Jak to bylo doopravdy?

A pak všichni umřeli.

Nebo že by ne?

Zdá se, že takto končí asi každý příběh, jehož autorkou se stanu já. Není příběhu beze smrti. Vážně. Snad jenom má roztomilá prvotina Sherlock and I (neumím najít ten symbol pro and, chudák já) se obešla bez zabití nějaké mé postavy. Hm, asi proto jsem ji zabila v povídce, která se k tomu nijak nevztahovala. Ne, počkat, to byla jiná postava. Jo, takže i v Sherlockovi jsem zabíjela ty hodné. Kdo je ale ten hodný u Draculy?

Jak vám mám převyprávět celý Gabrielův příběh? Jak to uchopit, kde začít? Ani doteď to nevím, ale zkusím to nějak sesmolit. Poslouchám Vivaldiho, pořádně nevidím na monitor, protože moje vysoce citlivé oči nesnesou cibuli i dvě hodiny po jejím odstranění z mého dosahu, v mysli mi při té krásné hudbě běhají nové scény pro Vladovu minulost a aspoň kousínkem svého vidění zabíhám očičky k šuplíku, kam jsem zamkla knihu s tematikou Draculy, co mám rozečtou a hrozně bych v ní chtěla pokračovat. Ale já musím nejdřív vyřešit tento příběh. Co třeba malou rekapitulací?

Gabriela a jeho nový, ještě nekompletní tým, jsme opustili ve chvíli, kdy se Nora s Benem vydávali do jakéhosi prapodivného krámku. Nick se setkal s Gabrielem, odhalil existenci Amelie, stejně jako to, že právě ona je Gabrielovou slabinou. Valerie, vůdce spolku brašovských lovců, musela krotit Nickovy vášně, mít ho pod dohledem a zároveň prozkoumat možnou existenci Draculy dle platných pravidel a řádu lovců. Declan byl stejně mrzutý a k ničemu jako vždycky. Quincey se někam stáhl. A nad hlavami všech pořád visela otázka pro nás neznámé Amandy. Moc otázníků, málo otázek. Snad je teď zodpovím všechny. Přidejme k tomu Silase a máme tady román už jen z toho převyprávění.

Jak to tedy všechno mělo pokračovat?

Má tvorba skončila právě ve chvíli, kdy měla na scénu vstoupit nová postava. Již víme, že Silas založil novou rasu – upíry. Sám byl něco jako čaroděj, ale takové označení mi pro něj přijde moc...směšné. Každopádně, Drákulovi potomci nenáviděli po celá staletí všechny, kdo jim byť jen trochu připomínali magii, protože pro ně magie a plémě čarodějů vzešla právě od Silase. Zákonitě je tedy neměli rádi. Zabili by i prostou bylinkářku, kdyby nebyli sami dost osvícení, ale to není tolik podstatné. Nová postava patřila právě k tolik nenáviděným mágům. Jmenuje se Naya a je vskutku kouzelná!

Nikdy jsem nechtěla pracovat přímo s magií a nějakými formulemi, proto jsem z Nayi udělala něco jako...jasnovidku. Nora s Benem přišli do jejího malého okultního krámku, kde si Nora s nadšením sobě vlastním chtěla nechat vyložit svou budoucnost. Benovi se to však ani za mák nelíbilo. Vzhledem k tomu, co už věděl, to pro něj bylo zahrávání s něčím, s čím by si rozhodně neměli začínat. Jenže Nora a její nadšení ho nakonec udolaly. Všimli jste si, že měl Ben pro Noru slabost? No ještě aby nakonec nesvolil. Rovnou vám řeknu, že Naya je hodná. Moc milá žena. Posléze byste se dověděli, že o existenci původního „mága" – Silase – ví a nemá ho ráda, protože ona se o takový dar neprosila. V jejím krámku dojde také k nečekanému zkratu, který ji fascinuje, Bena děsí a Noru děsí k smrti. Od té doby se měla táhnout nová linka. Vyprávět vám ale všechno postupně zkrátka nejde. Protože v tak komplikovaném příběhu nelze udržet jednotnou linii. Půjdu proto spíše po postavách. A to po těch spíše vedlejších.

Pamatujete na záhadnou Amandu? Amelie, tedy Ilona, k ní měla velice blízko. A Quincey, Amandin otec, měl velice blízko rovněž k Amelii, která ho ale stále odstrkovala, protože nebyla jeho dcera, za jakou ji považoval. Myslela jsem, že to bude snadno odhalitelné, ale asi jsem se mýlila. Možná má filozofie nebyla příliš pochopena. Jaká filozofie? Inu, hleďte.



