Okamžitě jsem ho nějak zachytil a rozhlédl se kolem. "Dvanáct koleček a jestli budete dělat dál bordel snížim vám známku o stupeň. Ale tu z chemie." Snažil jsem se jim dál vyhrožovat a Yukiho jsem postavil. Pak jsem se na něj podíval a ukázal mu, aby šel ke dveřím.

Yuki

Jen jsem se koukl na učitele, když domluvil a poděkoval jsem mu úsměvem. Odešel jsem ke dveřím a všiml si pohledů ostatních, co by mě nejradši tím pohledem probodli. Oddechl jsem, vyšel jsem a dveře učitelovi podržel jen tak ze slušnosti. Koukl jsem do země a čekal jen, dokud neprojde abych mohl zavřít.

Prošel jsem a šel k míčům a těmhle věcem se svědomím, že jde Yuki za mnou. Odemkl jsem si, klíče nechal v zámku a pak jsem přišel k míčům. Pár jsem jich zkotroloval, ty co potřebovali dofouknout jsem vyndal a pak jsem se otočil na Yukiho.

Yuki

Podíval jsem se na učitele a rozhlídl se poněkud nervózně. Zkoušel jsem najít pumpičku, kterou jsem později našel u míčů. Jaká to náhoda. Oddechl jsem a dřepl si k tomu. Napíchl jsem pumpičku do mîče, začal ho pomalu nafukovat a vůbec mi to nešlo

Když jsme nafoukli všech šestnáct - ano počítal jsem to- míčů, zbývalo ještě moc času. Všechny míče jsem ještě jednou překontroloval a pak jsem se podíval na Yukiho. Začali na mě padat trochu perverzní myšlenky.

Yuki

Byla tu nějaká židle, sedl jsem si na ni a utřel si čelo. Jelikož nemám vůbec žádnou sílu, tak jsem se namáhal až příliš a navíc, cítím se úplně bez sil. Rozhlídl jsem se, podíval se na učitele a zrudl jsem. Ucukl jsem pohledem a koukl se na míče. "P-proč jste mě nenechal b-běhat taky, ale m-místo toho jste mě n-nechal nafukovat m-míče s v-vámi?" Zamumlal jsem.

"Proč?" Zopakoval jsem po něm. Protože by byla škoda aby běhal s nima, když by se s ním dali dělat mnohem lepší věci. "Protože jsem potřeboval někoho, na nafukování míčů a ty jsi byl vhodnej kandidát." Zalhal jsem a nenápadně přišel blíž k němu.

Yuki

Přikývl jsem a sklopil zklamaně pohled. Myslel jsem, že to mělo lepší důvod než jen to, že určitě tušil, že bych spadl na pusu hned jak bych vyběhl. Povzdechl jsem potichu a koukl se z okna, které bylo hnedka vedle mě. Venku to vypadalo, že bude bouřka.

Proč mám neskutečnou chuť po něm vystartovat a políbit ho. Raději jsem udělal krok dozadu a chvíli si na něj díval, což nebyl jeden z mých nejlepších nápadů, protože moje chuť, dát mu pusu se stupňovala na horší věci, až jsem to prostě nemohl vydržet, nahlas jsem si povzdechl nad svou debilitou a tím, že mě za tohle asi vyhodí ze školy. Udělal jsem to rychle, ale z mé strany přesto jemně a políbil jsem ho.

Yuki

Zrudl jsem a podíval se na něj. Odtáhl jsem se a překvapeně ho sledoval. Přiložil jsem prsty ke rtům a přiblble se uculil. Tohle byla moje první pusa a ještě dokonce s někým, koho mám moc rád. Pořád jsem byl neskutečně rudej. Ani jsem se nezabýval tím, proč to udělal. Postavil jsem se, ale byl jsem moc malinkej oproti němu, povzdechl jsem a stoupl si na židli. Natáhl jsem k němu ruce a když se aspoň trošku ke mně posunul, tak jsem si dal ruce kolem jeho krku a dal mu pusu nazpět. Hlavně ať se mu nějak nezhnusím.

Tomu se mi tak trochu nechtělo věřit, ale taky jsem tomu nijak nezabránil, což mě i svým způsobem štvalo, přece jenom, pořád je to můj žák. Po chvilce jsem se odtáhl. "Neděláš to jen proto, že tě nutím, že ne?" Na jeho povahu by to sedělo, ale on jen zmateně a celý rudý zakroutil hlavou, což mi jako potvrzení stačilo. Znovu jsem ho políbil, chytl za boky a přitáhl co nejblíž k sobě.

