon.

"Tati, jsi v pořádku?"

"Zatím jo. Potřebuju, abys něco zařídila. Musíte přetížit reaktor a odpálit střechu."

"Dobře. Co mám udělat?" zeptala jsem se. Hlas se mi ještě pořád trochu třásl adrenalinem, který se mi nahromadil v krvi.

"Otevřete všechny obvody u centrálního panelu. Pak, až se dostanu ze střechy, dám ti znamení a zmáčkneš tlačítko hlavního spojovače. Takový velký černý čudlík. Ale až nebudu na střeše. Nějaký čas pro vás prozatím získám."

"Jdu na to," prošla jsem zničenými dveřmi zpět dovnitř. Na celé podlaze bylo tisíce malých střepů. Jestli se říká, že střepy přináší štěstí, ta teď ho budeme potřebovat plnými doušky. Pepper mě následovala dovnitř a pomohla mi spustit všechno, co táta potřeboval. Všechno bylo připravené, když se na nás sesypaly další střepy ze skla nad reaktorem. Instinktivně jsme si zakryly hlavu.

"Tati, všechno je připravené. Teď se musíš dostat pryč!" Viděla jsem, jak se tak tak drží na vrcholku, aby nespadl přímo do reaktoru.

"Jessico zmáčkni to!" Zakřičel.

"Až se dostaneš pryč!"

"Jessico, věř mi! Prosím!" Váhala jsem. "Já vím, co dělám," podíval se mi přímo do očí. Nadechla jsem se a zmáčkla tlačítko.

Celý blok elektrárny byl najednou v plamenech a ulice okolo byly bez proudu. Stejně jako obloukový reaktor v Tonyho hrudi. Tedy, alespoň na chvíli.

************

"Iron Man zní celkem dobře, ale není to technicky správně. Oblek je ze slitiny zlata a titanu. Ale nejspíš to působí kontroverzně."

"Víš, jak tě taky mohli pojmenovat?" Táta se společně s Pepper otočili na gauč, na kterém jsem seděla. "Třeba Plecháček," usmála jsem se. Tátovi se zvedl koutek úst a Pepper se pousmála.

"Vaše alibi. Byl jste na své jachtě a máme na to svědectví od padesáti vašich hostů." Přišel agent Coulson.

"Napadlo mě, jestli by nebylo jednodušší říct, že jsme byli s Pepper na ostrově. Sami." Pepper ho zpražila pohledem, který jej umlčel.

"Pane Starku, stačí to jen přečíst. Všechno se pak za pár dní až týdnů přežene."

"O Steinovi nic?"

"Je to zařízené. Je na dovolené. Malá letadla mívají velký počet nehod." Táta jen kývl na souhlas. "Máte asi devadesát vteřin na přípravu." Kývl na obrazovku v pokoji, kde ve zprávách živě vysílali tuto konferenci. Agent Coulson vyrazil pryč. Než úplně zmizel, vyskočila jsem z gauče a rozběhla jsem se za ním.

„Agente Coulsone," zavolala jsem. "Chtěla bych vám poděkovat za všechno, co jste udělali. A taky za záchranu života."

"Není zač, slečno Starková." Agenti se nejspíš rádi drží své formální úrovně. „Ještě se uvidíme. Ozveme se vám."

"Ze SHIELDU?"

"Ano. Správně. Mějte se," usmál se a pokračoval v odchodu.

Vrátila jsem se zpět do pokoje, kde byla už jen Pepper. Stála před obrazovkou a sledovala tátu, jak se postavil před ten houf hladových novinářů, kteří chtěli za každou cenu zjistit, co se ten večer stalo.

"A nyní si pan Stark připravil prohlášení. Nebude odpovídat na žádné otázky."

"Můžu vám slíbit, že dneska se budu držet zvyklostí. Kolují spekulace, že jsem se zúčastnil událostí, které se staly-" Než stačil dokončit větu, přerušila jej, kdo jiný, než sama Christine Everheartová.

"Pane Starku, vy opravdu očekáváte, že vám uvěříme, že to byl bodyguard v obleku?" Nezapomněla přidat tón hlasu vyloženě charakteristický pro žárlivou ženu.

"Já vím, zní to divně. Jedna věc je zpochybňovat oficiální verzi a úplně jiná říkat, že jsem superhrdina," podotkl táta. Nelíbilo se mi, kam tato konverzace směřuje.

"Ale já neříkám, že jste superhrdina."

"To je dobře, protože na to se já se svými charakterovými chybami vůbec nehodím." Rhodey se k němu naklonil a něco tátovi pošeptal. Táta slabě přikývl a otočil se zpět k obecenstvu.

"Je pravda že..." odmlčel se. V místnosti nastalo ticho, než ho táta přerušil. "Jsem Iron Man."