Tak je to tady. Mám celkem promyšlený i druhý díl a asi bych něco sesmolila i o Petrovi a Daniell, ale nehodlám to psát, pokud nebudete mít zájem, tak dištak napište a já budu pokračovat! Jinak moc děkuju za vše, omlouvám se, že jste na poslední kapitolu tak dlouho čekali. Užijte si ji! (Pokud se Vám zobrazuje fotka, je na ní Carolinne a Thomas!)

*Smith*

Někdo zaťukal na dveře. Thomas svraštil obočí a podíval se směrem ke dveřím, ty se otevřely. ,,Ahoj, omlouvám se, že... vás ruším," byla to Dominica, její hlas byl na její vkus až moc nesmělý. ,,Thomasi, mohl by jsi se tam jít rozloučit? Už je nezvládám, skandují tam tvoje jméno a..." protočila očima a prosebně se na něj podívala. Thomas si prohrábl vlasy a jednu ruku si dal v bok. ,,No, já...," otočil se na mě. ,,Klidně běž," ujistila jsem ho. Přikývl a prošel kolem Dominici. Ta vešla do pokoje a zavřela dveře. ,,Jsi v pohodě?" zeptala se a posadila se na kraj postele. Přikývla jsem. Ucítila jsem, jak mi položila ruku na rameno. ,,To byla řečnická otázka, vím, že nejsi, vím, jak se cítíš," skousla si ret. ,,To asi nevíš," zavrtěla jsem hlavou, jak by mohla, málem mě znásilnil opilý puberťák a já se chvíli na to líbala s největším sukničkářem na škole. ,,Car, stalo se mi něco podobného. Nikdy nezapomenu, jak na mě ten hnusák sáhl, na jeho hlas ani na ten studivý pocit, když mi přiložil nůž ke krku." Zakryla jsem si ústa rukou. ,,A jak to dopadlo?" vyzvídala jsem. Dominica pokrčila rameny. ,,Když mě Tony zachránil, nesl mě zabalenou jen v prostěradle, takže mě možná vidělo tisíce lidí nahou a můžu ti říct, že to nepřeju nikomu," zasmála se. Potřebovala jsem se někomu svěřit a nikdo jiný tam v tu chvíli nebyl, ale měla jsem takové zvláštní tušení, že i kdyby byl, šla bych právě za ní. ,,Víš, já... přijdu si doopravdy strašně. Byla jsem celá rozklepaná a Thomas mě donesl sem a....," nervózně jsem si prohrábla vlasy a snažila se mluvit dál, ,,prostě mě utěšoval a choval se tak mile, že se mi za chvíli udělalo opravdu líp. A pak...," polkla jsem. ,,Líbali jste se?" vyvalila oči. Pomalu, ale rozhodně jsem přikývla. Dominica se trochu zamyslela. ,,A ty se teď cítíš, jako úplně příšerná holka, protože jsi schopná to dělat tak rychle po...," Skočila jsem jí do toho. ,,Přesně tak. Vždycky jsem byla přesvědčená, že kdyby se mi něco podobného stalo, nedotkla bych se kluka aspoň měsíc a teď...," nechala jsem větu doznít do prázdna, protože jsem to sama nechápala. ,,Když se najde někdo, kdo za to stojí, tak se prostě člověku posunou hranice, když tu noc přišel Steve, taky mi nevadilo, když mě pohladil nebo tak," zasmála se. ,,Ale já do něj nejsem zamilovaná!" bránila jsem se. ,,Ne?" protáhla s úšklebkem. ,,Povím ti ještě něco," řekla jsem. Najednou jsem si přišla jak malá, co to vůbec bylo za debilní nápad chtít žít jako ve filmu? ,,Když jsem sem letěla, měla jsem jeden cíl. Prožít tu film. Prožít tu to, co se děje vždycky v těch amerických filmech pro teenagery. To chce přece každá holka, chodit do školy, kde jsou gangy, namyšlený roztleskávačky, hezkej frajírek, kterej se polepší pro nějakou holku a podobně, no ne?" nervózně jsem se zasmála. ,,Jo, to asi jo. Ale, to se ti povedlo nebo ne?" zasmála se. ,,Já chodím s Kapitánem Amerikou, Thomas je bohatej středoškolák, co doma pořádá velký párty, jsou tu roztleskávačky, každý zná každého, jsou tu frajírci i šprti... V čem by ses chtěla víc přiblížit