Téměř neustále jsem přemýšlela nad tím, komu nakonec dát nebo nedát šanci. Ale i když jsem se hodně snažila, nedokázala jsem se rozhodnout. Oliver byl milý, byl to asi ten nejhodnější člověk, kterého jsem kdy poznala, ale i tak mě myšlenka, že bych začala chodit s ním a u Jamese to vzdala tak nějak nepřipadala správná. Pohroužená do svých myšlenek jsem prožila druhou polovinu exkurze, až nastal poslední den – můj nejmíň oblíbený. Byl to totiž sportovní den. Jestli mi něco vážně nešlo, tak to byl jakýkoli sport. Nesnášela jsem je. A stejně tak jsem nesnášela ten den.

,,A nemohla bych se hodit marot?" zaúpěla jsem, když jsem společně se Stellou brzy ráno pochodovala k nedalekému rozlehlému hřišti určenému k několika sportům.

Nacházelo se na něm několik volejbalových sítí. Jamky pro hru golfu a taky rozlehlé fotbalové hřiště.

,,Nebo bych mohla dělat roztleskávačku!" výskla jsem nadšeně, když mi má kamarádka nápad s nemocí vymluvila, ,,stejně se určitě bude hrát fotbal."

Stella na mě upřela svůj pohled a ironicky se zachechtala.

,,Co je na tom k smíchu?" vyprskla jsem ze sebe dotčeně. Moc dlouho jsem si však vážný výraz udržet nedokázala a rozesmála se. Bylo pravdou, že bych se dřív mohla stát balónem než roztleskávačkou. Má postava by tomu rozhodně odpovídala. Ne, že bych teda byla nějak obézní, ale říkat o sobě, že jsem byla hubená, jsem také nemohla.

,,Já vážně nechci," kňourala jsem dál, když mě smích přešel.

,,To přežiješ, je to jenom jeden den," snažila se mě uklidnit Stella.

Netrvalo to dlouho a všichni jsme došli na hřiště. Učitelé nás nechali hlasovat o to, jaká hra se bude hrát. Přesně jak jsem očekávala, vyhrál fotbal, ale učitelům se nechtěl hrát, protože se prý hrál každý rok a tak se vybral sport s druhým nejvyšším počtem hlasů – golf. No paráda.

,,Rozdělte se do dvojic, kdo trefí víc jamek, vyhrál," pronesl jeden z učitelů, zatímco druhý s pár mými spolužáky dovezli z nedaleké dřevěné boudy košíky s hůlkami.

Otráveně jsem se podívala na Stellu. V té samé chvíli k ní však přispěchal Oliver, něco jí pošeptal a pak se oba podívali na mě a pak na nedaleko postávajícího Jamese a mrkli.

,,Myslela jsem si, že už si to vzdal," zaúpěla jsem s pohledem namířeným na Olivera.

,,Já se nikdy nevzdávám," odpověděl mi na to a vesele na mě vyplázl jazyk.

Frustrovaně jsem si povzdychla a pár pomalými krůčky se přiblížila k Jamesovi. ,,Musím tě upozornit, že jsem totálně marná," zamumlala jsem potichu.

James mi na to nic neodpověděl, pouze si mlčky vybíral z malého košíku ideální hůlku. Vypadalo to, že výběr takové hole byl docela nelehký úkol. No pro mě to byla hračka. Prostě jsem popadla první, co mi přišla pod ruku, stejně jsem netušila, jakou bych měla správně mít.

,,Dáma první," vyzval mě James, když jsem si s vystrčeným jazykem usadila míček na místo odpalu. Světe div se tam po pár marných pokusech zůstal.

Nervózně jsem se narovnala a rozhlédla se kolem sebe. Někteří mí spolužáci už naštěstí hráli a tak jsem mohla nenápadně odkoukat správný postoj. Po chvilce pozorování jsem o kousek odstoupila, postavila se mírně bokem k míčku, rozkročila nohy, pevně uchytila holi do obou rukou a s hlubokým výdechem se rozmáchla.

Bohužel jsem nepočítala s tím, jak moc se mi nervozitou potily dlaně a hůlka mi z nich vyletěla a rozletěla se místo míčku vzduchem. ,,Sakra," zaklela jsem, když jsem si všimla, že mám prázdné ruce a pak pohled namířila na letící hůlku.

Jako na povel se na mě všichni okolo otočili, a když jim došlo, co se stalo, hlasitě se rozesmáli. Dokonce i Oliver se Stellou propukli v smích. Zpražila jsem ty dva zamračeným pohledem a ráznými kroky si to namířila na místo, kam dopadla má hůlka.

,,Ha..ha...fakt vtipný," brblala jsem si pro sebe naštvaně. Ze všeho nejraději bych tam tu hůl nechala a zmizela někam pryč. Proč nás jen do těch sportů museli nutit.

,,Držíš jí špatně," pronesl ke mně James, když jsem se k němu se zachmuřeným výrazem vrátila.

,,Hm," vydala jsem ze sebe a naštvaně čekala, až mi předvede, jak se to mělo správně dělat.

On se však místo toho, aby odpálil svůj míček, přiblížil ke mně. ,,Postav se jak si stála," nakázal mi a obešel mě tak, aby stál těsně za mnou. Celá překvapená jsem udělala to, co chtěl. Najednou jsem na rukou ucítila jeho dotek. Hýbal s mými pažemi, nastavoval si je do správných pozic a já v té chvíli byla v sedmém nebi.