Yuki

Málem jsem slítl ze židle a do polibku se pomalu, naprosto nezkušeně přidàval. Když jsem začal rudnout víc, tentokrát ne rozpaky, ale bez vzduchu, tak jsem se odtáhl a koukl se mu do očí. "O-omlouvám se." Pošeptal jsem. Omlouval jsem se za to, že jsem tu pusu takhle pitomě pokazil. Koukal jsem se mu stále do očí a nachvilku se usmál, ale to jen tím, že se mi konečně splnil sen.

Hned jak se odtáhl, došlo mi, co jsem vlastně udělal a já od něj udělal krok. "V pořádku." Ujistil jsem ho. Asi začíná být nejvyšší čas jít zpátky do tělocvičny.

Yuki

Seskočil jsem ze židle a koukl se na něj. "P-pane učiteli.. J-já um..vás mám velmi rád.. Jste n-nejlepší učitel na škole." Zmateně jsem ze sebe dostal a hned po tom si dal facepalm. Jsem to ale idiot.

Potichu jsem se zasmál a zatahal ho za tvářičku. Roztomilý. Moc roztomilý. "Ale o tomhle, co se tu právě stalo nikomu neřekneš, že ne?"

Yuki

Zakroutil jsem poslušně hlavou a podíval se znovu na něj. Možná mi dal naději, nebo taky jen chtěl zkusit jak moc lehce se se mnou dá zametat. Povzdechl jsem, obejmul ho a pustil, vzal jsem pytel, do něj nastrkal co nejvíc míčů a koukl se zase na učitele.

"To chceš hrát vybiku?" Zeptal jsem se. On na to pokrčil rameny a já povzdechl. "Oni si ale nic další tři těláky hrát nezaslouží."

Yuki

Ten pytel jsem odložil a došel si sednout zpět na židli. Pořád jsem na něj koukal, promnul jsem si tváře, abych případně nerudnul a usmál jsem se na něj.

"Fajn." Podíval jsem se na hodinky na ruce. "Za osm minut zvoní. Můžeš jít buď zpátky do tělocvičny nebo se mnou na tu chvíli do kabinetu." Navrhl jsem mu.

Yuki

Přikývl jsem, zase se zvedl a chytil se za jeho ruku. Když mi došlo, že by to takhle nešlo, povzdechl jsem, pustil ho a šel pomalu napřed do jeho kabinetu.

Když jsme došli do kabinetu, podle mých obav tam byla 'místní vyhlášená' a mnou neoblíbená tělocvikářka. "Tak.. ehm.." rozhlídl jsem. "Sedni si tamhle."

Yuki

Pozdravil jsem ji a sedl si tam, kam mi řekl učitel. Sklopil jsem pohled a začal si nenápadně kopat nohama. Nic jinýho se ani dělat nedalo, když tu byla ona.

Zazvonilo a podle toho hluku na chodbě jsem usoudil, že všichni se jdou převlíct. "Jdi se taky převlíct." Koukl jsem na Yukiho a čekal, až odejde, abych si mohl oblečení vyměnit za čisté i já a jít učit na chemii.

Yuki

Přikývl jsem a odešel. Došel jsem ke skříňce, vzal si oblečení a odešel se převlíct na záchodky do jiného patra, kde bylo naštěstí volno. Když už jsem se převlíkl, sbalil jsem si tamto oblečení a šel za nahoru. Věci jsem si porovnal do skříňky, popadl batoh a šel do třídy.

Po škole jsem šel pomalým krokem domů, v naději, že Yuki za mnou přijde. Za chvíli jsem za sebou uslyšel rychlé kroky a vedle mě se objevil, kdo jiný, než Yuki. My o vlku a vlk za chvíli přijde. Podíval jsem se na něj, usmál se a pak zas dával pozor na cestu.

Yuki

Šel jsem potichu vedle něho a koukal se do země. Bylo mi trochu trapně a byl jsem i maličko mimo ze školy. Když jsme k němu došli, zas jsem stál na místě a čekal jsem..až mi řekne, že si můžu sednout. Pro dnešek toho mám docela hodně. Mám snad 20 úkolů a málo času.

"Tak se posaď." Nejdřív jsem si našel věci na doučování a pak jsem se sám posadil. Rozložil jsem to na stůl a dal jsem před něj pracovní list. "A tohle vyplň, jsou to ty nejjednodušší věci, které jste brali na zakládce."

Yuki

Přikývl jsem a odložil si batoh, koukl jsem se na papír. Zhluboka jsem se nadechl, vyndal si z penálu tužku a podepřel jsem si hlavu. Začal jsem to pomalu vyplňovat a jen jsem doufal, že si to svým způsobem pamatuji.

