Den, na který všichni čekali. Den, který měl přivést zkázu a utrpení. Den, kdy Chanovi rupne cévka a šílenství zaplní jeho hlavu.

Den... Kdy konečně přišel na řadu příběh od jistého turn.in.for.what, který mu dokonce poslal dva, aby sis snad mohl vybrat.

Jen při pohledu na obálky knih Chanovi přejel mráz po zádech, avšak názvy? Normálně eňo-ňuňo.

Na prvním byl obrázek z nějakého BL, kde nebyly vidět obličeje, pouze jejich krásná, necenzurovaná těla, avšak aby se o to platforma nepostarala, na milimetry nic konkrétního vidět nešlo a obrázek byl přesně v rozměrech, aby nic neukazoval, přestože bylo velice jasné, co vyobrazuje.

Na druhém byl pouhý obrázek klece a špatný edit jednoho z idolů, jak si, nejspíše fotka pořízená z koncertu, sundává košili, pod kterou samozřejmě nic nemá.

Názvy však dorazily Chana úplně. 'Bublifuk' a 'Okurka' ve spojení '🔞❌😛' nevěštilo nic dobrého.

„Fajn, takže..." hypnotizoval mobil, zatímco se snažil lépe uhnízdit ve své posteli. Čas hlásil něco málo po druhé ráno, což byla obvyklá doba pro Chana, kdy jeho mysl nebyla zrovna přátelská a sklony k sebepoškozování jakýmkoliv způsobem vzrůstaly; proto se rozhodl konečně otevřít zprávy od Jeongina.

„Fajn! Tak třeba tohle-" vyjekl a prudce udeřil na displej mobilu. Obrazovka se načítala, než zobrazila možnost čtení a anotaci.

„Láska ve skupině? Nemožné! A nebo...? Po natáčení m/v se věci zvrtnout 😎. Jak? Dozvíte se když budete číst😛," Chan sjel pohledem níž, „varování: seksík, sprosťárny... Já vím, že ti máte rady🤭😏"

...

„Můžu ještě vycouvat?" A klik na tlačítko 'číst'.

☆

Postel se třásla, jak moc sebou bělovlasý chlapec škubal a cukal, jak moc nedokázal odolávat přívalu trapnosti, kterou pociťoval z knihy 'Bublifuk'.

„Dobře, takže jsou v koupelně, lezou do sprcháče, good to know I guess, co teď?... Zapnul jsem vodu a začal jsem se mýt, ale můj milenec se mě zmocnil a přirazil na stěnu. Musel jsem se zapírat, když učit, jak mu milenec... Vážně autorka změnila v půlce věty ich na er-formu? Bože, amatér... prsty klouže mezi půlky k otvoru touhy- " Chan zaječel, jak moc se styděl, že to řekl nahlas.

Zhluboka se nadechl, než pokračoval: „a parkrát pohladil zvrásnělou, hebkou, kouzelnou, příjemnou na dotek pokožku. Druhou rukou mi zajel do rozkroku s začal si hrát s mým pubickým ochlupením, různě si kroutil chlupy kolem prstu- AAAAAA," zaječel opakovaně, následně se kousaje do prstu.

Nádech, výdech, nádech, řev, nádech, výdech.

„... Ruka se následně přesunula na jeho zadeček- not zadeček," zakňoural, „a masírování jeho půlky. Cítil jsem, jak jsem vzrušený a jak mi touha spaluje lůno... Nemají to jen ženy?... Chtěl jsem víc. A můj milenec to poznal a proto stáhl obě ruce a vzal do nich lahev mýdla. „Co, těšíš se, až budeš hezky čisťoulinkatý?" zavrněl mu do ucha a prorazil jeho kruhový svěrač mezi půlkama... Jak někdo s takovou znalostí anatomie může napsat, že má týpek lůno?! O můj bože... Prstem začal pohybovat a různě hladit stěny mého tlustého střeva... Aneb další možnost, jak erotickou scénu proměnil na prohlídku prostaty... Tak počkat, moment- on jako lubrikant používá to mýdlo?!"

Chanovi to začalo šrotovat v hlavě. Okamžitě klikl na obrazovku, aby mu v levém horním rohu vyjel název - Bublifuk. „N-ne," vykoktal, „n-ne to ne! Nenenenenene prosím, ne!"

☆

... Ale ano. Opravdu se kniha ubírala směrem, kterým myslel a kvůli kterému se poslední půl hodinu modlil. K jakému Bohu? Ke všem. Dokonce si skočil do nedalekého kostela pro svěcenou vodu, kterou mu původně nechtěli dát, ani když jim řekl proč... A tak faráři přečetl o otvoru touhy a rázem měl v pokoji dvě plné dvoulitrové flašky od minerálky.

Právě dopíjel druhou sklenici. Christ věděl, že takto se voda neužívá... Ale byl zoufalý. Ještě pokřísil pár kapkami svůj mobil, než jej utřel a pokračoval.

„... Když byl pořádně připravený, pěna mu tekoucí po stehnech, namazal jsem si penis mýdlem a pořádně ho chytl oběma rukama za boky..." Chlapec složil mobil do klína a zakoukal se ve tmě do stromu, kde už se ani příšery naschovávaly, aby neviděly do mobilu. „Zaprvé ona si co pět minut hází kostkou, jakou formou a z jakého pohledu to bude? Zadruhé... Kámo, neříkej mi, že tvá erekce je v přesném úhlu k jeho... Eh... No... K NĚMU!" vyjekl, než začal vydávat divné zvuky a vtiskl si polštář do obličeje.

☆

„... Zajížděl jsem do něj za doprovodu čvachtavých zvuků. Bublinky létaly všude okolo, jak mýdlo pěnilo v jeho konečníku. Naštěstí nás kryla tekoucí voda-"

Idol se zarazil. Vykulil oči. Zrudl.

„VY MI CHCETE ŘÍCT, ŽE TA VODA CELOU DOBU TEČE?! VOLE, TAK VYPNI TU VODU, BITCH, JAKÝ TO BUDE ÚČET ZA ELEKTŘINU?!" začal pokřikovat, než mu došel význam jeho vlastních slov.

Unaveně, zmožený životem, lépe řečeno wattpadem, dopadl na postel a do rána koukal do stropu.

K druhém z příběhů od Jeongina se samozřejmě nedostal a vůbec to neměl v plánu. Naopak... Měl v plánu něco lepšího.

☆

Já... Se k tomu asi ani nechci vyjadřovat?

Nejhorší je, že tohle jsem OPRAVDU četla... Teda tak 80 % z toho, zbytek jsem upravila a dopsala, jelikož... Jsem to nedočetla, ale máme to s kamarády v plánu. 🥲

Každopádně otvor touhy není z mé hlavy a autorku za to proklínám... To stejně s popisem jisté pokožky... Just whyyy

Každopádně toto byla oficiálně předposlední kapitola! ^^ Můžete tak nejspíš tušit, co má Chan v plánu. Xd

Snad se líbila! Hlasy a komentáře moc potěší. ʚ♡⃛ɞ(ू•ᴗ•ू❁)

Ps: by: drama_kvetin

Ono totiž to s tím účtem za elektřinu jsem opravdu zařvala, když jsme to četli... Můj mozek to lehce vzdával. Xdd

Tak papa^_^