XXXVI.
POV. Zaia
Ráno jsem se vyplazila jako zombie. Do školy jsem šla jako zombie. Přemýšlela jsem jako zombie. Jedla jsem jako zombie. Vlastně...jsem se na celý den stala Min Šutrem Dědkem Yoongim. Na obědě si o něčem povídali, absolutně jsem jim nevěnovala pozornost. Ani Taehyungovým pohledům. Ani to že mě Min-Young málem přizabila. Prostě nic.
Následující den to probíhalo stejně, akorát jsem více zařvala při vstávání.
Ve středu to bylo opět stejné. Jako by můj mozek dostal nějaký blok nebo výpadek a připravoval se na něco extra.
Jo a rozdíl byl ten, že se mě Sehun zase pokusil někam pozvat a zase se tam z čista jasna objevil Taehyung, nad čímž jsem jen otráveně zamručela. V tu chvíli se na mě koukal prosebným pohledem, nevím proč. Možná bych se aspoň dozvěděla náznaky, kdybych tam chvilku zůstala.
No a teď je čtvrtek a já se necítím jinak než náš Yoongi. Na hudebce skoro usínám a probouzí mě jenom občasné falešné tóny pana učitele, kterýmu je celkem jedno co děláme. Hlavu mám podepřenou rukou a jsem na dřevěné desce lehce položená, stejně jako většina studentů tady ve třídě.
Najednou se mi rozsvítil na lavici mobil.
SunniePie🐴🔅
Zainko v neděli by ses teda stavila že ano? ❤️ a musím ti povědět jednu novinu! :3 už tě nebudu muset otravovat i když to stejně budu dělat xdd
lummi🌈
jasný~ řekni v kolik a jsem tam jak na koni :p
SunniePie🐴🔅
nenarážíš tím na mě...že ne? O.o
lummi🌈
neeeeee, vuuubec O:))))
SunniePie🐴🔅
Youngová!
Jen jsem se nad tím pousmála a koukla se na další zprávu, tentokrát od Namjoona.
DestroyERMOON🌕
konečně ti můžu představit mého kulíška ( ͡° ل͜ ͡°)
DestroyERMOON🌕
prcatelnej jako prase :33
DestroyERMOON🌕
prdelka díky tancování jebatelná ❤️
DestroyERMOON🌕
nádherný a milý mláďátko ❤️
DestroyERMOON🌕
srdíčko čisté a průhledné jako čirá tůňka ❤️
DestroyERMOON🌕
a to všechno je jenom moje, takže kurva odepiš protože už ti to chci říct!
lummi🌈
Jung Hoseok?
DestroyERMOON🌕
...
DestroyERMOON🌕
až skončíš ve škole, očekávám že půjdeme na to omluvný kafe...
Teď už jsem se šklebila. Takže Hobi je Joonův nový objekt. Svět je malý. Božínku další hrdličky. Ale mám za oba velkou radost. A Namjoonovy odpovědi mi jako vždy vykouzlily úsměv. Nevím jak to dělá, ale vždy se to stane.
lummi🌈:
ale zajisté 😂😂😂
A přesně to jsem taky po škole udělala.
Nebo jsem to aspoň měla v plánu.
~
,,Tak já jdu lidi," rozloučila jsem se s nima před jídelnou. ,,Počkej, ty s náma nebudeš obědvat?" zeptal se Jimin. Zakroutila jsem hlavou. ,,Jdu na jednu schůzku," usmála jsem se. Všichni udělali 'Oo' až na-
,,S kým."
Ruce zkřížené na hrudi, ofina jak jinak padající do očí a zamračený výraz. Zahrajeme si hru 'Hádej kdo?'
Můj klidný režim se vypnul. Jelikož jsem nechtěla řvát před nima -což jsem si jen tak mimochodem myslela že určitě budu, takže pro jistotu- popadla jsem Taeho za rukáv mikiny, protože vypadal, že si bude chtít taky POVÍDAT a odtáhla ho ven za roh školy.
Rozhlédla jsem se jestli tu opravdu není nikdo a pak...začala naše "debata".
,,Můžeš mi laskavě říct, co ti přelítlo přes nos?" řekla jsem naštvaně.
,,Něco by mělo? Nevšiml jsem si. A neodpověděla jsi mi, s kým - tam - jdeš a hlavně KAM."
,,Nikdo kdo by tě měl zajímat," zavrčela jsem.
,,To si piš že měl."
,,Celkově ti do toho nic není."
,,JE," neustoupil od svého názoru.
,,Sakra Taehyungu co ti je! Ještě když tu byl Kookie ses po nějaký době začal chovat mile, dokonce jsi mi přišel i že jsme kamarádi. Pozval jsi mě na svou přehlídku, seznámil s Jinem. Pak jsi mi jeden večer na tuty zamotal hlavu. Potom-"
,,Jungkooka vůbec nezmiňuj," vyštěkl.
,,Proč ne?! Od doby co se odstěhoval si ze sebe začal dělat Sibiř! A to sakra velkou! I s klukama jsi sotva prohodil slovo. Snažila jsem se ti pomoct, aby ses aspoň jedinkrát svěřil. Ale ono nee, pán si bude trucovat a ani nic neřekne. Aspoň jedna pitomá nápověda! Odstrkoval jsi mě od sebe.
Nakonec se ještě přidá Min-Young, kterou s sebou dokonce vemeš do New Yorku. Takovou blbku, na který pozná každej vůl, že je to děvka! Tak jsem si řekla mezitím co jsi byl v USA 'fajn, jak on ke mně, tak já k němu, nemíním být ocásek, když se někomu nelíbí, že mají ostatní o něj starost .
Ale od tý doby co jsi přiletěl se zase začínáš házet do řeči jako dřív, i se mnou očividně občas prohodíš omylem slovo, což nic proti jo, to fakt ne, ale ty to děláš takovým způsobem jako by tě vůbec nezajímalo, co jsi prováděl svým chováním celý měsíc zpátky. Prostě si to hodil za hlavu!
Najednou se začínáš zajímat. A-a pak si nakráčíš prostě - a-a uděláš mi cucflek jak hovado! Házíš vražedný pohledy bezdůvodně a ještě ti je něco do toho, s kým já se chci stýkat a osobně je dokonce odrazuješ. Tohle nemůžeš!" zhluboka jsem dýchala a měla na krajíčku.
A víte co? On se usmíval, USMÍVAL! On se spokojeně usmíval.
,,Ty žárlíš," promluvil v klidu. Nevěřícně jsem na něj koukala. Jak tohle může říct?! On to nechápe...
Zakroutila jsem hlavou. Slzy se mi taky pomalu začínaly drát na povrch.
,,Ty to nechápeš," zašeptala jsem. Popošel ke mně blíž a nastalo chvilku ticho. Hleděla jsem do země a koukala, jak sem tam má kapka slzy dopadne na prašnou cestu. Co si vůbec myslím já? Jsem zmatená. Tohle dělá zamilovanost? Jestli ano tak to sakra bolí. A hormony jsou horší než při krámech.
Chtěl mě obejmout, ale jeho ruce jsem hned chytla a podívala se na něj.
,,Když už si nasadil chladnou tvář, nemohl sis jí nechat? Aspoň pro mě?" pípla jsem chraplavým hlasem zapříčený pláčem.
Po tomto jsem se dala do rychlé chůze a odešla pryč.
~
U parku poblíž našeho domu jsem vytáhla mobil a napsala Namjoonovi.
lummi🌈
promiň, nemůžu přijít, je mi blbě, tak snad jindy perverzáčku ❤️
Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top