Po přesně dvaceti jedna minutách mi to odevzdal celé vyplněné a já mu to, jako vždy, zkontroloval. "Správně," Usmál jsem se. "Až na dvě drobné chybičky, ale jinak je to správně." Uculil jsem se a podíval se na něj. Zářil od ucha k uchu.

Yuki

Podepřel jsem si hlavu a sledoval ho. Měl jsem ze sebe radost, ale tohle je učivo ze základky, takže i zbytečnou. "Mohu dostat další zadání?" Zamumlal jsem a koukl se mu do očí. Nevím, kdy přesně dnešní doučování končí, ale po tom dnešku by nemuselo.

"Jestli chceš." Podstrčil jsem mu něco dalšího a zvedl se k odchodu. "Jdu si udělat kafe. Chceš taky něco k pití?" Zavrtěl hlavou a já se vydal si udělat kafe.

Yuki

Začal jsem dělat další zadání, co mi dal a to už nebylo tak jednoduché. Oddechl jsem a litoval toho rozhodnutí. Když mi přišlo, že by se mohl už vrátit, koukl jsem tím směrem, co odešel.

Udělal jsem si kafe a jemu jsem vzal nějakou limonádu, co jsem našel. S plnýma rukama jsem se vrátil, usadil se na svoje místo a jemu podal limonádu. "Jak ti to jde?" Zeptal jsem se, když si to ode mě vzal.

Yuki

Podíval jsem se na něj a znovu do papíru. "U-um.. ne moc d-dobře." Oddechl jsem a začmáral moji špatnou odpověď, co jsem před chvílí napsal. Načnul jsem si limonádu a napil se. Poté jsem to odložil a podíval se na něj.

"Máš ještě čas." Oddechl jsem a podepřel si hlavu. "Ale jestli nevíš, tak mi to dej a já ti zkotroluju to, co máš."

Yuki

Přisunul jsem papír před něj a koukal na něj. Absolutně netuším jak na tom teďka jsem s výsledkami, protože jsem se na to moc nesoustředil.

Pomalu jsem si to vzal a znovu zkotroloval. Celé jsem to projel pohledem a pak mu to vrátil. "Čtyři chyby. Zkus to opravit. Je to v prvnim, druhym a pátym cvičení." Přikývl a začal znovu psát. No.. spíš na to koukal a asi přemýšlel a já se zatim napil kávy. Než jsem se nadál, papír ležel znovu přede mnou. "Už si to opravil?" Zakýval hlavou. "A správně." Nemohl jsem si odpustit si do něj rýpnout a pak jsem to projel pohledem. "Ještě jedna chyba."

Yuki

Oddechl jsem a vzal si to od něj. Projel jsem to pohledem a opravil to, co mi pořád nesedělo. Když jsem na to prostě ani za nic nemohl přijít, zvedl jsem se, obešel stůl a sedl si mu do klína. Vzal jsem papír a ukázal mu ho. "P-pomůžete mi s tím?" Zamumlal jsem a zase zrudl.

Snažil jsem se na své tváři udržet pokerfacem a ukázal jsem mu tu chybu. "Tohle prohoď s timhle a vyděl tyhle dvě čísla." Prstem jsem mu to ukázal.

Yuki

Přikývl jsem a začal jsem to dělat tak, jak mi řekl. Když se mi to povedlo i se zkouškou, usmál jsem se a podíval se na něj. "D-děkuju." Pošeptal jsem a slezl z něj.

Kývl jsem. "Chceš ještě nějaký test nebo tohle pro dnešek stačí?" Vykoktal jsem rozpačitě ze sebe. Myslím že plán - být v klidu - přestává fungovat.

Yuki

Nechápavě jsem se na něj podíval, protože jsem nechápal jeho tón. "Um.. No..j-já nevím." Zamumlal jsem a sklopil smutně pohled, protože jsem si přišel trapně.

Odkašlal jsem si a rychle se napil kafe. Když jsem ho odložil podíval jsem se na Yukiho. "Můžu něco udělat?" Zeptal jsem se s úsměvem.

Yuki

Sedl jsem si na stůl kousek od něho a přikývl jsem. Sice nevím co, ale co už. Na chvilku jsem se rozhlédl po tom jeho domě a hned jsem se koukl zase na něj.

Chytl jsem ho za ruce, znovu zvedl a posadil jsem ho na sebe. Potom už jsem se trochu zadrhl, ale i tak jsem mu dal pusu.