Tadá!

V prvním díle jsem pracovala s myšlenkou minulých životů. Míniným minulým životem byla Arya, proto ji to ke Gabrielovi tak nevysvětlitelně táhlo. A vidíte. Irina byla pro změnu Amandiným minulým životem. Amanda však patřila k citlivějším jedincům, takže ji její minulost navštěvovala ve snech. Její křehká duše se tomu nedokázala bránit. Myslela, že blouzní. Díky Noře začala své vize přetvářet do obrazů, které Quincey ukázal Gabrielovi. Výjevy z minulosti, které Amandu strašily a nedokázala jim porozumět, byly vzpomínky na Irinu a všechno, co bylo spojené s ní a s Vladem.

BUM!

Jo, tohle se mi hodně moc líbilo. Trochu mě mrzí, že tento zvrat už skutečně nikdy nepoužiji, protože plány se kompletně změnily. Ale myšlenka to byla dobrá, ne? :D

Pak tady máme Nicka. Ano, Nick byl pro vás jistě odporný, ale já se při jeho psaní vždycky zvráceně usmívala a užívala si to. Mám jeho vlastní zvrácenost ráda. A momentálně se jeho postavou zaobírám a chci ji přetransformovat do nové verze. A myslím, že se mi to daří. Jeho obludná zvrácenost zůstane zachována. Možná ho jen trošku usměrním, protože jeho původní zarputilá nenávist k upírům a k Drákulovi by příliš nekorespondovala s tím, v jaké pozici ho chci mít v novém kabátku. Ale řeknu vám...lidi, to je bomba! Spojení dvou nejodpornějších lidí, co jsem kdy dokázala vymyslet, se mi hrozně líbí! :D Ještě bychom si ale měli ozřejmit, proč vlastně Nick ty upíry tolik nenáviděl. Nějaké náznaky jsem vám již ukázala v kapitolách, ale jeho minulost měla přijít na přetřes až mnohem později. Nick měl jednoho dobrého kamaráda, který mu byl skoro bratrem. Čekaly ho velké věci – rodina. Jeho těhotná manželka byla celým jeho světem. A ten svět se zbortil ve chvíli, kdy její manžel našel v ložnici upíra, který rdousil jeho životní lásku a vysál z ní všechen život. Tato událost ho natolik zdrtila, že již nebyl schopen rozumně uvažovat. Nick se svému dobrému příteli snažil pomoci, věřil mu a pátral spolu s ním. Jeho kamarád však nedokázal takovou ránu ustát a vzal si život. A tím začala Nickova cesta jakožto lovce upírů. Možná toto zachovám. Ale spíše to zase změním, protože mě tak napadá, že můj krásný záporák by měl Nicka do toho boje spíše nějak vmanipulovat. Takže, kdo ví. Muhahá!

A jak to bylo s dalšími lovci?

Právě těsně po příchodu Nayi měla mít Valerie, vůdce brašovského spolku, velice zajímavou návštěvu. Vysoce postaveného muže, jemuž jsem ještě nepřiřkla konkrétní pozici, protože jsem nejdříve musela nastudovat politický systém Rumunska a k tomu jsem se již nedostala. Tento movitý a vlivný návštěvník neměl být nikdo jiný než...

Silas! Ano, Silas se měl dostat do hry! Proč neposkytnout cenné informace a značné prostředky na zlikvidování svého úhlavního nepřítele, který vám jde po krku? Silas začal spolupracovat s Valerií, stále mimo Gabrielovo vidění. Měla jsem ovšem v hlavě nádhernou scénu, kdy měl Gabriel zmasakrovat početnou skupinů lovců a vystavit ji na odiv celému spolku, aby viděli, kdo je tady pán a kdo vyhraje. Samozřejmě, že by je zmasakrovali André, Damien a Seth. Nástroje samotného ďábla.

A jak se mělo našeúderné trio?

Inu, tak po různu. Seth neměl mít v příběhu valný vliv, byl spíše drzý prudič. Damien měl mít výsostnou roli. A André...asi tu největší.

