Nikdo nic neříkal. Pepper se snažila zůstat v klidu a nedělat ukvapené závěry. Možná jen špatně slyšela…

„Asi bychom měli jít,“ poznamenala tiše Natasha s pohledem upřeným na Rhodeyho a Buckyho, kteří ani neprotestovali a okamžitě se zvedli, načež se šli posadit k jinému stolu. „Pokuste se to vyřešit klidně,“ promluvila k Tonymu a Peterovi, než se také zvedla. „Kdybys mě potřebovala, budu támhle,“ dodala ještě směrem k Pep a ukázala na stůl, u kterého seděli Rhodey s Buckym.

Pepper se beze slova posadila vedle Petera, na místo, kde předtím seděla Nat, a trpělivě čekala, až jeden z nich promluví. A mezitím se v duchu proklínala za svou včerejší bláhovost. Samozřejmě, že jim to štěstí nevydrželo navěky. Takhle to u nich totiž nefunguje. Nikdy nefungovalo a nikdy nejspíš fungovat nebude. Bylo jim vždy dopřáno jen omezené množství štěstí a bezstarostných chvil, než se opět něco pokazilo.

„Chceš důvod? Fajn, dám ti důvod. Je to moje sestra!“ sykl Peter. Věděl, že se to nejspíš nehodilo, jenže si nemohl pomoc. Nechtěl, aby se to zamluvilo. Nemohlo se to zamluvit. V sázce toho bylo příliš mnoho. Musel ochránit každého člena své rodiny, ne jen ty, se kterými vyrůstal. Včera šel s Teresou dobrovolně, aby ochránil svou rodinu. Stejně tak ale musí ochránit i ji. I ona je jeho rodina.

„Vážně se snažím nepanikařit, ale momentálně mi to moc nejde, takže se vás zeptám ještě jednou – o čem to mluvíte?“ zeptala se vyrovnaným hlasem a stálo ji to veškerou její sílu.

Tony si povzdechl a unaveně si promnul obličej. „Přišli jsme na to, kdo stojí za Peterovým posledním únosem,“ svěřil se jí šeptem. „Včera došlo k dalšímu pokusu-“

„Nebyl to tak úplně únos,“ přerušil ho Peter, čímž si od Tonyho vysloužil varovný pohled.

„Přestaňte!“ vyjekla Pepper, která už to nemohla vydržet. „Přestaňte se dohadovat a konečně mi řekněte, co se děje!“

„Vypadá to, že za vším stojí nějaká Teresa. Údajně se jedná o Peterovu sestru,“ vysvětlil neochotně Tony. Sám ještě neměl možnost tuto novou informaci zpracovat a vůbec netušil, jak by na to mohla Pepper reagovat.

„Sestru? O čem to mluvíš? Jak jako sestru?“ nechápala a pohledem střídavě přelétala mezi Tonym a Peterem.

„Ukázalo se, že Peter nebyl jediné dítě, které Mary měla. Chápu, že je to pro tebe šokující-“

„Co tím jako myslíš, že není jediné dítě, které Mary měla? To máš jako někde ještě dceru?“ hlesla, zatímco se snažila udržet si pravidelné dýchání. Cítila, jak se jí pomalu zmocňuje panika a záchvat úzkosti nebylo zrovna něco, co by chtěla zažít den po svatbě.

„Cože?! Ne! To není moje dcera!“

„Nemusíš u toho znít tak znechuceně,“ odsekl podrážděně Peter.

„Nepleť se do toho! Budeš mít ještě co vysvětlovat,“ uzemnil ho Tony.

Pepper je po tomhle přestala vnímat. Myslela si, že už budou mít od Mary klid, ale i když byla už rok mrtvá, i tak jim dál znepříjemňovala život. Ale to nebylo to jediné, o čem přemýšlela. Nemohla pochopit, jak mohla Mary mít dvě děti. Proč zrovna ona měla takové štěstí? Čím si to Mary zasloužila? Proč ona mohla mít děti a Pepper ne? Ta ženská ji připravila o její miminko, zatímco sama byla dvojnásobnou matkou! Jak mohla? To opravdu neměla žádné svědomí?