filmu? Přijde mi to dost smyšlený," se smíchem si dala pramen vlasů za ucho a čekala na mou odpověď. ,,A co když chci Thomase jen pro to, že je to ten frajírek? A co když se nepolepší?" ,,Ha! Takže ho chceš!" ,,No... já nevím!" Dominica se přestala smát a s vážnou tváří se na mě podívala. ,,Heleď, jestli chceš Thomase jen proto, že je to sukničkář a je jako z filmu, tak ti radím, začít se dívat na jiný filmy. Thomas teď chodí kolem bazénu, objímá se s každou a každý dá pusu na tvář, ale to ještě neznamená, že je, jakej si myslíš." ,,Podle mě to o něm dost vypovídá." ,,Víš přeci, že se mi dlouho líbil, věř mi, já...." Dominica to nedořekla, protože se dveře otevřeli, stál v nich Thomas. ,,Díky," usmál se na Dominicu, ta přikývla a vstala, když už byla skoro u dveří, otočila se na mě a jedním okem mrkla. ,,Ahoj Car," ušklíbla se a vyšla ven. Thomas zavřel a ještě chvíli s ní za dveřmi o něčem mluvil, ale pak přišel do pokoje.

Seděli jsme každý na jedné straně postele, já opřená v čele a Thomas u nohou. Smáli jsme se a mluvili o naprostých hloupostech, ale ani chvíli nebylo ticho. Vlastně jo, bylo, ale nebylo to takové to trapné ticho, kdy se vám hlavou honí pouze otázka, co máte říct, ale takové to ticho, kdy přemýšlíte, proč s tím člověkem netrávíte víc času. Už to byla hodina od té doby, kdy odešla Dominica, ale mě to přišlo jak minuta, vůbec jsme nemluvili o tom, co se stalo předtím-to mi trochu vadilo-a jen se smáli. ,,Musím ti něco říct," zašeptal zrovna ve chvíli, kdy bylo ticho. ,,Povídej," přikývla jsem. Thomas se zhluboka nadechl, trochu se ušklíbl, ale pak si prohrábl vlasy a vážně se na mě podíval. Bože, byl tak roztomilý s těmi svými frajerskými gesty. ,,Nikdo to neví, jen Dominica, ale," mávl rukou, ,,ani ta neví vše, jsi první, komu to chci říct," oblízl si rty a čekal co já na to. Jen jsem přikývla a hlavou se mi prohnalo tisíc myšlenek, co by to mohlo být. ,,Když mi bylo čtrnáct a chodil jsem na základku, začal jsem chodit s jednou holkou. Lisou.Pak nám bylo patnáct, byli jsme spolu už rok a já v tu chvíli pochopil, že ji opravdu miluju, že to není, že bych chodil jen tak s někým, protože se prostě chci líbat a podobně, opravdu jsem ji miloval... nebo jsem si to v té době minimálně myslel," polkl, jako kdyby váhal, jestli to má doříct, ,,prostě jsme se spolu chtěli vyspat, byla by moje první," přiznal. Poslouchala jsem ho, strašně mě děsilo, kam tím směřuje. ,,Jenomže jí umřel mladší brácha a jejímu tátovi nabídli místo ve Francii. Vzali to, chtěli začít od znova, strašně ji to vzalo a... prostě odletěli. Několik měsíců jsem jí psal přes internet, dopisy a podobně, ale už to nebylo ono, rozhodl jsem se za ní přiletět, no a... Rozešli jsme se. Řekla to jako první, sice jsem věděl, že k tomu dojde, ale nechtěl jsem si to připustit," kousl se do rtu a trochu se zamračil. ,,Takže jsi se stal sukničkářem jen proto, že si měl za sebou takovou zlou zkušenost?" zeptala jsem se, abych mu ukázala, že tomu rozumím. Thomas jen zavrtěl hlavou a něžně zvedl ukazováček, aby mi naznačil, že bude pokračovat a já ať nemluvím. ,,Když jsem šel na střední, pokusil jsem se o místo ve fotbalovém týmu. Kapitánovi jsem se líbil a celkem si mě oblíbil, takže i přesto, že byl o tři roky starší, trávil se mnou dost času a učil mě co a jak, naučil mě spoustu fint. Asi tak v půlce prváku mi řekl, že by chtěl, abych byl kapitánem, ale že to znamená mnohem