Přeskočím-li mnoho různých detailů, dostali bychom se k velkému střetu. Nebo před velký střet. Gabriel, natolik smělý a odhodlaný, nechal unést Valerii. Řeknu vám, ta ženská není zlá jen proto, že je lovec. Valeriina pohnutá minulost skrývala mnoho místa k pochopení upírů. Patřila k váženému a mocnému rodu ze západní Evropy a její rodina patřila k lovcům po celá staletí. Jeden předek byl však z rodinné historie vymazán. Proč? Sám se stal upírem a o tom renomovaná lovecká rodina nemůže mluvit. Valerie a její bratr Viktor byli vychováni pod přísným dohledem otce, který byl zapálený odpůrce upírů. Viktor to zdědil po něm a stát se lovcem pro něj bylo přirozené. Ve Valerii ovšem klíčily pocity běžné normálním lidem. Opravdu, Viktor normální nebyl, i když ho mám strašně ráda. Valerie je žena, tudíž zná soucit, porozumění, něhu. Otec se to z ní snažil doslova vymlátit. Stal se z ní lovec, ale po několika dlouhých rozpravách s Gabrielem ho dokázala pochopit. Nepotřebovala ho zabít. Chtěla ho zachránit. Během svého pobytu v zajetí na ni dohlížel Damien, který i přes svou zapšklost a prvotní nezájem a tvrdost zjistil, že se mu ta blondýnka vlastně líbí, rozumí si s ní a přijde mu...zkrátka kouzelná. Ano, Gabriel nechal Valerii unést, ale spíše proto, aby si mohli pokecat. Během tohoto pobytu došla Valerie k mnoha prozřením.

Přestože si ale získáte pochopení hlavy loveckého spolku, neznamená to, že hon okamžitě přestane. Vlastně, když začnete kopat za upíry, zákonitě se stanete cílem. Takže pro Nicka už nebylo tak těžké poštvat lovce proti Gabrielovi, ale on sám raději pracuje na vlastní pěst.

Ještě vám ukážu toho luxusního bráchu!

Viktor se měl vlastně stát základem pro mé volné pokračování. Měl to být ten nejdokonalejší badass záporák ever. Později vám řeknu proč. Ach jo. Byla by to vážně paráda.

Ale zase zpátky k původnímu.

Tentokrát bych vám ráda osvětlila minulost Declana. Jeho příběh měl být rozvíjen společně s Norou, ti dva spolu měli trávit čím dál víc času. Declan se mi jako člověk docela líbil, jako upír byl...na kůl do srdce. Declan ovšem patřil k zámožné rodině obchodníků, jež se nebála kvůli obchodu překonávat i rozlehlé vodní plochy. Roku 1812 se však měl Declan oženit. Nechtělo se mu do toho. Jeho mladičká snoubenka sice byla rozkošná a milá, ale na nějaké vdavky neměl Declan ani pomyšlení. A jelikož na zásnubním večírku potkal o mnoho zajímavější ženu, slovo dalo slovo a ona přiměla Declana k tomu, aby si vybral, jaký život chce žít. Utekli spolu dostavníkem. Svého syna už rodina nikdy nenašla, pouze opuštěný dostavník, který novorozený upír opustil dříve, než ho našli lidé. V rodinné historii je to smutný mezník, z Declanova pohledu je však ještě smutnější. Posloužil totiž jako jídlo a hračka jedné dravé upírce.

Chudáček malý, co? Škrtám ho, pro nové plány nemá jeho postava prakticky žádný účel. Možná, opravdu jen možná, se mi ho zželí kvůli Benovi.

Ach, Beník Beník. Co všechno vám k němu mám říct? Těžko posoudit. Beník se nám zamiloval do Nory, to asi všichni pochopili okamžitě. Nepotěší vás ovšem to, že Ben a Nora spolu nikdy neměli tvořit pár. Noru jsem totiž chtěla dát Declanovi. Z toho by vznikla rivalita mezi přáteli, která by nakonec vyústila v Benovu zradu, za což by samozřejmě mohl Nick, který by tohoto ublíženého mládence velice umě zmanipuloval a poštval proti upírům. Tadá! Nakonec by se mu ale rozsvítilo, nebojte. Jistě vás potěší zpráva, že zabít jsem ho nechtěla. Kdepak, měl přihlížet šťastnému znovushledání Declana a Nory, kterak spolu opouští Brašov a jdou spolu vstříc nesmrtelnému životu. Vidíte tu vějičku? Chytila jsem vás? Haha! Ben se měl dokonce stát významnou postavou onoho volného pokračování. Jen tak by the way.