Letmo pohlédla na Petera. S Tonym se o něčem dohadovali, ale Pepper nemohla rozeznat, co říkají. Připadala si, jako by tu s nimi ani nebyla, ale jen je pozorovala odněkud z dálky. Najednou měla pocit, že zklamala. Možná, že kdyby to tenkrát dopadlo jinak… Kdyby dokázala své dítě před Mary uchránit, mohl mít Peter sourozence, který by ho miloval a nepokoušel by se ho zabít. Možná by se pak tolik nepokoušel zachránit svou sestru, o které neměl celý svůj život nejmenší tušení. A kdyby se mohla nadechnout, pravděpodobně by jí došlo, jak moc iracionální právě byla. Jenže ona doslova nemohla popadnout dech a jediné, na co myslela, bylo to, že selhala.

„Pep, lásko, posloucháš mě?“ oslovil ji opatrně Tony a chytil ji za ruku.

„Já…“ zasípala a věnovala jim zmatený pohled. Oba ji sledovali se starostmi v očích, což pro ni momentálně bylo moc. Pomalu se vyprostila z Tonyho sevření. „Já… já teď asi musím… musím na vzduch,“ dostala ze sebe a rychle vstala. Trochu se jí u toho zatočila hlava, ale ustála to.

„Mami-“ začal Peter, ale Pepper nezůstala, aby si vyslechla, co měl na srdci. Místo toho se skoro až rozběhla ven.

Tony se postavil a chystal se ji následovat, ale do cesty se mu postavila Natasha. „Měl bys ji nechat, ať to vstřebá,“ domlouvala mu.

„Vidělas ji? Nemyslím si, že by teď měla být sama,“ povzdechl si ustaraně Tony.

„Je to dost velký šok, Tony, dej jí čas. Musíme teď vyřešit, co dál. Zítra máte odlétat na líbanky, tam se odreagujete. S Brucem zůstaneme u vás a dáme pozor na Petera, jak jsme plánovali-“

„Zbláznila ses?! To si fakt myslíš, že někam poletíme?“

„Pojďme si o tom promluvit s ostatními. Pokud po vás Teresa půjde, měli byste zmizet,“ řekla pevným hlasem a donutila ho se zase posadit. Všichni teď byli příliš emocionální a ona byla docela ráda za to, že tu měla Buckyho, který fungoval podobně jako ona. Alespoň na sobě necítila tak velký nátlak.

Jídelna se pomalu začínala plnit ostatními hosty, a tak se rozhodli počkat na ostatní členy týmu, než se pustí do dalšího plánování. Na snídani se chystala i Michelle, která se vracela ze svého ranního focení východu slunce. A velmi ji zaskočilo, když našla před vchodem Pepper, která roztěkaně přecházela z jedné strany na druhou.

„Pepper!“ pozdravila ji, ale žena s jahodově blonďatými vlasy její přítomnost vůbec nevzala na vědomí. „Jste v pořádku?“ zeptala se nervózně. „Mám pro někoho dojít? Pro Petera? Pro vašeho muže?“ ptala se dál, když stále nedostala žádnou odpověď.

„Ne!“ vyjekla, ale víc neřekla.

„Dobře,“ zamumlala hnědovláska. „Žádný Peter ani Tony,“ ujistila ji, zatímco se snažila vymyslet, co má dělat. Tušila, že Pepper právě prožívá záchvat úzkosti, jenže nevěděla, co musí udělat pro to, aby jí pomohla.

A pak ji to napadlo.

„Hned jsem zpátky,“ vyhrkla spěšně a rozběhla se dovnitř. Muž, kterého hledala, měl pokoj v prvním patře, takže pomerně rychle doběhla ke dveřím od jeho pokoje, na které začala bez váhání zběsile bušit.

„Nejsem tady!“ ozval se tlumený hlas z druhé strany.

„Prosím, jde o Pepper,“ křikla na něj přes dveře. Musela se malinko usmát, když se po jejím boku téměř ve vteřině objevil tmavovlasý muž. A to jen kvůli tomu, že zmínila její jméno.

„Co se děje?“ zeptal se starostlivě a věnoval jí netrpělivý pohled.

„Pojďte za mnou,“ pobídla jej a rozběhla se zase zpátky ven.