víc, že jestli chci aby mě zvolili, musím být vzorem. Musí mě obdivovat starší i mladší a spoustu dalších keců. Jde prostě o to, že...," Thomas měl pokrčené nohy, takže teď si o ně opřel ruce a položil si na ně čelo. ,,O to, že...?" povzbudila jsem ho do dalšího mluvení, protože jsem byla zmatená. ,,Měl jsem kolem sebe mít spoustu holek, chodit hezky oblíkanej, mít dobrý známky, jednoduše být frajírek a miláček všech," protočil očima. ,,Takže si začal spát s holkami, jenom proto, aby si se stal kapitánem fotbalového družstva?" Nevěděla jsem, jestli mám být pohoršená a nebo to brát jako dobrý důvod, ale jedno bylo jasné, byl to ten frajírek, o kterém jsem snila a dokonce to i vypadalo, že se polepší. Thomas zvedl oči a zadíval se na mě. Pak si jazykem přejel po vnitřní straně tváře a ještě jednou se ujistil: ,,Slibuješ, že to neřekneš?" Přikývla jsem. ,,Nezačal jsem spát s holkami, jen jsem se postaral o to, aby se to říkalo. Nikdy jsem s žádnou holkou nespal, jediná se kterou jsem chtěl spát byla Lisa. Když Steve, tak se jmenoval ten kapitán, zjistil, že se nehodlám měnit, rozhodl se, že aspoň rozhlásí, že jsem se změnil. Tak samozřejmě, že mě to trochu změnilo, ale ne tak, jak si on myslel. Uvědom si, že jsem nikdy nikomu neřekl, že jsem s někým spal, říkali to jen všichni ostatní a já... jsem to nepopíral." ,,A co ty všechny holky, co mluvili o tom, jak..." ,,Kecaly," nenechal mě to doříct. ,,Jo, líbal jsem se s nimi, někdy možná něco víc, ale vymyslel jsem si vždycky výmluvu. Některé o tom pak nemluvily, jiné si vymyslely, jak jsem příšerný, další si vymyslely seznam holek, se kterými jsem už spal a se kterými ne, jiné tu výmluvu vzaly vážně, ale já jsem s žádnou nespal," vyklopil to ze sebe, jako kdyby to najednou bylo úplně běžné téma. Sklopila jsem hlavu. Napadlo mě jen, že Thomas teda není ten frajírek, do kterého jsem se zamilovala, že to není vůbec kluk z filmu, kluk který měl miliony holek a teď se jich všech vzdá jen pro jednu. Došlo mi, že on není vůbec takový, jaký jsem si myslela, a že můj sen se právě rozplynul. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. Bylo pozdě, Thomas se na mě díval těma modrýma očima a nervózně mrkal, teď už bylo doopravdy pozdě, už jsem ho milovala. Milovala jsem na něm všechno, jeho krátce sestřižené blonďaté vlásky, které se nedaly rozcuchat, jeho malinké oči, ve kterých se dalo vyčíst tisíce emocí a když jste se do nich dívali, měli jste dojem, že je všechno v pohodě. Milovala jsem jeho úzké rty, kterými dokázal dávat ty nejsladší polibky i jeho malé uši, oválný obličej a široká ramena, zbožňovala jsem jeho pihy na zádech, jeho ďůlky na tvářích, jeho svaly na břichu. Zaláskovala jsem se do jeho krásných nohou a do jeho hlasu. Milovala jsem to, jak se ke mně choval, jak vše proměnil v legraci, vždy si šel za svým cílem, a jak hezky mluvil o své rodině a došlo mi, že vždy když jsem s ním, nemyslím na nikoho jiného, protože on je pro mě celý svět. V porovnání s mými předešlými vztahy, bylo tohle... No fajn, ani se to nedalo porovnat. Jako kdyby všechno co se stalo před tímhle byl jen sen, minulý život nebo se to stalo už před dávnou dobou. Kousla jsem se do rtu a pak se k němu naklonila a začala ho líbat, nejspíš to nečekal, ale co. Tohle nebyl život jak ve filmu, tohle byl život jak v knize a já pochopila, že se mi splnilo víc, než jsem si přála, našla jsem pravou lásku. Miluju ho....