Pokud jde o Zaru, její největší role tkvěla v tom, že odhalila historii samotného Silase. Jaká vlastně byla? Kde měl ten zmetek původ? Je to taky docela složitá minulost, ale já jí už nepřikládám žádnou váhu, když jsem se rozhodla nechat Silase jednou provždy zmizet. Ve zkratce: jeho původ sahá až do dob krále Artuše, kdy nabyl větší důležitosti Merlin a Silas, zneuznaný a nedoceněný, se rozhodl odejít a najít si jiné útočiště, kde by se tou největší silou stal on sám. Tak se dostal do Rumunska. Protože mu Merlin nakopal zadek. Šupák jeden!

V tuto chvíli opravdu nevím, co víc vám mám prozradit. Ano, ze všeho nejvíc vás určitě zajímá osud Gabriela a Amelie, stejně jako jejich minulost. Myslím ale, že tohle si ještě nechám jako takové velké tajemství. Protože to, co jsem si k nim vymyslela, prakticky celé zachovám a využiji v nové verzi. A to by už nebylo překvapení. Nastane tam pár drobných úprav, ale minimálně jejich propojené osudy až do Iloniny proměny v upíra zůstanou totožné. Poté trošku upravím Ilonu, protože v nové verzi bude mít její postava trochu jinou pozici.

Co se týče Nory, asi vám můžu říct, že se měla stát upírem. Netuším, jestli si toto zachovám...možná asi ne. Ale v Posledním vzepětí měla být nakonec otrávena a spousta lidí i upírů orodovala za její záchranu. Gabriel nutil Declana, aby ji proměnil, ten to ovšem odmítal, protože jí nechtěl takhle ublížit. Nakonec to udělal někdo jiný. Víc vám o této situaci neřeknu, tajemství dalšího psaní! Ale proto nakonec Declan s Norou odešli vstříc svému nesmrtelnému životu.

A jak to dopadlo s ostatními?

Přesuneme se k závěrečnému střetu. Nick unesl Valerii, protože ji už neuznával jako loveckou autoritu. Silas zase unesl Zaru a ti dva se tak nějak prostě našli v horách, kde se mělo odehrát poslední střetnutí. Možná by se Nick a Silas nakonec jakože spojili. Tam byla ještě nějaká slepá místa.

Každopádně, Zara byla zachráněna. Měl jí v tom pomoci Ben, který tou dobou už přišel zpátky k rozumu. U Valerie to bylo horší. Během svého pobytu u Gabriela na ni vlastně většinové dohlíželo mé trio. No a Andrého role tkvěla v tom, že Valerii zachránil...dvakrát. Mimo to, že ji vysvobodil, ji taky proměnil v upíra, protože umírala. S jejím svolením, samozřejmě. André by to jen tak neudělal, na to byl moc zásadový. Nakonec však za její záchranu zaplatil svým vlastním životem. Předpokládám, že ho zabil Nick. Valerie však na jeho oběť nikdy neměla zapomenout, protože ji zachránil upír, to stvoření, které měla dle své rodiny nenávidět. Takže Damien tím vlastně získal nesmrtelnou družku, protože ti dva se prostě měli rádi. A jako Andrého pravá ruka se měl Damien stát také novým vůdcem upírského klanu. A teď si vemte, že jste vůdce upírského klanu a za družku máte ženu, která bývala velice produktivním lovcem. Valerie to neměla mít vůbec snadné.

V úplném závěru díla měla Zara při poklidném shledání všech přeživších mluvit s Gabrielem, který jí věnoval veškeré kousky ze své sbírky. Jeho brnění, meč, prsteny, listiny a dokumenty...všechno. Zara tak mohla pokračovat ve své práci a díky Gabrielovi se z ní mohla stát opravdu významná historička, která očistila jméno Vlada Tepše, který vešel ve známost jako zrádce, avšak díky všemu, co jí Gabriel daroval, dokázala nakonec pravý opak.

Pokud jde úplně o ty vedlejší postavy, Quincey se v tom celém nějak ztrácel, ale nakonec se obětoval a zemřel hrdinnou smrtí, nadšen, že opět uvidí svou milovanou dceru. Upřímně přiznávám, že Naya neměla jasně daný konec. Pomáhala Gabrielovi, který ji neměl moc rád, protože byla spolčená s magií, ale nezabil ji. Pomohli si navzájem. Jen vám přesně neřeknu, jak její linka skončila. Všechny možnosti byly otevřené.

Gabriel a Silas se nakonec střetli. Byl to dlouhý a vyrovnaný boj, před jehož koncem se Silas docela děsil toho, že prohraje. Nikdy by vám to nepřiznal. Ani v příběhu ne. Vlastně měl navrch, ale to se Gabrielovi zatoulala jeho tajná zbraň. Nakonec ji ale zase našel a Silas se začal oprávněně bát. Gabriel si totiž jako pomocníka přizval svůj meč, který považoval za prokletý. Řeknu vám, nikdy jsem Silase nebodala, ale asi by neumřel, kdybyste ho bodli nožem. Celý trik tkvěl v tom, že Silase mohl zabít jen Gabrielův meč. Jen on mu mohl ublížit. Od Vladovy proměny byli všichni tři propojení a Silasův osud byl spojen s prokletou čepelí, která vzala život nevinné dívce a pomohla probudit k životu netvora. Ta stejná čepel poté svrhla do pekla i Silase. Ano, Gabriel se dočkal své pomsty. Silas byl pryč.

Nyní jsem na vážkách. Mám vám vyzradit úplný konec příběhu? Myslím, že ne. Protože ho možná ještě použiju. Ale jeden detail už nejspíš nevyužiji, protože Silas je pryč i z mé hlavy. Vysvětlím vám tedy svou podstatu Gabrielovy nesmrtelnosti.

V mnoha verzích Drákuly se pracuje s tím, že Drákula nemůže zemřít, protože on je ten první. Alfa a omega všeho. Proto může být v jakémsi vegetativním stavu, jak jsme mohli vidět již v prologu mého příběhu. Něco na tom bude. Já ovšem pracovala s tím, že Gabriel jako upír nemůže definitivně zemřít, protože je propojen se životem Silasovým. Takže jakmile Gabriel probodl Silase prokletou čepelí a Silas zemřel, tak kdybyste za Gabčou přišli a bodli mu dřevěnou třísku do srdéčka, pošel by. Jaj, to říkám hrozně hnusně, ale při takových podivnostech vždycky používám takový blbý tón. To nevadí, všechno už chápeme. :D

Takže...tohle je asi konec. Gabriela a Amelii, stejně jako Noru, si ponechám ještě v tajnosti. Naše dvě hrdličky si v takřka původní verzi převedu do nového pokračování, ovšem u Nory budu ledacos upravovat a budu to muset do nového konceptu zapojit úplně jinak. Ben taky dozná jistých změn, ale pořád to bude náš Ben. Nicka si taktéž ponechám, jen zase trochu upgradovaného. A zbytek...to je ve hvězdách. Ráda bych rozpracovala Nayu, takže se pro ni budu snažit najít využití. Už mě něco málo napadá. André, Damien a Seth to taktéž mají nejisté, ale možná je opět použiji jako katy ve službách Gabriela. Je to vlastně vysoce pravděpodobné, protože proti novému nepříteli bude Gabriel potřebovat všechny dostupné zbraně. Vlastně to vypadá na opravdovou válku. Protože v nové verzi vám patrně předložím celkový původ lovců upírů od jeho prapočátku. Právě teď mi došlo, že kvůli tomu budu muset maličko přepracovat i Naimu z prvního dílu. Jé, to je práce! Ale já se na to těším. Velký těšing.

To by bylo ode mě patrně vše. Kdybyste si na něco vzpomněli a příliš by vám to hlodalo v hlavě, klidně se ptejte. Na něco vám neodpovím, protože je to tajné, na něco vám neodpovím, protože jsem to třeba ještě neměla vymyšlené, ale na něco vám třeba odpovím, protože jsem na to zapomněla, nenapsala to tady a vy jste mnohem pozornější, takže si vzpomenete. Jsem otevřena všemu. Jen ne otázkám na Vlada, Ilonu, Amelii a Gabriela. :D Tam vám odpovím jen opravdu na nějaké detaily. Jinak se opět schovám za háv tajemství!

Mějte se, vampýrci!

PS: V doslovu Posledního vzepětí jsme se měli setkat s Viktorem Maddoxem, Valeriiným bratrem, který se dověděl, že jeho sestra se proměnila v upíra. A tak se lovec vydal na lov, aby očistil rodinné jméno a zachránil svou sestru. Protože upír je zlo. Upír je prokletí. A tak musí Viktor zachránit svou sestru ze spárů tohoto prokletí. Tím, že ji zabije. Pro rodinu přeci uděláme cokoliv! Muhahá! Jo a dokonce se tam měl objevit vlkodlak. :D

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top